Česká armáda až do konce roku 2004 švédské zbraně nenakupovala. Ačkoliv snahy o otevření „švédské cesty“ zcela prokazatelně existovaly již od roku 1999, kdy se poprvé objevila snaha podvodem zlikvidovat vývoj českého protipancéřového systému Zubr a nahradit ho v tichosti takzvaným Zubrem M (pancéřovkou Carl Gustaf). V dlouhodobých statistikách respektované výzkumné organizace SIPRI je v kolonce „švédský zbrojní vývoz do České republiky“ u let 1995 až 2004 nula.
V roce 2005 se však naše republika jakoby zázrakem ocitá na druhém místě celkového pořadí cílových zemí švédského zbrojního vývozu za posledních deset let. Hned za Singapurem. Skokem předstihuje USA, Velkou Británií, Francii, Německo… A to není do celkové sumy započtena celková cena leasingu letounu Saab JAS-39 Gripen, ale jen splátka za příslušný rok.
Další rok švédský zázrak pokračoval. Po protiletadlových raketových systémech RBS-70 od firmy Saab za více než miliardu korun a dělostřeleckých radarech Arthur od Ericssonu (později rovněž Saab) za téměř dvě miliardy se objevila třetí, tentokrát sice menší, ale přesto významná švédská zakázka.
Objednávka na třicet ručních protitankových odpalovacích zařízení Carl-Gustaf M3 včetně munice. Cena sedmdesát milionů korun, výrobce, jak jinak, Saab. Carl-Gustaf má v arzenálu české armády nahradit spolehlivé a osvědčené, ale přece jen již méně účinné pancéřovky RPG-7 sovětského původu. Vojáci o jejich vyřazení uvažují už zhruba deset let. Řečeno odbornou terminologií, končí jim technická životnost.
Byť byla smlouva s firmou Saab na nákup třiceti nových ručních pancéřovek podepsána 24. května 2005, výrobce dodal „Gustafy“ do Česka až v červnu následujícího roku. Munice dorazila dokonce ještě o tři měsíce později. Ani to nebyl žádný problém.
„K zajištění transparentnosti a efektivnosti nákupu byla zakázka zveřejněna formou inzerátu v denním tisku – v Právu dne 28. února 2005. Uvedený deník nabízel v té době zveřejnění inzerátu v celorepublikovém tisku za nejnižší cenu. Současně byla zakázka uveřejněna na internetových stránkách ministerstva obrany,“ dodala Ruskovská.
Bez řádného tendru tak AČR „nakoupila“ od společnosti Saab nejen protitankové „Gustafy“, ale i zmiňovaných šestnáct souprav přenosného protiletadlového raketového kompletu RBS-70. Stejně jako tři dělostřelecké radary Arthur s příslušenstvím. Údajně ze strategických a bezpečnostních důvodů. Protože oba výrobky „nejlépe odpovídají požadavkům a potřebám české armády“, zněla oficiální odpověď ministerských úředníků.
V roce 2005 proti nákupům bez tendru protestovala dokonce americká ambasáda. Tehdejší velvyslanec USA v Praze William Cabaniss dokonce vyrazil osobně na ministerstvo obrany pro vysvětlení. Američané protestovali proti chování českých úřadů už v roce 2001, kdy se česká armáda rozhodovala pro švédské gripeny.
Existuje nějaké vysvětlení tohoto zázraku? Samozřejmě ano. Jak ParlamentníListy.cz upozornily zdroje přímo z ministerstva obrany:
„Zprostředkovatelem všech uvedených kontraktů se společností Saab na raketových systémech RBS-70 od firmy Saab za více než miliardu korun a dělostřeleckých radarech Arthur třicet ručních protitankových odpalovacích zařízení Carl-Gustaf M3 byla společnost Omnipol. Původně se totiž měla podílet na velmi lukrativním nákupu gripenů pro Českou republiku. Ale když se vojáci namísto koupě rozhodli pro leasing, firma o své tučné sousto přišla. Nabízí se tedy domněnka, že politická dohoda o zpřístupnění účasti Omnipolu, s jeho velmi dobrými kontakty jak do resortu obrany, tak do Skandinávie, které prokázal již během přípravy nákupu gripenů, na dodávkách výrobků firem Ericsson a Saab, jí mohla ztrátu alespoň částečně vynahradit. Pár stovek miliónů se jistě hodilo. Vzestup Omnipolu jako zprostředkovatele švédských zbrojních systémů se navíc kryje s návratem Miroslava Kalouska na výsluní, korunovaným jeho nástupem na post šéfa českého ministerstva financí v roce 2007,“ shrnuly působení údajného zprostředkovatele naše zdroje.
Kdo byl nejhorším ministrem obrany?Anketa
Na reakci resortu Karly Šlechtové ještě čekáme. Jakmile obdržíme odpovědi, které jsou zaměřeny především na konkrétní osoby, jež jednají s Omnipolem, zveřejníme je.
Tolik krátké nahlédnutí do historie českých armádních zakázek, charakterizovaných neprůhledností, podivnými výběrovými řízeními a hlavně cenami za dodávané komodity, které často uváděly svou výší v úžas i velmi zkušené analytiky předních mezinárodních zbrojních časopisů, novin a webových stránek.
Zpátky do minulosti:
Na firmu Omnipol opakovaně narážel i šéf ANO Andrej Babiš. Připomeňme Sněmovnu a rok 2015: „Tenhle člověk mi tady něco káže, to je neuvěřitelné, taková drzost. Já kdybych měl za sebou to, co on, tak lezu kanálama. Já mám střet zájmů, to všichni věděli. I voliči. Ale pan Kalousek nehlásil střet zájmů s Hávou, když Háva prodal solár ČEZu. Ani nehlásil svůj byt, že zdědil od Hávy,“ křičel ve Sněmovně předseda hnutí ANO.
Rok 2014: Babiš pak ironicky poznamenal, že stát možná bude muset přestat obchodovat se zbrojařskou firmou Omnipol, i když v ní přítel Miroslava Kalouska Richard Háva už údajně nepůsobí. „Nakrmen Kalouskovými zakázkami si podle médií užívá někde ve Švýcarsku. No a panu předsedovi klubu TOP 09 (či jeho bývalé ženě) po něm aspoň zůstal byt na Veleslavíně.“
Leden 2015, Interview ČT24, hlavním hostem byl Andrej Babiš: „No ale však vím, jestli jsem podepsal, no nepodepsal. Jako, jako paradoxně, znovu opakuji, StB nás sledovala, nás vydírala, nás kontrolovala, paradoxně syrské fosfáty, tam mě vyšetřovali, tam mě terorizovali, tam mě donutili dovézt ty syrské fosfáty za ty tanky, které Omnipol tam vyvážel."
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
