Věříte, že ODS a TOP 09 půjdou do sněmovních voleb společně?Anketa
Nevím. Jediný, kdo na tuto otázku nyní zná pravdivou odpověď, je Alexandr Lukašenko.
Lidé se rozdělují na dva tábory. Jedni protesty vidí jako boj za svobodu a demokracii, kterému musíme pomoct, druzí to označují za pokus o majdanizaci Běloruska tak, jak se to stalo na Ukrajině. Kde stojíte vy?
Já jsem asi ve třetím táboře. Je jasné, že jde o úsilí určité části běloruské společnosti o změnu politického uspořádání v zemi. Zda by výsledkem této změny byla větší svoboda a demokracie však teď, pokud nevládneme jasnovidectvím, nemůžeme vědět. I z tohoto důvodu bychom měli být velmi zdrženliví. Děláme ale, bohužel, pravý opak a české ministerstvo zahraničí podporuje penězi českých daňových poplatníků skupiny osob – neziskovky, které usilují o změnu politických poměrů v Bělorusku. Když se podíváte na výroční zprávy organizace, která se touto činností zabývá, mimochodem; jedním z přispěvatelů je také Kongres Spojených států amerických, tak tam najdete výčet následujících aktivit:
- 500 000 lidí zapojených do občanských kampaní, podpora 4 občanských kampaní
- 50 účastníků vzdělávacích workshopů ze 6 iniciativ, 7 účastníků finálního plánovacího workshopu
- 5 na míru šitých tréninků
- 5 monitorovacích cest
- 98 diagnostických a monitorovacích schůzek
A tady se musím ptát. Co znamená finální plánovací workshop? Co je na míru šitý trénink? Co jsou diagnostické a monitorovací schůzky? Do jakých kampaní se zapojilo 500 000 Bělorusů? Co to je za lidi, co to je za iniciativy? Nemůžu si pomoci, ale celé to až příliš připomíná svodku tajných služeb, které usilují o změnu režimu. A znovu připomínám, že to platí naše ministerstvo zahraničí penězi našich daňových poplatníků.
Aby nedošlo k nepochopení: Já samozřejmě Bělorusům ze srdce přeji, stejně jako ostatním národům, co největší míru prosperity. Dosavadní zkušenosti ale ukázaly, že změna režimu provedená zvenčí s sebou přináší zhoršení, nikoli zlepšení situace. Stačí se podívat na Irák, Afghánistán, Ukrajinu, Libyi a další státy... Je zřejmé, že pro politické změny musí v každé zemi uzrát situace a pak se režim zhroutí v zásadě sám. Vzpomeňme si třeba na rok 1989 u nás. Změna proběhla v podstatě bez násilí, protože vládnoucí vrstva už ztratila podporu prakticky veškerého obyvatelstva. Je ovšem pravdou, že v některých ohledech šlo o změny pouze kosmetické, ale to je jiné téma.
Fotogalerie: - V krizi vás ochráníme
Domníváte se, že je síla protestů už natolik velká, aby změnila režim v zemi? Nebo Lukašensko situaci ustojí?
To nevím. Jaká je v Bělorusku celková společenská atmosféra, asi ví opět jen pan Lukašenko.
Je tamní společnost na demokracii připravena? A je vůle po změně režimu u všech obyvatel Běloruska, nebo se týká jen velkých měst?
Opět nemůžu odpovědět jinak, než že nevím. Na Západě jsme si zvykli předpokládat, že všichni obyvatelé na planetě Zemi netouží po ničem jiném, než po západním pojetí lidských práv a demokracie. Zkušenosti z mnoha zemí ale ukazují, že toto přesvědčení je velký omyl. Jde o projev zabedněnosti a arogance. To, že náš systém vyhovuje nám, přece nemusí automaticky znamenat, že vyhovuje každému. V tomto je dobrým příkladem třeba Afghánistán. Ten dnes prakticky ovládá Tálibán a dnes už se jen jedná o tom, kdy a jak odtamtud vypadneme. Náš neúspěch tam ale určitě není dán tím, že Tálibán je vojensky vyspělejší než Severoatlantická aliance. To je nesmysl. Přesto jsme tam ale neuspěli. Je to tím, že Tálibán má podporu většiny místního obyvatelstva. A tak to funguje ve všech zemích. Jestli je vůle po změně v celé běloruské společnosti, se dozvíme jen tak, že Bělorusy necháme, aby si poměry v Bělorusku zařídili po svém, a nebudeme jim do toho zasahovat.
Prezident dnes poprvé připustil možnost nových voleb, které dosud odmítal. Jeho podmínkou je změna Ústavy. Jak to vnímáte?
Ostře se vůči rázným zásahům i průběhu voleb v Bělorusku vyhranila Evropská unie, ale i Spojené státy a další. Hrozí sankcemi, podporují takzvaný disident a vydávají prohlášení. Je to správně? Případně jak by se podle vás měl svět k tomuto dění postavit?
Myslím, že Evropská unie by se především měla starat o své vlastní problémy a nechat Bělorusy, aby si zařídili poměry v Bělorusku sami. První, s čím by Unie třeba mohla začít, je eliminace turecké agresivity vůči Evropě, protože už začíná být neúnosná. Řecko je v tuto chvíli ohroženou branou do Evropy, ohroženou branou i do naší země. Evropská unie ale tančí kolem Erdogana, místo bouchnutí do stolu pěstí Severoatlantické aliance. Jenže na to mají unijní papaláši příliš naděláno v kalhotách. A že Evropská unie někoho mistruje z demokracie a svobody? Ta Evropská unie, která stále rychleji zavádí všeobecné fízlování a cenzuru, jen tomu říká jinak? Třeba taková eurokomisařka Věra Jourová už prakticky o ničem jiném nemluví.
Evropská unie, která nejenže nedokáže řešit problémy Evropanů, ale naopak je sama jejich největším zdrojem, chce nyní řešit problémy Bělorusů? Bůh chraň Bělorusy před takovým pomocníkem! Co se týká Spojených států, tak ty by se nyní asi také měly starat o své vlastní problémy. Co třeba zastavit rabování a pogromy na bělochy ze strany černochů a nácků z Antifa? Jak už jsem uvedl: Svět by měl nechat na Bělorusech, jak budou v Bělorusku žít. Jestli tam situace nazrála pro změnu, tak ta změna proběhne rychle a snad i poměrně bezbolestně. Jestli situace zralá není, tak změna provedená tlakem zvenčí povede jen k chaosu a násilí. To by si měli všichni ti naši takzvaní bojovníci za demokracii uvědomit. Otázkou samozřejmě je, zda chaos a násilí není jejich cílem. Chci věřit, že ne.
Psali jsme:
Také zazněl názor, že Západ v tuto chvíli už ukázal na Putinově příkladu, že i když někde bude zasahovat, nic mu neudělají. Mluví se i o slabé Evropské unii. Co vy na to?
Evropská unie je dnes zoufalý moloch, který nejenže neumí řešit evropské problémy, ale dokonce tyto problémy sám aktivně vytváří. Pokud něco dnes skutečně ohrožuje evropské národy, tak je to právě Evropská unie. Jde dnes už o nereformovatelný paskvil. To samozřejmě neříkám s radostí, protože myšlenka úzké spolupráce evropských národů je správná.
Je Lukašenko posledním diktátorem v Evropě, jak zaznívá?
V Bělorusku určitě není demokracie, jak jsme ji zvyklí chápat my. Slovo diktátor mi ale připadá příliš silné. Hitler, Stalin, Pol Pot, Mao Ce-tung – to byli diktátoři. Alexandra Lukašenka bych označil spíše za autoritativního vládce. Jde ale trochu o hru se slovy.
Premiér Andrej Babiš prohlásil, že se v Bělorusku nesmí opakovat československý srpen 1968. Má pravdu a lze to srovnávat?
Paralela s rokem 1968 se mi zdá pochybná. Česká republika a Bělorusko mají přibližně stejný počet obyvatel. Někde jsem zaznamenal, že v Bělorusku se protestů účastní zhruba 200 000 lidí. U nás na Letnou přišlo proti Andreji Babišovi protestovat zhruba 250 000 lidí. Je tedy v České republice obdobná situace, jako byla v Československu v roce 1968? Pokud ano, tak jsem rád, že v Bílém domě nesedí nikdo od Clintonových, ale Donald Trump, a že v Praze před pár dny nebyla Madeleine Albrightová, ale Mike Pompeo. Jinak už bych se díval na oblohu s lehkými obavami.
Je to právě Rusko, na němž je Bělorusko částečně závislé, a které kryje Bělorusku záda. Vladimir Putin už telefonoval s Lukašenkem a vyjádřil mu podporu v případě vojenského ohrožení. Co Bělorusko znamená pro Rusko? Jak velký zájem má Rusko na tom současný režim udržet?
Rusové a Bělorusové, a také Ukrajinci, jsou si velmi blízké národy se společnou vírou, historií, tradicemi, v mnohých případech jsou provázáni i pokrevně a jsou to také nejbližší sousedé. Ze všech těchto důvodů je jasné, že Rusko se o dění v Bělorusku bude vždy zajímat, stejně, jako se musí Bělorusko a Ukrajina zajímat o dění v Rusku. Je přirozené, a je to tak po celou historii lidstva, že každá země chce a musí mít svoji sféru vlivu.
Proč k situaci v Bělorusku podle vás mlčí prezident Miloš Zeman?
To ví pouze Miloš Zeman. Já si jeho zdrženlivost vykládám tak, že je toho názoru, že by bylo nejlepší, aby si poměry v Bělorusku zařídili Bělorusové sami a nikdo jim do toho nemluvil.
Pravý opak udělala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která nechala nasvítit prezidentské sídlo na bíločervenou – stará běloruská vlajka. Který přístup je vám bližší?
Miloš Zeman je zkušený a uvážlivý politik, se kterým Zuzanu Čaputovou, při vší úctě k ní, vůbec nemůžeme srovnávat. Pokud se o to ale mám pokusit, tak Miloš Zeman zaujal politický postoj, Zuzana Čaputová se spíš našla v konání aktivistickém. Aktivismus, byť jakkoli efektní, ale obyčejně žádné problémy nevyřeší, naopak je docela často ještě prohloubí nebo dokonce vytvoří nové.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
