Dobrý den pane docente, předkládám vám své okruhy témat a jsem zvědavý, co řeknete. Nezapomeňte, co vás rozesmálo, neb víme, že jste člověk všímavý, humorem nadaný...

Ale, pane redaktore! Na těch okruzích toho ke smíchu moc není, zvláště na tom prvním. Ten je spíše k pláči, či ještě spíše k rozčilení. Budu se snažit, abych si zachoval patřičný nadhled. Pojďme tedy na to!

Nejlepší je hnutí nebo spolek. Tedy na politické scéně. Byl letošní rok, podle vás, plný hnutí, jako „ANO 2011“, i „Milion Chvilek, zapsaný spolek“? A jaký to vlastně mělo výsledek a úspěch?

V podstatě je to záludná otázka. Vždyť, co je hnutí? Tak za prvé je to tělesný pohyb, ale o ten vám, pane redaktore, asi nejde. I když i to je někdy mimořádně zajímavé! Za druhé můžeme vyslovit slovo hnutí v přeneseném slova smyslu ve vztahu k naší duši, mysli či si ho můžeme představit jako vzruch. O to vám zřejmě také nejde. A tak tedy za třetí je to proud či myšlenkový směr usilující o dosažení určitého cíle. Vida, už se blížíme k politice, a tu já nerad! Ale nešť.

Jsou hnutí usilující v dobrém slova smyslu o lepší zítřek. To bylo dělnické hnutí koncem 19. a v první polovině 20. století. Lidé v těch dobách měli zkušenost s dobyvačnými válkami, ve kterých zahynuly miliony lidí. Mezi válkami se zhusta objevovaly hospodářské krize, a když se konečně vykořisťovatelé něčeho lekli, začali uvolňovat dělníkům otěže a vymysleli sociální stát. Hrozba ovšem po čase padla, hlavně vlastní vinou, se jí nepodařilo vymyslet ještě něco lepšího.