Při hodnocení akce, při níž byli zabiti tři naši vojáci se nelze zbavit při hlubším zamyšlení zásadní otázky. Proč vlastně zemřeli? Celá událost totiž zmizela ve velkém mediálním povyku kdekoho, kdo se chtěl přiživit před volbami na mrtvých. Přitom se v podstatě vyprofilovaly dvě skupiny. Jedna nadšeně obhajuje české vojenské koloniální intervence a druhá je neméně rázně zatracuje. Mediální povyk ovšem zakrývá zásadní rozpory a otázky.

Především trapné žvásty o žoldácích. Přitom vojáci bojující za peníze jsou historickou realitou od doby starověkých států. Pokud má někdo něco dělat pořádně a na profesionální úrovni, musí tomu věnovat čas – a ten se musí zaplatit. Již ve starověku se začala společnost dělit podle odbornosti a válka je vysoce odborná činnost, pokud se má vést vítězně. V současnosti je, ale i v minulosti byl, každý důstojník žoldák, protože slouží za peníze. Bohužel v současné EU se k otázkám vojenství a bezpečnosti vyjadřuje kdejaký pitomec, který se sám označí za vojenského odborníka, a pokud tuto drzost nemá, tak z něj pohotově udělají odborníka redaktoři v propagandistické ČT, nejlépe elitního. Mimo jiné i to je dokladem propadu úrovně evropského vojenství. Pokud někdo hledá morálně nečisté žoldáky za peníze schopné každého svinstva, musí je hledat mezi evropskými politiky, pracovníky politických neziskovek a médií a samozřejmě mezi jejich přáteli v islámských zemích. Uniforma není třeba, mají uniformní jednostranné myšlení. V hlavě jasno a prázdno a plná ústa řečí o morálce. Otázkou je, zda oficiální hýkání politiků nad hrdiny, viz článek z minulého týdne, není jen kouřovou clonou zakrývající něco podstatně ohavnějšího.