Muž dlouhá léta žijící v Německu se narodil za druhé světové války ve Velké Británii. Tatínek bojoval proti Němcům v řadách RAF. Po skončení války se ale rodina vrátila do Československa a vedla relativně klidný život. Maminka to prý neměla lehké, komunisté jí dávali na srozuměnou, že jako manželka západního letce rozhodně nebude mít na růžích ustláno, ale nějak se žít dalo. Jenže přišel zlomový rok 1968, obsadili nás ruští vojáci a Čechoslovák si řekl, že nebude žít v okupované zemi. 17. listopadu 1968 utekl do Německa. Sestra a maminka ale zůstaly v okupovaném Československu.
Dostal se do Neugablonz, do městečka, které vystavěli sudetští Němci vysídlení ze severočeského Jablonce nad Nisou. Deset dní pobyl ve sběrném táboře, ale pak se na něj usmálo štěstí. Jeden kamarád, kterého znal ještě z Československa, mu našel místo v letecké továrně a už 27. listopadu 1968 mohl nastoupit do fabriky pracovat. Nakonec v té samé továrně pracoval téměř čtyřicet let. Přesto cítil obrovský stesk po domově a rodině. „To si neumíte představit, ten smutek, jaký jsem cítil, stesk po domově. To bylo hrozné. Vrátil jsem se domů po šestnácti letech na návštěvu a z toho, co jsem tu viděl v roce 1984, jsem byl strašlivě zklamaný,“ vzpomíná.
Fotogalerie: - Havlovy stopy v Jeruzalémě
V Německu se musí makat, ve fabrice se nemůžete modlit, na to není čas
Proč to vypráví? Domnívá se, že podobný stesk po domově a určitou frustraci musejí cítit i uprchlíci, kteří přicházejí do Německa dnes. Současnou uprchlickou vlnu ale podle jeho názoru vůbec nelze srovnávat s rokem 1968. Německo zvládlo celou řadu uprchlických vln, ale současná situace podle tohoto krajana připomíná katastrofu, kterou nemůže nikdo zvládnout. „Já vám něco řeknu, když se dá tolik lidí do pohybu, vzejde z toho něco moc ošklivého,“ pronáší varovná slova.
Spolková země Bavorsko je prý zaplavená uprchlíky, kteří jen posedávají na lavičkách a koukají do svých tabletů. Krajan jich osobně potkal jen pár desítek, ale stačilo mu to. „Vidíte je, jak jen posedávají na lavičkách, mají mobil u ucha a pořád koukají do tabletu. Pořád se drží pouze mezi sebou,“ zlobí se náš zdroj. Nevšiml si, že by se chtěli co nejrychleji naučit německy a pracovat. Jemu samotnému prý trvalo asi půl roku, než se naučil obstojně mluvit německy, a ti uprchlíci to budou mít ještě těžší z té arabštiny, tak proč se už neučí? „A pokud si myslí, že nastoupí do fabriky, kde se budou pětkrát denně na koberečku modlit, to jsou na omylu. V Německu se musí pořádně makat!“ rozčiluje se dál.
Fotogalerie: - Zemanův projev
Pokud jde o počínání německé vlády v uprchlické krizi, bavorský občan se zděšením sleduje, co dělá německá kancléřka Angela Merkelová v Berlíně. „Kráva, s odpuštěním, je sem všechny pozvala a teď toho lituje, protože se proti ní obracejí už i její ministři. Merkelová může padnout,“ prohlašuje. „Zaplať pánbůh za našeho bavorského premiéra Horsta Seehofera a spolkového ministra vnitra Maizièra. Ti se na to dívají střízlivěji,“ doplňuje.
Uprchlíci po sobě neuklízejí, hrůza! Ale všechna čest dobrovolníkům
„Už i policejní prezident v Mnichově říká, že to nezvládáme. Mám známého, který pracuje u německých drah na nádraží v Mnichově, a ten mi vyprávěl, jak to nádraží vypadá, když jím za den projde sedm tisíc uprchlíků. Víte, co po nich zůstalo? Takový bordel. Co vám budu povídat, taková masa lidí a oni taky musejí jít někam na záchod. A oni to po sobě neuklízejí! Na druhou stranu, všechna čest těm dobrovolníkům, kteří běžencům pomáhají. Berou si kvůli tomu volno z práce, dávají jim často ze svého, jídlo, deky, to je pěkné. Jen nevím, proč ti všichni uprchlíci chtějí zrovna do Německa, proč nezůstanou třeba v Řecku. To je přece taky členem EU a není tam válka. Já rozumím tomu, že ti lidé utíkají ze Sýrie nebo z Iráku, když jim na hlavu padají bomby, nebo se jim tam odpalují teroristi, ale proč jdou všichni do Německa, to teda nevím. A ve Švédsku je to prý ještě horší,“ kroutí hlavou krajan.
Vzápětí připouští, že uprchlíci míří do Německa možná kvůli sociálním dávkám. „Víte, zeť pracuje u Bundeswehru a oni mají osm euro na jídlo na den a uprchlíci mají devět, tak kde to jsme?“ zlobí se. Tím ovšem s kritikou nekončí. Jeho dcera prý pracuje v bance a oni tam otevírají konta uprchlíkům, spousty nových kont. Kdyby si chtěl své konto v německé bance založit Čech, možná by to neměl tak snadné.
Fotogalerie: - Ovčáčkova Partie
Vláda platí Syřanovi nájem 360 euro měsíčně
„Ještě jeden příběh vám řeknu. V domě, kde vlastní byt moje dcera, se jeden byt uvolnil. Zemřela tam prý stará paní a neměla příbuzné, tak je prázdný. A naše vláda ho dala nějakému lékárníkovi ze Sýrie, kterému dává 360 euro na nájemné. Vláda vydává na uprchlíky miliardy eur, přitom by je potřebovali sami Němci. Za ty peníze se mohly u nás stavět byty. Tolik mladých matek nemá kde bydlet, ale vláda to dá na uprchlíky. A když už to dává na uprchlíky, proč neposílá peníze do táborů v Jordánsku, v Turecku, v Libanonu. Ti lidé by tam zůstávali a neutíkali sem,“ obrací se nepřímo na svou vládu v Berlíně.
Následně zdůrazňuje, že rozhodně není příznivcem radikálních stran. Před komunisty ostatně utekl, což naznačuje mnohé, a ve volbách vždy dával hlas CDU/CSU kancléřky Merkelové. Ale teď uvažuje, že v příštích volbách bude volit Alternative für Deutschland (AfD) neboli Alternativu pro Německo, která se jasně staví proti uprchlíkům, ale také proti EU. „Oni v tom Bruselu úplně zaspali. Vždyť k nám ti uprchlíci jezdí asi od roku 2009. Nebylo jich tolik, jen asi 80 tisíc za rok, ale jezdí sem a ti politici museli vědět, že může přijít takováhle krize,“ říká pán. Když v televizi začnou mluvit o uprchlících, jeho manželka ji už vzteky vypíná. Má prý strach. A strach má většina Němců. Když by to měl odhadnout, může říci, že se proti přijímání dalších uprchlíků staví 70 procent Němců a 30 procent je pro přijímání uprchlíků. Z toho následně dovozuje, že AfD v příštích volbách posílí a bude výrazněji mluvit do německé politiky. Je otázka, zda neposílí ještě radikálnější skupiny, čehož se někdejší Čechoslovák trochu obává.
Fotogalerie: - Demonstrace v Liberci
Orbán to dělá dobře. A noviny nepíšou pravdu
Oceňuje, jak se za současné krize chovají česká vláda nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Ten prý udělal dobře, že postavil na svých hranicích plot. Řada Němců by v Bavorsku uvítala totéž, ale zřejmě k tomu nedojde. I díky tomu posiluje zmíněná Alternativa pro Německo a hnutí Pegida. „Mám známého v Drážďanech, který byl už třikrát na demonstraci Pegidy – a to jsou lidé jako vy nebo já. Ale v novinách vám řeknou, že tam jsou pravicoví radikálové,“ rozčiluje se vlastně také ekonomický emigrant. Z Československa utíkat nemusel. Měl tu práci, a nebýt příchodu Rusů, asi by neodešel. Mezi vlnou uprchlíků z roku 1968 a tou dnešní vidí ale zásadní rozdíl. Tehdejší uprchlíci prý chtěli co nejdříve začít pracovat, jak ostatně dokládá i jeho vlastní příběh. Totéž se dá říci i o východních Němcích, kteří utíkali před komunisty na Západ. Nebo o ruské emigrantské vlně, která do Německa dorazila na počátku devadesátých let minulého století. I to byli pracovití lidé, byť se rádi napili vodky.
Německo si prý poradilo i s Turky, kteří přišli do země pracovat. Dnes už mají děti, případně vnuky, a druhá či třetí generace Turků už se podle krajana chová jako jiní Němci. „Ty mladé holky často nenosí ani ty své šátky,“ podotýká. Připouští, že někteří uprchlíci z dnešní imigrantské vlny se mohou do německé společnosti zapojit, pracovat a takzvaně zapadnout, ale rozhodně ne všichni.
Němci se zkrátka cítí ohrožení, protože onen blahobyt, za kterým dnes uprchlíci pochodují přes celou Evropu, museli sedmdesát let budovat. A teď neví, co bude dál.
Stále více Němců si prý myslí, že uprchlickou krizi dokáže zastavit ruský prezident Vladimir Putin. Ne snad, že by k němu vzhlíželi jako k zachránci. Němci prý dobře vědí, že mu nemohou všechno věřit, ale v Sýrii si podle jejich názoru počíná dobře. Pokud jde o Američany, u těch je většina Němců přesvědčena, že uprchlickou krizi způsobili svými zásahy v Iráku, Sýrii, a tak podobně. To podle krajana neznamená, že by Němci Američany proklínali. Přece jen i dnes zaměstnávají američtí vojáci na svých základnách v Německu řadu lidí a občané někdejšího Západního Německa si pamatují, že je Američané chránili před Rusy. To však nic nemění na tom, že vinu za současnou krizi přičítají na vrub právě Washingtonu, zatímco v Moskvě vidí řešení problému.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Miloš Polák
