Poprvé od září 2011, kdy byl generálním ředitelem České televize zvolen Petr Dvořák, neschválila Rada ČT na svém posledním zasedání návrh rozpočtu České televize na příští rok. Jak si tento krok donedávna zcela loajálních radních vysvětlujete, když šéf veřejnoprávního média předložil oproti původnímu zamítnutému návrhu plán seškrtaný o 170 milionů korun, ale ani to mu nepomohlo?
Domnívám se, že radní jsou poněkud vystrašení jednáním Poslanecké sněmovny kolem výročních zpráv. Určitě to není tím, že by více hlídali zájmy koncesionářů, spíše jsou motivování zájmy vlastními. Bojí se, že pokud nebudou aktivní, mohli by být odvolání a přijít tím o své drobáky – měsíčně cca 36 tisíc korun – ke svému platu z civilních zaměstnání.
Radní si navíc pro to, aby se vůbec začali rozpočtem zabývat, kladou podmínky. Po generálním řediteli chtějí, aby do 6. ledna v návrhu rozpočtu na rok 2020 předložil podrobný rozpis výdajů v celkové výši 430 milionů korun souvisejících s přechodem na DVB-T2 a distribučním mixem a také podrobnou specifikaci výdajů v kategorii výrobní úkol, konkrétně v oblastech dramatická tvorba, zábava, dokument a sport. Teprve až toto splní a navíc předloží už dříve vyžádaný dlouhodobý plán rozvoje České televize na léta 2021-24, přijde na řadu projednávání rozpočtu. Lze to vnímat jako oprávněné požadavky, nebo to spíš připomíná válku rozkmotřených bývalých partnerů či přátel?
To je naprosto legitimní požadavek. Hlavní náplní práce radních by totiž měla být kontrola rozpočtu a jeho plnění, a to jako naprosto prvořadá záležitost. Stejně tak je musí zajímat dlouhodobý plán rozvoje. Skutečnost, že to do dnešního dne nedělali a pouze si chodili vypít kafíčko a pokecat s panem generálním, byla často terčem kritiky. Tento náhlý obrat lze přičítat právě skutečnosti, že každý z radních má zájem ve své funkci setrvat, nikoli tomu, že v sobě najednou objevili poslání kontrolora.
Zažila jste během svého někdejšího působení v Radě ČT stejnou situaci, že byste České televizi neschválili rozpočet? Z jakého důvodu?
Jistě, že zažila. Právě neschválení deficitního rozpočtu, bylo jedním z hlavních faktorů televizní krize na přelomu let 2000 a 2001. Byli jsme první Rada ČT, která se zajímala především o hospodaření České televize. Když jsem žádala o podrobný rozpočet na pořad Katovna, tak nastalo doslova zděšení. Rejžek s Justem se mohli přetrhnout, aby aktivovali své známé pisálky, kteří nám to potom na stránkách novin dali řádně pocítit.
Nikdo už nepsal o tom, že tento pořad stál koncesionáře před dvaceti lety každý měsíc 75 tisíc korun externích nákladů. Přitom jednotlivé položky vzbuzovaly přinejmenším úsměv. Pánové si účtovali za pronájem vlastního bytu, kde se pořad natáčel, a to přesto, že Kavčí hory mají neskutečně mnoho vlastních prostor. Dokonce si částkou 10 tisíc korun účtovali maskérku, přestože v případě jejich nemytých a nečesaných zjevů, by určitě postačila horká voda a šampón.
Psali jsme:
V březnu příštího roku dojde k masívní obměně složení Rady ČT, když hned šesti z patnácti členů vyprší mandát a budou nahrazeni novými, pokud nebudou zvoleni znovu. Jsou mezi nimi i Luboš Beniak a Ivana Levá, jediní dva radní, kteří hlasovali pro schválení rozpočtu na rok 2020 a v rozpravě dávali najevo, že o jejich podporu generální ředitel nepřišel. Považujete za pravděpodobnější, že se hnutí ANO pokusí ovládnout Radu, jak před tím varují příznivci České televize, nebo v zájmu klidu se dostane i na kandidáty opozičních stran?
Radu tvořili i v době nenáviděné opoziční smlouvy radní za opozici v poměrném zastoupení. Nemám důvod se domnívat, že hnutí ANO bude chtít postupovat jinak, jak to dnes veřejně troubí do světa opozice a snaží se tím vyvolat chaos a paniku. Navíc jsme byli svědky, že strach před Českou televizí a novinářskou skvadrou nedovolil poslancům neschválit výroční zprávy, přestože bylo naprosto zřejmé, že jsou jen formálním a nedostačujícím dokumentem.
Rok, v němž jsme si připomínali třicáté výročí listopadových událostí roku 89, provázely demonstrace spolku Milion chvilek. Už toho bylo řečeno mnoho, ale co vzkázat jak Mikuláši Minářovi, tak občanům, kteří se demonstrací účastní?
Ten člověk mě nezajímá a vzkazovat mu nic nehodlám. Občané, kteří cítí potřebu demonstrovat, ať demonstrují. Já tu potřebu nemám. Pan Babiš mi začne vadit až ve chvíli, kdy mi někdo dokáže, že Agrofert by dotace nedostal, pokud by zrovna on nebyl premiérem, a když budou volání k odpovědnosti lidé, kteří mu dotace v rozporu se zákonem schvalovali. Pamatuji si totiž dobře na dobu, kdy všichni ministři bývalých vlád mu šli na ruku a na jednání s ním chodili v předklonu. Dnes je vidím na demonstracích Miliónu chvilek a tváří se jako svatí.
Jak pohlížet na skutečnost, že se jasně nejviditelnější tváří nejsilnější opoziční strany ODS stal řeporyjský starosta Pavel Novotný? Je tohle cesta, jak by na sebe antibabišovské strany měly strhnout pozornost voličů a jak ubrat zatím dominantnímu hnutí ANO hlasy?
Novotný je šašek, a jestli ODS neumí upoutat ničím jiným, tak ať pokračuje. Degradace této strany už nemůže být větší. Panu Babišovi porostou preference navzdory ODS, demonstracím i opozici, protože to, co se dnes odehrává, je především válka s mainstreamovými médií. Lžou tak často a v takové míře, že mnoho lidí bude Babiše volit protestně proti jejich jednostrannému pohledu. A obávám se, že to není jen u nás a o panu Babišovi. Když se podívám, jak dopadly volby v Británii a jak asi kyselé budou novinářské ksichty po znovuzvolení prezidenta Trumpa, neúspěchu sluníčkářů a tak dále, tak mi jistě dáte za pravdu.
Velkým tématem letoška byl boj proti globálnímu oteplování, který nejvíce zviditelnila švédská aktivistka Greta Thunbergová. Její cíle do značné míry přijala nová Evropská komise v plánu přechodu EU na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Je namístě se z této zelené revoluce radovat, nebo se jí děsit? Budete méně spotřebovávat, méně létat, méně jíst maso, angažovat se za konec uhelných elektráren?
Své zvyky měnit nehodlám a Greta by se měla především vzdělávat. Jen tak může být společnosti něčím potřebná. Hysterie není na místě, ale vypadá to, že budeme platit a platit. Ne abychom zachovali planetu, ale abychom vytvořili novou vrstvu „zelených“ boháčů, kteří na této vlně budou profitovat.
Vánoce pomalu končí. Během nich by se měly setkávat všechny generace. Dříve platilo, že se mladší učili od starších a že moudrost starších má být ceněna. Nyní aktivisté upozorňují na to, že starší generace je náchylná k dezinformacím, ať už kvůli řetězovým mailům nebo internetovým prostředkům. A mladá generace se v médiích snaží té starší v tomto směru radit. Co o této výměně rolí soudíte?
Nevím, co by mi mohla mladší generace poradit. Ve svém věku si k důchodu přivydělávám programováním, takže mohu prohlásit, že umím více, než mnozí z mladé generace. Navíc mám zkušenosti, které nejde získat jinak než právě léty odžitými s otevřenýma očima. Mé děti si mě dostatečně váží a neváhají se přijít poradit. S úctou seniorů k mladé generaci a naopak se rozhodně nic nezkazí. Bylo tomu podobně dříve a je to i dnes. I dříve byli netolerantní hlupáci každého věku. Jen jim nebylo tolik nasloucháno. Přeji mladým, aby místo zbytečného a radikálního aktivismu žili svůj život s otevřenýma očima tak, jako to dělali jejich rodiče.
Přeji všem čtenářům krásné a klidné svátky Vánoc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
