Z analýzy a odhadu ČNB plyne, že až odezní pandemická situace, což může díky postupující vakcinaci u nás i v zahraničí nastat už ke konci jara, začnou Češi ve velkém utrácet, což celou ekonomiku řádně „nakopne“. Člen její Bankovní rady Aleš Michl dokonce předpokládá zvýšení růstu HDP až o 3,5 procenta. Je takový scénář tím nejpravděpodobnějším pro zbývající část roku?
Kolega Michl má pravdu v tom, že ve druhém kvartále všechny hlavní makroekonomické ukazatele vyskočí, a to včetně spotřeby. Zkrátka loňský druhý kvartál byl tak katastrofální, že by bylo těžké, aby se nevyrábělo, nespotřebovávalo a neutrácelo víc než v loňském roce. Statistici by řekli, že je tak nízká srovnávací základna, že je růst nevyhnutelný.
Nicméně to neznamená, že bychom vyráběli a utráceli stejně jako před krizí. Představme si, že jsme hypoteticky místo 100 tisíc aut loni nakoupili jen 50 tisíc. To je pokles o 50 procent. Když letos o 50 procent porosteme, budeme jen na 75 tisících. A o tom bude celý druhý kvartál 2021. Uvidíme ohromný růst – a stále to bude málo.
Češi navíc měli v minulém roce rekordní úspory. Mnoha lidem, typicky státním zaměstnancům, stále tekly příjmy jako před krizí, ale nešlo je utrácet. Obchody byly zavřené, nikam se nechodilo. Spotřeba tedy klesla. Brzy lidé budou moct uspořené peníze utratit. Část lidí splatí dluhy, část si pořídí nové bydlení, někdo peníze odloží na důchod a část je prostě projí. Že by domácnosti všechny uspořené peníze naráz utratily, je tedy nepravděpodobné. Útraty budou ale v každém případě vyšší a ekonomice to může.
Já však před projedením úspor a nákupem věcí, které nejsou nutné, varuji. Jako problém vidím důchody. Lidé si dostatečně nespoří a důchodová reforma, o které stále mluvila ministryně Maláčová, se nedostavila. Politici promarnili další volební období. Uspořené peníze by proto měli lidé investovat do něčeho, co se jim na důchod vrátí nebo zhodnotí.
Minulý týden podepsal americký prezident Joe Biden záchranný balík ve výši astronomických 1,9 bilionu dolarů (skoro 42 bilionů korun). Na pokrytí nákladů balíku ale Biden plánuje první velké zvýšení daní v USA od roku 1993. Je tohle jeden z příkladů, kdy je zvyšování daní z ekonomického pohledu ospravedlnitelné?
Obecně se skutečně čeká, že ekonomika USA letos poroste velmi rychle. Například americká centrální banka Fed očekává nejvyšší růst ekonomiky od roku 1984. Ekonomika podle Fedu poroste o 6,5 procenta. To je na první pohled impozantní. Nicméně když si vezmu, jak moc se propadla loni, tak už to tak impozantní není. Vlastně to je podobný efekt jako ten, o kterém jsme mluvili v případě České republiky.
Astronomické vládní výdaje tedy sice zvýšily očekávaný růst, ale nezvýšily ho tak, aby šlo o skutečný růst a nikoliv jen hříčku se slovy, alternativně o zmírňování minulého propadu. Troufám si říct: Kdyby Biden udělal pravý opak, totiž snížil daně, nebyl by náhodou tento růst ještě větší?! A navíc tyhle astronomické výdaje také zvýšily v USA očekávanou inflaci. A to už si nemůže chválit ani ten největší optimista.
Zvýšení daní tedy budoucí hospodářský růst v příštích letech naopak zpomalí a veřejný dluh bude pro zemi stále koulí na noze. Vlády mají vytvářet podmínky k tomu, aby se v zemích dobře žilo, a vyšší dluhy a daně k tomu vskutku nevedou. Amerika dělá vše pro to, aby ji ve všech oblastech předběhla Čína.
Psali jsme:
Za symbolickou tečku za řeckou dluhovou krizí je vydávána skutečnost, že řecká vláda poprvé od roku 2008 vydává svůj dluhopis s nejdelší dobou splatnosti, tedy na 30 let. Je Řecko opravdu z nejhoršího venku? A o čem svědčí to, že na 10 let si dnes Atény půjčují za 0,9 % ročně, tedy výrazně výhodněji než Česko, které si na stejnou dobu půjčuje za úrok 1,9 %?
Musíme si uvědomit, že za to, kde dnes Řecko je, vděčí tomu, že část jeho dluhu byla škrtnuta, část přesunuta do vzdálené budoucnosti a část vykoupena centrální bankou. A to, že centrální banky vytvářejí falešnou poptávku po dluhopisech, vede k tomu, že si může Řecko půjčovat za tato procenta.
Po novele zákona o České národní bance by ČNB teoreticky taky mohla vykupovat státní dluhopisy a vytvářet falešnou poptávku po nich. Výsledkem by mohl být výnos třeba i 0,0 %. Já ale doufám, že to nenastane. To je normální doping, který dříve či později vybublá v něčem špatném. V případě Řecka vybublal třeba ohromným dluhem blížícím se 200 % HDP. Řecko rozhodně nemá co slavit. Jakmile by ho přestala podporovat ECB, je zase zralé na bankrot. Jeho problémy byly jen překryty ohromnými penězi vytištěnými centrální bankou. Celé to je falešná hra, která nemá s tržní ekonomikou nic společného. A taky si všimněte, že se kvůli tomu už začíná mluvit o inflaci.
Polská národní banka chce zvýšit své zásoby zlata o 43,7 %. V současné době vlastní 228,7 tun drahého kovu a k tomu chce dokoupit dalších 100 tun. Její prezident Adam Glapiński nákupy odůvodňuje tím, že jsou důležité pro mezinárodní vnímání Polska a jeho ekonomické sily. Co říkáte této strategii i zdůvodnění, a jak je tedy vnímáno Česko, jehož národní banka má ve svých rezervách jen 9,5 tuny zlata, když jejich velká většina byla prodána ve druhé polovině devadesátých let?
ČNB se, bohužel, nezachovala jako dobrý hospodář, protože prodala zlato za velmi špatný kurz a nakoupila mnohem dráž – ačkoliv to samozřejmě neudělala schválně, ale spíš „omylem“. ČNB říká, že tu není od toho, aby dělala zisk, a že drží zlato z jiných důvodů – ale pořád to jsou pěkné peníze. Zkrátka bylo nešikovné tehdy zlato prodat.
Ohledně Polska platí, že mezinárodní vnímání není dané zlatem, ale objemem rezerv a úspěšností měnové politiky. Podobné argumenty jsou jen takové fráze pro nacionalistické politiky či novináře. Myslím, že polští centrální bankéři v realitě nakupují zlato z jiného důvodu, než jaký oficiálně prezentují, a tím je velká nejistota ve světě. Rok 2020 ukázal, že když je zle, mnohá aktiva ztrácejí cenu, zatímco zlato jde nahoru. V loňském roce jsme prvně viděli cenu nad 2000 dolary za unci. To je argument! Nikoli nějaké vnímání. Krok Polska chápu. Já bych se zlatu v českých devizových rezervách v nejistých dobách taky nebránila.
Jana Maláčová
Znějí obavy z toho, že by chystaný covidpas, oficiálně zvaný „digitální zelený certifikát“, měl být diskriminační a že by umožňoval cestovat v rámci EU jen lidem, kteří absolvovali očkování proti chorobě covid-19. Bude mít podobu QR kódu, do něhož budou nahrané buď informace o tom, že dotyčný byl očkován, nebo že má negativní test či protilátky, které získal po prodělání nemoci. Lze brát „covidový pas“, jehož podobu představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, za signál toho, že cestování alespoň mezi státy Evropské unie se do léta znovu uvolní?
Vždyť je to protimluv: Jak se může cestování uvolnit, když cestovat by mohli jen lidé s covidpasem? To je snad nějaké uvolnění?
Co mi na tom ale vadí nejvíc, není samotná myšlenka, že cestování má být snazší či možné jen pro některé skupiny lidí. Snad ještě víc mi vadí ona hloupost, či snad přímo neinteligence, která z tohoto nápadu kouká. Tenhle nápad totiž znamená naprosté nepochopení merita věci. A jistě, lidé sice mají právo na jakýkoliv názor, ale politici ovládající jiné lidi mají názor pouze na kvalifikovaný a inteligentní názor.
Myšlenka covidpasu vychází z představy, že je-li někdo očkován, je neinfekční, tedy nemůže nikoho nakazit. Což není pravda. Dál vychází z myšlenky, že pokud máte negativní test nebo máte očkování, že nejste na rozdíl od opaku smrtelným nebezpečím pro své okolí. Což také není pravda. Zkrátka, úředníci nutící lidi do covidpasu mají utkvělou představu, že očkování plus testy vytvoří jakýsi imunitní štít pro rizikové skupiny. Což je úplně mimo mísu. Realita je obrácená. Očkování tohoto typu nechrání druhé před vámi. Očkování nechrání dokonce ani vás před infekcí. Očkování pouze a jen chrání vás před těžkým průběhem. Takže jestli budete cestovat s covidpasem, nebo bez něj, je – jen s nepatrnou nadsázkou zanedbávající virovou nálož – úplně jedno a nemá to vliv na šíření. To, zda budete, nebo nebudete mít pas, pouze říká něco o tom, že na cestách máte vy sami nižší pravděpodobnost prodělání těžkého onemocnění.
Je to mimořádně smutné, když kolektivističtí regulátoři vůbec nerozumějí tomu, k čemu vás nutí.
Po nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci je ještě reálnější představa, že po podzimních volbách usednou v Německu do vlády Zelení. Po dalším z řady průzkumů v Česku je zase bližší volební vítězství Pirátské strany. Čeští piráti jsou v Evropském parlamentu ve frakci Zelených a názorově si jsou velice blízcí. Co podstatného může pravděpodobný úspěch těchto stran znamenat pro ekonomiku obou zemí?
Znamená to ještě větší posun doleva, ještě větší příklon k socialismu, ještě větší boj proti svobodě ve všech podobách, ještě víc zelené ideologie, víc regulace, vyšší daně, vyšší dluh, víc klacků pod nohy podnikání – a tedy snižování potenciálu ekonomiky a dlouhodobé zaostávání.
Psali jsme:
|
JAK NEPŘIJÍT O PENÍZE
* Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
