Nejdříve se zeptám na tu středeční „šou“ ve sněmovně pro otrlé. Vy jste hlasoval proti vydání Faltýnka k trestnímu stíhání, u Babiše jste se zdržel. Proč jste takto činil?
Při mém hlasování o vydání nešlo o nic jiného než o „šprajc“. I otestování, zda tentokrát, na závěr mé politické kariéry, si média všimnou. Musím uznat, snad tu a tam s výjimkou PL. Za což děkuji. Vyšlo to, jak jste viděl. Nejste jediný, kdo se tentokrát ptá. Navíc jsem takový přístup k hlasování považoval za poněkud sportovnější, než se při hlasování „jen“ vypnout, což řada kolegů „napříč“ rovněž udělala. To pan premiér na něj zase neměl čas. O vydání bylo stejně předem na 100 % rozhodnuto. Navíc je téměř jisté, že tato taškařice se bude brzy po volbách ve sněmovně opakovat znovu. Téměř nikdo totiž nepředpokládá, že by oba vámi zmínění pánové nebyli zvoleni znovu.
Který premiér země Visegrádu je nejlepší?Anketa
Pomiňme i načasování této celé akce a hlavně styl a nedůstojnou atmosféru jejího provedení. Čímž vůbec nekritizuji opozici. U té je něco podobného náplní její práce. O zjevném střetu zájmů u pana Babiše hovořila od samého počátku a i podle toho jednala. Zázračné prozření u nás, „koaličních“, nastalo až poté, co se kromě vlastní neschopnosti mimo jiné díky dravé a mediálně zdatné politice ANO preference přiblížily 10 %. Přiznejme si to. Ač nejsem prognostik, předpokládat se to však dalo, nemyslíte? Vždyť vše bylo zřejmé od samotného počátku.
Mimochodem nejen proto jsem nikdy přes jistý nátlak z vlastní strany „povinně“ nepodepsal na přání pana Babiše Koaliční smlouvu. Není totiž běžné, aby vedle generality smlouvy podepisovali řadoví pěšáci. To pak trochu připomíná vázací akty StB, přestože sám s tím zkušenost nemám. Nu a k čemu nakonec ty podpisy byly, si může udělat obrázek každý, kdo dění sledoval.
A tak bych mohl pokračovat. Na můj vkus jsme až příliš často na jednáních vysloveně přijímali „přání“ ze strany předáků ANO. I tak lze kulantně rozkazy nazvat. Přitom to tu a tam bylo proti mému svědomí a vědomí. Jistě i nejen mému. Kupříkladu dotovaná biopaliva. Nicméně nejen tehdy se mých hlasování lišících si od koaličního stáda nikdo nepovšiml. Hlavně ze strany médií, abych byl přesný. Uvnitř mé mateřské strany pochopitelně ano. Stal jsem se rebelem, potížistou. Nikoliv však jenom u zákonů, u kterých se možný střet zájmů nabízel. I jiných.
Jen na okraj zmíním bezvízový styk pro Turky, asociační dohodu s Ukrajinou, inkluze ve školství, zákony omezující osobní svobodu (mimo očkování), nový stavební zákon, církevní restituce, referendum, nesmyslné směrnice EU, imigranti atd. Uznejte sám, zaznamenal to někdo? To pomíjím mé písemné interpelace – přemnožení divočáků, autolékárničky, dálniční poplatky, dálniční známky nikoliv na deset, ale alespoň 15 dnů (v celé EU), byty v Písnici, bezpečnost v metru a jiné. Nebyly přes zveřejnění i na vašich stránkách zaznamenány. Stejně jako někdy velmi zajímavé, byť smutné odpovědi. Byly-li vůbec zodpovězeny. Přitom jejich autoři směle kandidují...
To není, prosím, ješitnost, pane redaktore. To je trochu smutné konstatování končícího řadového poslance. Který se snažil být jiný, ale přitom slušný, nechtěl být jen tupým hlasovacím strojem. Proto kromě svých vlastních naslouchal i protistraně. Ve které neviděl nepřítele, ale „jen“ soupeře. I proto zmíněný „šprajc“ na závěr. Nic víc za tím nikdo nehledejte, prosím. Navíc přiznávám, že je dodnes ve mně hořkost z toho, že jsem zvedl ruku pro vydání pana docenta Svobody. Tehdy jsem si řekl, že nepůjde-li o zřejmý zločin, tak už nikdy.
Není toto vydávání zbytečné, když za dva měsíce bude nová sněmovna, která o tom bude rozhodovat znovu? Nemohlo to ty dva měsíce počkat, zvláště soudě podle jiných případů, kdy se pak třeba i roky nic neděje...
Na to jsme si již vlastně odpověděli. Ale policie čekat nemůže, to si přiznejme. Musí konat. Snad proto to vše šlo udělat snad rychle a noblesně, ne? Bez urážení vydávaných, koaličních spojenců navzájem, vyšetřovatele. Omlouvám se, ale bez ohledu na mé praktické zkušenosti si stále myslím, že parlament by měl být noblesou, vzorem. Ne žumpou. Ale je to trochu i divadlo, uznávám. Pak pochopitelně záleží na úrovni herců. Jak v hlavních rolích, tak komparzu. Středeční představení by ochotníci zahráli bezpochyby lépe. A je taky fakt, že řada předchozích velkých kauz dosud vyřešena není nebo se ani neřeší. A není to „jen“ OKD.
Nenahraje fakt, že se tato kauza takto probírá těsně před volbami, hnutí ANO s tím, že ze sebe udělají obětního beránka?
Tím si musí být každý jistý. Tedy měl by být včetně rádobystratégů protistran. Na tohle je Andrej mistr. Ostatně od málokoho, a to něco pamatuji, jsem tolikrát slyšel u eventuálních úspěchů slovo JÁ a při reakci na kritiku LŽE.
Vy jste po dvaceti letech nedávno opustil ČSSD. Jistě ale své bývalé kolegy sledujete. Jak se vám líbí jejich kampaň?
Nic nového pod sluncem. Je mi to až líto. Takhle se dnes volby vskutku nevyhrávají. Přitom to stojí balíky. Fádní billboardy s usmívajícími se tvářemi vyvolených nejsou to pravé ořechové. Lidé vás musejí nejen dobře znát, a tím i věřit a rozumět. Snažit se o kontakt s voličem jen vždy těsně před volbami, to je obecně dosti naivní představa.
Přišli například s požadavkem na zvyšování minimální mzdy a tlakem na zvyšování platů obecně. S tím souhlasíte?
Čím bohatší lidé, tím bohatší stát. Každému poctivému a pracovitému (byť již třeba v penzi) upřímně přeji co nejvyšší příjem. Žije se pak přece jenom příjemněji, poznal jsem to sám. Ale musí existovat jistá rovnováha mezi přáním a skutečnými možnostmi. A hlavně se nesmějí peníze vyhazovat na nesmysly.
Nadcházející volby vypadají, jako by to bylo jakési referendum, jestli Babiš ano, či ne. Nejsou kvůli němu upozaděna trochu jiná témata?
To bezpochyby ano. A je to škoda. Na druhé straně si však přiznejme, že i moudrých témat již bylo za všechny ty volby mnoho. A pak z toho stejně nic nebylo. Nicméně někdy to je i výhoda. Kupříkladu pan Okamura ani po čtyřech letech nemusí nového vymýšlet nic. Takže i když jsem jej vždy s referendem podporoval, vlastně jsem mu nepomáhal…
O čem podle vás tyto volby rozhodnou?
Nejsem prognostik. Ale mohou rozhodnout nejen o stupni, byť pokulhávající, ale zatím přetrvávající demokracie u nás, o naší cestě v EU, postoji k přímo volené hlavě státu atd.
Ještě o něco dříve budou volby v Německu. Tam to vypadá na střet Merkelová – Schulz, přičemž kancléřka asi zase vyhraje. Proč si myslíte, že u nás tak kritizovaná politička je u sousedů úspěšná? A co to bude znamenat pro nás?
Omlouvám se, nerad kohokoliv urážím. Ale takovou volbu potomkům Germánů vskutku nezávidím. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Ve vší úctě, pomalu ani nevím, co je pro nás jako bezprostřední sousedy horší. Asi oboje. A tento negativní názor, stejně jako vůči EU, budu mít minimálně do té doby, než si přiznají ty hory čím dál dražšího másla na hlavě, omluví se a začnou pozitivně konat. Jak v imigrační krizi, tak ve zbytečném harašení zbraněmi a věčném hledání vnějšího nepřítele. Přitom Evropa se právě díky nim ničí a zničí sama!
Rozloučení primáře Koskuby se sněmovnou i ČSSD:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
