Nejdříve se zeptám na tu středeční „šou“ ve sněmovně pro otrlé. Vy jste hlasoval proti vydání Faltýnka k trestnímu stíhání, u Babiše jste se zdržel. Proč jste takto činil?

Při mém hlasování o vydání nešlo o nic jiného než o „šprajc“. I otestování, zda tentokrát, na závěr mé politické kariéry, si média všimnou. Musím uznat, snad tu a tam s výjimkou PL. Za což děkuji. Vyšlo to, jak jste viděl. Nejste jediný, kdo se tentokrát ptá. Navíc jsem takový přístup k hlasování považoval za poněkud sportovnější, než se při hlasování „jen“ vypnout, což řada kolegů „napříč“ rovněž udělala. To pan premiér na něj zase neměl čas. O vydání bylo stejně předem na 100 % rozhodnuto. Navíc je téměř jisté, že tato taškařice se bude brzy po volbách ve sněmovně opakovat znovu. Téměř nikdo totiž nepředpokládá, že by oba vámi zmínění pánové nebyli zvoleni znovu.

Pomiňme i načasování této celé akce a hlavně styl a nedůstojnou atmosféru jejího provedení. Čímž vůbec nekritizuji opozici. U té je něco podobného náplní její práce. O zjevném střetu zájmů u pana Babiše hovořila od samého počátku a i podle toho jednala. Zázračné prozření u nás, „koaličních“, nastalo až poté, co se kromě vlastní neschopnosti mimo jiné díky dravé a mediálně zdatné politice ANO preference přiblížily 10 %. Přiznejme si to. Ač nejsem prognostik, předpokládat se to však dalo, nemyslíte? Vždyť vše bylo zřejmé od samotného počátku.