Ti, co chtějí urychleně přijmout euro, to s námi nemyslí dobře. Ekonom Ungerman připomíná, jak skutečně funguje EU

03.01.2020 12:02 | Zprávy

ROZHOVOR Posuzujeme-li úroveň materiální spotřeby, pak období po roce 2012 patří k tomu nejlepšímu z našeho polistopadového vývoje. V této sedmileté etapě ekonomika a s ní i osobní spotřeba nepřetržitě roste. Oproti všem předchozím letům máme v podstatě plnou zaměstnanost, dynamicky roste nejen ekonomika, ale především mzdy a také starobní důchody. Makroekonomický expert ČMKOS a poradce předsedy vlády pro ekonomiku Jaroslav Ungerman označuje tak dlouhé období prosperity za mimořádné, ale zároveň neskrývá, že i přes relativní prosperitu má toto období své stinné stránky – stovky tisíc občanů jsou v exekuci a více než milion občanů má hypotéku na desítky let.

Ti, co chtějí urychleně přijmout euro, to s námi nemyslí dobře. Ekonom Ungerman připomíná, jak skutečně funguje EU
Foto: ČT
Popisek: Jaroslav Ungerman

Víc než dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů vypočítaly z nejrůznějších podkladů výši minimálního důstojného výdělku v Česku. Ten činí v Praze kvůli vyšším nákladům 36 850, jinde v republice 31 463 korun hrubého. Podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda v zemi ve třetím čtvrtletí minulého roku dosáhla 33 697 korun, medián 29 549 korun hrubého pak znamená, že polovina lidí vydělávala méně, než je toto číslo. Když vezmeme v úvahu i důchodce, kteří často žijí skromně, nabízí se závěr, že valná část společnosti žije nedůstojně. Souhlasil byste s takovým závěrem?

S takovým závěrem souhlasit nemohu.

Myslím, že samotný pojem důstojná mzda je trochu matoucí. Autoři tvrdí, že je to mzda za „běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard“. A dále se domnívají, že má umožnit „žít obyčejným, ale materiálně důstojným životem a cítit se plnohodnotným členem společnosti“.

Takovou roli mzda plnit nemůže. Mzda vždy bude odrazem působení tržních sil, kam budou vstupovat také poptávka po dané pracovní síle, poptávka po produkci, kterou pracovní síla vytváří, a tak dále. Jinak to ani být nemůže. Požadovat, aby mzda zaměstnanců především sloužila k jejich důstojnému životu, je jistě správné, ale je to idealistické pojetí, které nerespektuje fakt, že žijeme ve společnosti, která je založena na tržní ekonomice. A tržní ekonomika je také – a nejen – o vítězích a o poražených. To je její podstata.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Dozvěděla jsem se, že řešíte bezpečnost na školách

Zajímalo by mě, zda řešíte i šikanu mezi dětmi a fakt, že se třeba mladiství dopouští kolikrát i dost vážné trestné činnosti a to i na dospělých - třeba na učitelích, seniorech apod? Měla by se podle vás snížit hranice trestně právní odpovědnosti? A pomohlo by to podle vás vůbec? Kde je podle vás ch...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Maříková: Lidé se ptají, za co té ČT vlastně platí

16:30 Maříková: Lidé se ptají, za co té ČT vlastně platí

Žádná veřejná služba, ale monopol pro pár lidí žijících v bublině podobné té, ze které vysílá Václav…