Co by měli Američané udělat s jadernými zbraněmi, které mají v Turecku?Anketa
Co říkáte na způsob, jakým turecký prezident Recep Tayyip Erdogan reaguje na pokus o vojenský puč v Turecku?
Na rozdíl od mnoha článků, které mluví o nepovedeném a zpackaném puči, já jsem přesvědčený, že to byl perfektně připravený a provedený státní převrat. Když se podíváte na události posledních týdnů, zajímavé bylo, jak Erdogan nejdřív narovnal vztahy s Izraelem, pak během čtrnácti dnů udělal něco, co se zapřísahal, že nikdy neudělá, omluvil se ruskému prezidentovi za sestřelení ruského letadla a smířil se s ním a pak jen tak vyslal signál, že už Turecko netrvá na svržení syrského prezidenta Asada. Takže nemusel mít obavy, že mu z těchto stran hrozí nějaké nebezpečí. A vzhledem k tomu, že v posledních letech prezident Erdogan nechal pozatýkat nesčetné generály, velitele a důstojníky turecké armády a nedávno prohlásil, že je v armádě potřeba další čistka, někteří příslušníci turecké armády znervózněli. A pak jim asi někdo pošeptal: udělejte konečně ten státní převrat. A vojáci vběhli do pasti, Erdoganovi se všechno podařilo, konečný cíl je završen, opozice je svržena.
Kdybyste byli občany USA, kdo by měl váš hlas v prezidentských volbách?Anketa
Myslíte si, že to bylo účelové?
Zajisté, neúčelové puče se nedělají. Jednoznačné je, že celá akce nahrála prezidentu Erdoganovi, stal se pánem Turecka a jediná věrohodná opozice je smetena. Z tohoto pohledu to vypadá jako perfektně provedený puč.
Jak si vysvětlujete, že turecký prezident tak brzy po potlačení převratu nedělá čistky jen v armádě, ale i v justici, ze služby bylo propuštěno více než 2700 soudců?
Podle posledních zpráv je jich už víc než šest tisíc. Je to obdoba toho, co se dělo víc než před osmdesáti pěti lety v Německu. Když se stal Hitler 30. ledna 1933 německým kancléřem, měl v nacistické partaji vnitrostranickou opozici, tou byly spíše revolučně smýšlející oddíly SA. A jednoho dne v červnu 1934 se Německo probudilo a dozvědělo se, že jednotky SS zatkly všechny velitele SA a že už byli popraveni, protože osnovali státní převrat a že beztoho to byli ohavní homosexuálové. Tím se Hitler vypořádal se svou opozicí, všichni mu tleskali a pak se divili, jak se to dál vyvíjelo. Podívejte se do dějepisu na tyto události.
Takže nesdílíte radost západních politiků, že zvítězil demokraticky zvolený prezident nad vojenskou juntou?
Samozřejmě jsem zásadně proti vojenským převratům. Ale tohle se odehrálo podivně. A vzhledem k tomu, že už nejsem ministr zahraničí, nemusím být pokrytec.
Co tyhle události v Turecku znamenají pro Evropu? Neukazuje se, že Turecko je nestabilní zemí, takže bezvízový styk s ním nebo dokonce vstup Turecka do Evropské unie by byl velkým rizikem?
Tyto události znamenají dvě věci: že Turecko nemůže být členem Evropské unie a nemůžeme připustit zrušení víz a že je to sice spojenec v NATO, ale je to partner, na kterého se musíme dívat s velikou obezřetností. Měli jsme už v minulosti v NATO několik diktátorů, svého času řecké, portugalské apod., není to úplně něco nového. Ale přesto si musíme dávat veliký pozor. Samozřejmě budou všichni opatrní, protože nikdo neví, jestli to není další krok k obrácenému spojenectví. Najednou se třeba Erdogan vyjeví jako spojenec Putina. To bych také nevyloučil. A to by byla opravdu sranda.
Hlavně by to byla pro NATO asi velká rána, kdyby se z Turecka stal takový trojský kůň.
Ano. Netěšme se předčasně, budeme ještě zírat.
Myslíte si, že turecký prezident teď drží otěže v zemi pevně, že nehrozí občanská válka, která by byla pro Evropu velkým nebezpečím, protože by Turecko určitě nebylo schopno udržet za takových okolností v zemi tři miliony syrských uprchlíků podle dohody s Evropskou unií?
Ale v Turecku už válka je. Erdogan vede přece válku na východě s Kurdy. A to jsou turečtí občané, je to otevřená válka, nic jiného. A co může nastat? To skutečně nevím. Jak říkal jeden anglický politik: prorokování je velice těžké, obzvláště má-li se týkati budoucnosti.
Jak by se měla v současné době zachovat Česká republika? Mají čeští politici vyčkávat, neprojevovat se, nebo dát tureckému prezidentovi jasně najevo, že zavádění trestu smrti v zemi, která se uchází o členství v Evropské unii, je nepřijatelné?
On se nás strašně poleká. Ale musíme v rámci Evropské unie v interních diskusích dát jasné stanovisko. Na poradě ministrů zahraničí nebo ministerských předsedů členských zemí EU bychom měli zaujmout jasný postoj, jinak bych doporučil se k tomu nevyjadřovat.
Ale Evropská unie by se k tomu, co se dnes děje v Turecku, měla jasně vyjádřit?
Evropská unie ano, to je něco jiného.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová