Už jen necelé dva měsíce nás dělí od podzimních voleb do Sněmovny. Docela dobrým vodítkem pro to, komu dát svůj hlas, by mohl být postoj politických stran k tématu cenzury. Společnost pro obranu svobody projevu, kterou jste spoluzaložil, oslovila s otázkami na toto téma ty, co jsou v Parlamentu. Co vám ta anketa ukázala?
Kdo v Ústeckém kraji vyhraje volby?Anketa
Zatím najdou čtenáři na našem webu odpovědi na tři z pěti otázek, tak nechci vše předem prozrazovat. Spíš se zastavím u toho, které strany své odpovědi ani po urgencích nezaslaly. Podzimní sadu našich otázek ignorovali z TOP 09, KSČM a STAN. Tentokrát jsme poprvé dostali reakci KSČM, ale za to chybí odpovědi zástupců Pirátů a ČSSD, kteří na podzim své odpovědi, byť dlouho po termínu, zaslali. Předseda poslaneckého klubu ČSSD, Jan Chvojka, naše první požadavky dokonce podpořil, a jeden jejich starosta petici podepsal.
Názory Pirátů na svobodu projevu na sociálních sítích jsou dostatečně známé. Někoho to překvapí, ale jejich postoje respektuji a oceňuji to, že je říkají otevřeně, zatímco strany jako TOP 09 nebo STAN se tématu záměrně vyhýbají. Asi mají důvod a bojí se, že by jejich postoje veřejnost nepřijala s nadšením, resp. že by nebyly kompatibilní v rámci předvolebních koalic. Jiná věc je ovšem náš zásadní nesouhlas s pirátským návrhem řešit svobodu projevu pro české občany ne u nás, ale v Evropském parlamentu. To je něco tak radikálního a potenciálně nebezpečného, že by měla křičet všechna média, která chtějí být hlídacím psem demokracie.
Myslím si, že vedle zneužívání konstruktu nenávisti k potlačování kritických názorů bude hlavním předmětem cenzurních snah boj o to, co je podle koho pravda. Před pár dny zaznělo od amerického prezidenta Bidena, že provozovatelé prakticky monopolních sociálních sítí, hlavních veřejných fór současné politické diskuse, mají samy cenzurovat uživatelský obsah, který někdo subjektivně označí za sporný, nedůvěryhodný nebo zavádějící. Přečtěte si ta slova ještě jednou a přemýšlejte, kdo o těchto subjektivních kategoriích bude rozhodovat.
Pro takové výzvy k cenzuře ale nemusíme až do zámoří. Copak nám nestačí náš unijní rybníček?
Tak je pravdou, že podobnou cestou jde už léta Evropská komise, která vyzvala velké inzertní platformy a poskytovatele platebních, e-commerce a crowdfundingových služeb, aby přijaly přísnější pravidla pro „zamezení šíření falešných informací“. EK tak hodlá zasahovat do trhu s informačním obsahem na základě ideologických kritérií, kdy jako dezinformace mohou být označovány jakékoli nepohodlné nebo neověřitelné informace. Podle Věry Jourové je to „zatím dobrovolné, ale v momentu, kdy vstoupí v platnost nařízení o digitálních službách (odhad 2023), se kodex stane polopovinnou normou. Pokud se prokáže, že nějaká platforma neučinila opatření proti dezinformacím, bude jí hrozit sankce až do výše 6 procent ročního obratu. Jedním z těchto opatření bude právě podpis kodexu“. Toto je asi nejlepší odpověď těm, kteří argumentují, že globální platformy jsou soukromé firmy a mohou si dělat, co chtějí. Jak je vidět, už dlouho nemohou, protože je politický tlak nutí filtrovat plně legální uživatelský obsah podle nejasných kritérií, a tím pod záminkou „boje s dezinformacemi“ omezovat svobodu slova.
Proto se naše další otázky zaměřují tímto směrem a do pondělí se na našem webu čtenáři dozvědí postoje politických stran i k těmto tématům. Následovat ještě bude srovnávací tabulka, kde si voliči budou moci udělat přehled o postojích jednotlivých stran podle několika kritérií.
Psali jsme:
Pozorovali jste nějaký názorový posun od rok a půl staré události, kdy poslanci jako Jan Farský, Helena Langšádlová, Jan Bartošek nebo překvapivě i Jan Lipavský od Pirátů výzvou americkému kongresu a globálním platformám dali najevo, že se otevřeně stavějí proti svobodě projevu a volají po ještě větší cenzuře sociálních sítí?
Asi bychom neměli podle těchto jednotlivců soudit celé strany, nicméně v případě výše uvedených to pravděpodobně odpovídá. Snad jen u KDU-ČSL je otázka, zda Tomáš Zdechovský a Marek Výborný, kteří se nedávno odvážně postavili proti blokování Aliance pro rodinu na facebooku, dokážou své kolegy přesvědčit, aby hrozbu cenzury konzervativních názorů brali vážně. Zatím se zdá, že jim chybí podrobnější informace o rozdílu mezi fungováním běžných médií a platforem pro sdílení uživatelského obsahu. Hodně mě tenkrát překvapil i Pavel Žáček z ODS, který se pod onen „zvací dopis“ také podepsal. První reakce jeho strany se ani nestavěla vstřícně k našemu návrhu na vytvoření parlamentní komise a místo toho chtěla téma svobody projevu řešit v Komisi pro hybridní hrozby (!). Nevhodnost tohoto spojení jsme si ale s garanty tématu v ODS už vyříkali.
Tomáš Zdechovský
Cenzurovat lživý a nenávistný obsah je podle mnohých v pořádku. Často ale za něj bývají označovány i výroky, které neporušují pravidla komunity, nevybízejí k násilí a nejsou vulgární. Jen vyjadřují názory například na rodinu, pohlaví, migraci, očkování, klima, EU, výsledky voleb a podobně. Dá se takové cenzuře ze strany sociálních sítí nějak účinně bránit?
O tom je v podstatě celé naše snažení. Respektujeme, že existují v zákoně výjimky ze svobody projevu, které se trestají. Přímé výhrůžky násilím, dětská pornografie, propagace terorismu a podobně. My se ale zabýváme stovkami případů cenzurních zásahů, které do těchto kategorií nespadají a ani neporušují vágní pravidla sociálních sítí. Přesto jsou platformami mazány a jejich autoři blokováni. O možnostech obrany jsem mluvil ve své červnové přednášce na našem semináři v Poslanecké sněmovně. Je to v první řadě medializace tématu, aby se o něm dozvědělo více lidí a aby široká veřejnost viděla ty absurdní příklady cenzury naprosto nevinných výroků nebo pouhých jmen, která jsou zakázána, ale jejichž seznam není veřejný. V řadě druhé je to pak monitoring legislativy, která by mohla být pro ČR inspirací, a vzdělávání našich zákonodárců v této věci. Musíme si uvědomit, že mnozí z nich nejsou odborníky na digitální technologie a často ani nerozumí principu fungování sociálních sítí nebo jejich rozdílu od běžných médií.
Bývalý prezident USA Donald Trump oznámil žalobu na Facebook, Google a Twitter. Chce, aby zastavily cenzuru, obnovily jeho účty a úřady jim daly pokutu, která je od takového konání odradí. Dále žádá, aby tyto korporace zastavily tzv. tichou cenzuru, tedy cenzuru, o které se uživatel nedozví, a aby přestaly sestavovat černé listiny nepohodlných osob. Jaké šance na úspěch bývalému nejmocnějšímu muži světa dáváte?
Myslím, že to bude mít těžké. Spojené státy za Trumpa šly ve věci obrany svobody projevu jiným směrem než Evropská unie se svou snahou o kriminalizaci tzv. nenávistných projevů. Evropa, bohužel, nemá obdobu prvního dodatku americké ústavy, a proto je tu svoboda víc zranitelná. Vzpomeňme na Formanův film Lid vs. Larry Flynt. S nástupem Bidenovy vlády se to, bohužel, obrátilo a tamní progresivisté na obou pobřežích usilují o ještě přísnější cenzuru, než chtějí samotné platformy. Ty to ostatně vždy dělaly až na popud vlád a pod hrozbami sankcí, které jim hrozí v případě, že nebudou filtrovat nepohodlné příspěvky. Doporučuji sledovat americké senátory Teda Cruze a Joshe Hawleyho, kteří jsou hlavními obránci svobody projevu na sociálních sítích. Pokud by se Trumpovi podařilo u soudu uspět, mělo by to samozřejmě obrovský dopad na dění v ostatních zemích západního světa a i pro nás by to bylo velkým povzbuzením.
Mgr. Helena Langšádlová
Ozval se i Larry Sanger, spoluzakladatel Wikipedie, který varoval, že tato internetová encyklopedie je „jednostrannější než kdy předtím“ a až na několik výjimek jsou na ní povoleny pouze zdroje globalistů a mainstreamového progresivismu. Souhlasil byste s jeho výrokem, že Wikipedie, stejně jako další silně zaujaté instituce našeho krásného nového digitálního světa, se proměnila v jakýsi druh ideopolicie, která de facto omezila konzervativní názory, se kterými nesouhlasí, a že demokracie za takových podmínek nemůže fungovat?
Rozhodně. Všimněte si, jak to postupuje. Už to nejsou jen sociální sítě a Google. Wikipedii ovládli woke progesivisté, kteří si definují politické termíny a charakteristiky známých osob po svém a jiný výklad považují za nepřípustný. Už dávno jsem přestal věřit tomuto zdroji, pokud jde o politiku. Amazon odmítá prodávat knihy kritizující transgender hnutí. Apple přidává emoji (pocitové symboly typu smajlíků) pro těhotné muže. K tomu si připočtěme pokrytecké korporace typu Vodafone, Ikea nebo BMW, které svá loga barví do duhy – ale jen na Západě. V islámských zemích, kde je skutečná diskriminace LGBT, si něco takového netroufnou. Připomíná to chování slavného Havlova zelináře, který každoročně věšel do výlohy sovětskou vlaječku a Husáka jen proto, aby mu dali pokoj, čímž ovšem pomáhal udržovat legitimitu tehdejšího režimu. Ostatně nemusíme chodit pro příklady jen do zahraničí. Svého duhového Husáka vyvěsila i Česká pošta. Asi abychom zapomněli na shnilá rajčata v její nabídce.
Evropský parlament schválil nařízení umožňující internetovým komunikačním službám, jako jsou e-mailové služby, chaty, messengery nebo programy typu Skype, aby algoritmus automaticky procházel soukromé konverzace, vyhledával závadný obsah – zatím jen dětskou pornografii – a hlásil policii. Je toto de facto prolomení soukromí a důvěrnosti komunikace odůvodnitelné zmíněným záměrem a jak zneužitelné může být?
Rozsáhlé téma ochrany soukromí úplně nespadá do naší působnosti, ale sledujeme to s obavami. Trendu odbourávání základních svobod není ušetřena ani Amerika. Firma Apple hodlá – zatím jen v USA – skenovat fotky u dětských účtů napojené na iCloud nebo přenášené v iMessages a analyzovat, zda se nejedná o dětskou pornografii. V takovém případě pošle oznámení rodičům nebo úřadům. Jakmile takové prolomení soukromí uživatelé jednou přijmou, snadno to půjde rozšířit na všechny účty a jakákoli – třeba politicky – citlivá témata.
Na webových stránkách vaší Společnosti pro obranu svobody projevu jsem si přečetl článek, v němž je zmíněno, že existuje prokazatelná souvislost mezi prosazováním LGBT agendy a bráněním oponentům ve svobodě projevu. Udivuje mě, jak v prostředí ideologického masírování, že „menšiny mají vždy pravdu“, se něco takového u vás vůbec objeví. K jakým důsledkům mohou vést stále se stupňující požadavky na to, abychom brali zvláštní ohled na názory členů menšinových skupin?
Obávám se, že jakákoli kritika příslušníků menšin nebo jejich ideologií, případně verbální odsouzení osob překračujících zákon, může být brzy prohlášena za projev nenávisti, cenzurována na sociálních sítích a v běžném životě kriminalizována. Upozorňují nás na to naši partneři z britské Free Speech Union. Za posledních 6 let je jen v Anglii a Walesu evidováno 120 tisíc tzv. non crime hate incidents (incidentů z nenávisti), které nijak neporušují zákon. Kvůli nim jsou však lidé policejně vyšetřováni a tyto incidenty zůstávají ve vašich záznamech, takže firma, která vás hodlá zaměstnat, si je může vyjet a vaše přijetí si rozmyslet. Myslel jsem, že jde jen o verbální projevy, ale ona to může být i anglická vlaječka na zadním skle auta, která někoho uráží. Od toho už je jen krůček k dystopickým románům nebo ke světu zobrazeném ve filmu Demolition man.
Připomínám, že Evropská komise chce zařadit verbální projevy tzv. nenávisti mezi závažné trestné činy a odebrat pravomoc členským zemím je vymezit. Jsem zvědav, zda bude přihlédnuto k více než tisícovce kritických komentářů na webu EK od českých občanů, které jsme vyzvali tam přispět. Bez aktivity našich europoslanců a především příští vlády bude velmi těžké tomu zabránit – pokud nenadřadíme Ústavu ČR nad mezinárodní smlouvy.
Na veřejnost jste se coby Společnost pro obranu svobody projevu obrátili nejen peticí proti omezování svobody slova na sociálních sítích, ale spustili jste také sběr případů cenzury sociálních sítí. Jaký ohlas to vyvolalo a udivil vás obzvlášť některý z případů, které se k vám dostaly?
Byli jsme na začátku hodně zvědaví, jaké případy nám budou uživatelé sítí nejčastěji reportovat. A ty stovky případů jsou opravdu pestré. Asi bychom netipovali, jak časté cenzurní zásahy se budou týkat tak samozřejmých věcí, jako je existence dvou pohlaví nebo prosté vyjádření názoru na stejnopohlavní manželství. Stále rostoucí počet případů se týká zdravotních nebo společenských opatření proti šíření covidu-19. Už jen fakt, že toto slovo zmíníte v textu příspěvku a Facebook vám ho rovnou zpochybní varováním pro čtenáře, je alarmující. YouTube dokonce mazal všechna videa, která se tématu věnovala, bez ohledu na to, čeho přesně se týkala nebo zda nějaká autorita nahlásila obsah jako nepravdivý.
Lidé nám zasílají opravdu absurdní případy, které ukazují naprostou zvůli platforem při diskriminaci uživatelů. Některé jsme vybrali pro grafické zpracování na pivní tácky a od září se s nimi mohou návštěvníci hospod a restaurací čepujících pivo Bernard zúčastnit naší soutěže. Kdo se cítí poškozen některým typem cenzury na sociálních sítích, může stále vyplnit náš formulář. Měla by na to stačit asi minuta. Všechny zaslané případy vyhodnocujeme a neoprávněné zásahy do svobody projevu postoupíme v září Poslanecké sněmovně i Senátu, případně využijeme k medializaci, pokud nám k tomu dáte souhlas.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
