Kdyby Markéta Šichtařová kandidovala v příštích prezidentských volbách, volili byste ji?Anketa
Volební výbor Poslanecké sněmovny se na své schůzi za hodinku vypořádal s Výročními zprávami o hospodaření Českého rozhlasu za roky 2015 i 16 a také o činnosti za rok 2016, ale dvojnásobný čas mu zabralo projednávání informace Rady Českého rozhlasu o aktuální situaci v ČRo. Tento bod měl objasnit dění po reportážích Janka Kroupy, které se týkaly hospodaření na půdě s neujasněnou vlastnickou strukturou. Přestože jde o rozšířenou praxi, která se týká tří až pěti procent všech zemědělských pozemků, pojal ji autor zprvu jako výlučnou záležitost Agrofertu, který prý takto hospodaří neoprávněně a navíc za to pobírá dotace. Výplata zemědělských dotací na plochu je ale navázaná na toho, kdo na pozemku hospodaří, nikoli, kdo ho vlastní. Kritika radních i generálního ředitele Kroupovy reportáže odstartovala kauzu, která se po dvou a půl měsících dostala na jednání volebního výboru.
Dvouhodinovou debatu odstartoval místopředseda volebního výboru Tomáš Martínek z Pirátské strany. Kritizoval, že na vadnost Kroupových reportáží upozornil jako první místopředseda Rady ČRo Tomáš Kňourek, jehož postřehy k mediální scéně přinášejí ParlamentníListy.cz. „Byl bych rád, kdyby byla zjednána náprava, protože místopředseda Rady ve svém soukromém životě nemůže publikovat tak, aby zasahoval do zpravodajství, když je jeho hlavní náplní činnost radního. Rada ČRo funguje de facto jako orgán veřejné správy, proto vidím jako problém, když mimo půdu Rady Českého rozhlasu konkrétně na Parlamentních listech komentuje reportáž Janka Kroupy. Neměli by být členové Rady ve svých vystoupeních zdrženliví? Protože podle Zákona o Českém rozhlase může Poslanecká sněmovna odvolat takového člena Rady, když se dopustí jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost či nestrannost při výkonu funkce člena Rady,“ varoval Tomáš Martínek.
Poslanec nemá co mistrovat členy Rady Českého rozhlasu
V reakci na jeho úvahy se přihlásil o slovo mezi hosty přítomný mediální analytik Štěpán Kotrba. „Já se jako bývalý radní Českého rozhlasu musím tvrdě ohradit proti formulacím pana poslance. Nikdo nikdy si nedovolil říkat, kam smím nebo nesmím psát, nebo co smím nebo nesmím říkat. Mě volila Sněmovna veřejně na moji vlastní žádost. A nedej bože, aby si nějaký poslanec dovolil mi říkat, co smím nebo nesmím někam napsat. A za druhé veškeré informace z Rady jsou veřejné. Cokoli není veřejného, je proti zákonu. Takže prosím, kterýkoli poslanec, kterýkoli radní může říkat kamkoli cokoli, co se týká Rady. A může k čemukoli říkat jakýkoli názor, který neporušuje obecně platné právní předpisy, a pan poslanec opravdu nebude mistrovat členy Rady. Žádného z nich,“ rozohnil se nad vystoupením poslance Pirátů Štěpán Kotrba.
„Jestliže se radní dopustí jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost, třeba tím, že bude dávat svá soukromá vyjádření na kterémkoli webu nebo serveru, tak to může zpochybnit jeho nezávislost nebo nestrannost. Pro mě podobný případ je pan radní Šarapatka v České televizi, který má často velmi vyhraněné názory. Už jsem si několikrát kladl otázku, jestli taková vyjádření jsou, nebo nejsou se zákonem o té či oné radě v rozporu. A přiznám se, že si na to neumím odpovědět. Jestliže Sněmovna zvolí členy Rady, tak má minimálně právo se ptát, jak to vyjádření bylo myšleno,“ oponoval poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník. „Já rozhodně nezakazoval někomu někam psát, ale pokud někdo píše a je tím zpochybněna jeho nezávislost a nestrannost, tak nemůže vykonávat funkci radního. Pokud opravdu nastane nějaká situace, nevím, nechci předjímat, tak bych doporučil zvážit … no v tuto chvíli to vidím jako problém,“ doplnil Pirát Tomáš Martínek.
Němcovou vyděsily výhrůžky, že redaktoři půjdou na školení
„Kdyby se ta záležitost netýkala společnosti Agrofert, tak tady nebudeme tu kauzu vůbec řešit, protože takové názorové a pracovní spory, jestli ta či ona reportáž splňuje všechny nároky na objektivitu a nestrannost, řešíme v Českém rozhlase vlastně permanentně. Já jsem si dovolil pouze jako generální ředitel, který má především povinnost zhodnotit práci svých kolegů a dohlížet na vyváženost a pluralitu názorů, upozornit kolegu Kroupu a jeho kolegy, že ve formě zpracování tohoto tématu – nikdy jsem nezpochybnil samotné téma ani to, že pan Babiš jako veřejně činná osoba musí snést zpřísněný pohled – jsem viděl chyby, které se tam objevily. To je meritum věci. Celý ten humbuk kolem toho mě zaskočil, stejně jako mediální zkratka, která se k tomu objevila,“ reagoval generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Psali jsme:
„Nerozumím tomu, kam projednávaný bod posunul pan Martínek. Radní Kňourek na něco upozornil a měli bychom se zabývat obsahem, ne radním, protože pak se z toho vytrácí ten obsah. Takže já bych to vrátil k tomu, k čemu ten bod byl původně,“ vyzval přítomné členy Volebního výboru Patrik Nacher, poslanec za hnutí ANO. „Aby nevznikl dojem, že chci něco politicky ovlivňovat, já jen chci, aby to médium zůstalo nezávislé, objektivní,“ vysvětloval Tomáš Martínek. „Já jsem byla opravdu vyděšena ze slov pana generálního ředitele, která jsem si vyložila jako výhrůžky, že redaktoři budou proškoleni, aby se něco podobného neopakovalo. Tak to jsem si říkala, že tady je normalizace úplně natvrdo,“ zapojila se do diskuse poslankyně ODS Miroslava Němcová, která se přiznala, že vnímá jako velké riziko, jak vypadá mediální scéna v České republice.
Obava, že se zaměstnanci vylekají a začnou se samoregulací
„Zejména poté, kdy současný předseda vlády vlastní nemalou část médií, jsou tu ostatní média vlastněná někým jiným a vedle toho média veřejnoprávní. Roli veřejnoprávních médií ve vztahu k demokracii a svobodě slova vnímám jako klíčovější, než jsem je vnímala dřív. Pane řediteli, ta vaše reakce byla mimořádná a byla zastrašovací,“ obrátila se poslankyně ODS na René Zavorala. „A moje obava pramení z toho, jaká míra svobody, nestrannosti a nezávislosti bude garantována všem zaměstnancům Českého rozhlasu, kteří si teď možná – po tom, co zažili – řeknou pozor a začne nějaká samoregulace, začne takové pomalé ořezávání sebe sama, aby si redaktor nedělal problémy. A to je to, kam jsme se neměli v žádném případě dostat. Proto chci slyšet od pana ředitelé i Rady, jak tenhle moment vnímají, aby nedošlo k nějakému zastrašení těch lidí, aby jejich práce byla skutečně natolik svobodná do té míry, do jaké jsem ji jako svobodnou vnímala já,“ vyzvala Miroslava Němcová.
„Nebyli jsme sami – byla to i velká vysílací rada, byli to odborníci – kdo rozporoval způsob, jakým byly ty reportáže zpracovány. A za vytknutí těch chyb, které tam jsou zmíněny, si stojíme. Navíc z naší strany nebylo nijak explicitně řešeno, že byl porušen Kodex, my jsme vytkli, že ten postup nebyl dobrý, že došlo k dehonestujícím výrokům, nectění presumpce neviny. Byly tam věci, které v pořádku nebyly a které by si měl novinář ohlídat,“ uvedla předsedkyně Rady ČRo Hana Dohnálková. „Byl jsem to já, kdo před čtyřmi roky jako náměstek ředitele pro program a vysílání zaváděl investigativní buňku Českého rozhlasu a přijímal Janka Kroupu. Tak podsouvat mi, že chci zničit investigativní sekci, není úplně spravedlivé. Ale nemůžu vzít zpátky slova o chybách, které ty reportáže dle mého názoru i řady mediálních expertů měly,“ ohradil se šéf ČRo René Zavoral.
Investigavec zatím neodpověděl, jak to bylo se střetem zájmů
„Do dneška jsem se od autora reportáže nedozvěděl, zda je pravda, že jeden ze dvou právníků, kteří komentovali celou situaci, je zároveň právním zástupcem jednoho ze zemědělců, který s Agrofertem vede léta spor. Pokud by to byla pravda, tak je to obrovský střet zájmů a obrovské porušení Kodexu Českého rozhlasu. Jen jsem se dozvěděl, že jsem bijec veřejnoprávní nezávislosti a ruším investigativu. Vadilo mi také osočování z trestněprávního jednání, ačkoli v tomhle se názory právníků liší. Věděl jsem, že reportáž bude odvysílána, nic jsem nezastavoval, ale ve chvíli, kdy jsem viděl chyby, tak jsem na ně upozornil. Je naprosto legitimní, aby generální ředitel hodnotil práci. Nejsem si vědom toho, že bych zastrašoval své kolegy, ale oni musí ve své práci ctít Kodex a Zákon o Českém rozhlase,“ zdůraznil René Zavoral.
Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka se pozastavil nad výroky Janka Kroupy, který v médiích prohlašoval, že generální ředitel pracuje proti zaměstnancům Českého rozhlasu a že je zastrašuje. „Mně se výroky pana redaktora Kroupy nelíbí, on nepřizná žádné své pochybení, prostřednictvím jiných médií pořád ventiluje, že on žádnou chybu neudělal, trvá si pořád na svém,“ reagovala šéfka Rady ČRo Hana Dohnálková. „Mohlo dojít k pochybení konkrétního redaktora, ale jsou i názory, že jde o to, že se kauza týká současného předsedy vlády a týkala se ho v době, kdy dotace čerpal jako ministr financí. To je přece zásadní věc veřejného zájmu, aby se o ní takhle veřejně mluvilo. A protože vidím, že ve společnosti narůstá obava a všichni se raději se svými názory zavírají doma a moc je nechtějí říkat, protože vidí tu ohromnou mediální, hospodářskou a politickou moc koncentrovanou do jedněch rukou Andreje Babiše, tak já nehodlám být ta, kdo se bude schovávat někde v rohu, a proto to takhle otevřeně říkám,“ vedla si Miroslava Němcová stále svou.
Stačí si vzpomenout na fatální chybu v kauze Budišov
To nemohl nechat bez odezvy Martin Kolovratník, který před vstupem do politiky byl ředitelem pardubického studia Českého rozhlasu. „Shodneme se, že veřejnoprávní média nesmíme ohrozit. Ale já mám spíš obavu z jiného důvodu, a to ze snahy jednoho novináře, který si chce uzurpovat veškerou pravdu a tvrdí, že je neomylný a že se mu nesmí nic říct. Když se vrátím ke svému angažmá v Českém rozhlase, tak bylo normální, když technik špatně nastavil pult, tak jsme to s ním řešili, když potil krev na Velké pardubické, tak za to dostal prémie. Stejně tak pracovník obchodu a marketingu nebo pracovník zpravodajství, pokud nepokryl zpravodajskou či publicistickou kauzu tak, jak jsem si představoval, tak jsme to řešili s editorem a tím zpravodajem, jestli se to dá napravit dalším rozhovorem, další reportáží,“ popsal běžnou praxi mimo politiku Martin Kolovratník.
Ing. Martin Kolovratník
„Jsem kritický k panu novináři Kroupovi, který má pocit, že se mu nesmí nic říct. Tak já si myslím, že se mu má říct a má se o kvalitě jeho práce diskutovat. Není neomylný. Stačí si vzpomenout na kauzu Budišov, kterou tehdy rozpracoval, a časem se ukázalo, že to celé byla fatální chyba, která skončila tragicky,“ připomněl poslanec Kroupův podíl na případu, který neblaze zasáhl dnešní eurokomisařku Věru Jourovou. „Rada je orgánem, který uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti rozhlasu. Za dodržování Kodexu nebo Zákona o Českém rozhlase neodpovídá editor nebo šéfredaktor stanice, ale generální ředitel. Stejně jako dle tiskového zákona za případná pochybení odpovídá vydavatel,“ zdůraznil Martin Kolovratník. „Myslím, že redaktoři Českého rozhlasu mají svobodu slova, ale musí postupovat podle pravidel a podle regulí, jak jim to ukládá Kodex a Zákon o Českém rozhlase,“ odpověděla Miroslavě Němcové předsedkyně Rady ČRo Hana Dohnálková.
Marínek se přimlouval za ochranu redaktorů veřejnoprávních médií
„Pokud vím, tak ta reportáž byla pravdivá, řeší se jen stížnost na vyváženost, že tam nebyla dostatečně zmíněna nějaká strana sporu. Já jsem si přečetl všechny tři analýzy, které si nechal zpracovat pan generální ředitel a de facto všechny tři vyznívají ve prospěch pana redaktora. Měli bychom se zdržet toho, aby nebyli ohrožováni redaktoři veřejnoprávních médií,“ prozradil na sebe Tomáš Martínek, že nezná obsah reportáží, ale až to, co po nich následovalo. „Téma nikdo nezpochybnil. Ale to, že jde o systémový problém, který mají v České republice stovky dalších hospodařících zemědělců, to v té úvodní reportáži nebylo uvedeno,“ připomněl René Zavoral jedno z hlavních pochybení investigativního týmu s dodatkem, že právní názory v této věci se velice liší.
„Ani právníci nejsou schopni se dohodnout na tom, jestli to je oprávněné, nebo neoprávněné, jestli pak to čerpání dotací je trestněprávní čin, nebo ne. Já jsem z devadesáti procent stížnost, kterou na reportáže Agrofert poslal, odmítl. Stejně tak jsem odmítl předžalobní výzvu a čekám, že se budeme soudit. Možná doplním, že jsem ve středu obdržel další předžalobní výzvu jiné společnosti, jejíž právní zástupce nás chce žalovat za jinou kauzu Janka Kroupy z roku 2015. Přicházejí mi i reakce zemědělců, kteří mají tentýž problém a kteří ze své praxe zpochybňují to, jak ta reportáž vyzněla. padá. Nezaškodí srovnat titulek „České půdě hrozí systémový problém, lítá v tom i Babišův Agrofert“, který ke kauze uvedla ČTK, a titulek k reportáži Janka Kroupy „Agrofert neoprávněně hospodaří na půdě“. To je přece úplně něco jiného,“ poznamenal generální ředitel Českého rozhlasu.
Normalizací zaváněl přístup Piráta, chce nařizovat, co se smí a nesmí
Aleš Juchelka se vrátil k výrokům Tomáše Martínka o článcích místopředsedy Rady ČRo Tomáše Kňourka pro ParlamentníListy.cz. „Já se domnívám, že každý radní může mít nějaký svůj názor. Vám vadí, že pan Kňourek napíše nějaký svůj názor a na druhou stranu vám nevadí, že zaměstnanec Českého rozhlasu - když to řeknu expresívně - nablije na svého zaměstnavatele věci, které jsou jen jeho domněnky, že zpochybňuje nezávislost a zastrašuje zaměstnance. Generální ředitel veřejnoprávního média může ex post kritizovat práci zaměstnanců instituce, za kterou je zodpovědný, to je správné. My se tady točíme politicky na nějakém slovíčkaření, jako je „školení“, které použil pan ředitel. Já jsem absolvoval spoustu školení. Paní Němcová je v Parlamentu dlouhou dobu a tady žádné školení není. Ale jinde to je běžné. Školení na požární předpisy, školení na řízení služebního auta, školení na mluvený projev v Českém rozhlase. Co je na tom špatného?“ podivoval se poslanec hnutí ANO nad slovy Miroslavy Němcové, že se zděsila, že budou muset redaktoři ČRo jít na školení.
Ing. Tomáš Martínek
„A pane kolego, když vám vadí pan Kňourek, tak můžete v pohodě na příštím plénu Sněmovny navrhnout jeho odvolání,“ obrátil se Aleš Juchelka na poslance Pirátů a odstartoval tím jejich slovní ping pong. „Já jsem jenom upozorňoval, jak se k tomu vyjadřuje, a chtěl slyšet, jak to ostatní cítí. Ale rozhodně jsem nechtěl nikoho vyšachovat z Rady nebo odvolat, to rozhodně ne,“ bránil se Tomáš Martínek, ale jeho oponent mu připomněl v úvodu vyřčená slova. „Vy jste říkal, že byste doporučil zvážit, co dál, kdyby se vyjadřoval takto do médií. Právě tohle zavání normalizací, kdy chcete někomu nařizovat, co má dělat, jak to má dělat, jak má psát a kde má psát,“ konstatoval Aleš Juchelka. „Já nechci nikoho odvolávat, ale nemusí být místopředsedou. Radním může zůstat, vždyť Rada si může zvolit jiného místopředsedu,“ zkoušel poslanec Pirátů zasahovat Radě ČRo do volby vedení. „Takže chcete, abychom schválili usnesení, že Volební výbor navrhuje Radě českého rozhlasu, aby …“ nestačil Aleš Juchelka dokončit větu, když ho Tomáš Martínek přerušil, že nechce.
Kdo by nevěděl, o co jde, lekl by se, že je ohrožena demokracie
Patrik Nacher poukázal na to, že v reportáži zaznělo „neoprávněné hospodaří“, ačkoli to může konstatovat jenom soud. „Novináři používají slůvko údajně, a tím trochu přikryjí to, že to není konstatování soudu. Bez toho „údajně“ by to nevadilo, pokud by to byl komentář třeba pana Nováčka, protože všichni posluchači vědí, že je to komentář, názor nějakého publicisty. Ale když to je součástí nějaké nové informace, tak se směšuje zpravodajství s hodnotícím komentářem. To je konkrétní problém. A k paní poslankyni Němcové. Kdybych tu teď tři měsíce nebyl, tak bych měl pocit, že Český rozhlas má zakázáno vysílat cokoli negativního o Babišovi, o hnutí ANO, o Agrofertu, že se tahle reportáž neodvysílala, že to někdo zakazoval, ovlivňoval. Ne, ta reportáž se odvysílala a nyní se bavíme jen ex post o tom, jestli byla zpracována podle Zákona o Českém rozhlase. Kdyby to někdo slyšel poprvé, tak by z vašich slov nabyl dojem, že je ohrožena demokracie a že by se do budoucna neměly takové reportáže točit,“ prohlásil Patrik Nacher.
A srovnal přístup generálního ředitele René Zavorala a redaktora Janka Kroupy. „Od obou zpočátku zazněla ostrá slova, ale poté tam vidím několik rozdílů. Nesmíme zapomenout na ten vztah nadřízený a podřízený, už tu zaznělo, že když někdo udělal špatnou reportáž, tak dostal pokutu nebo vynadáno, ale nikoho nenapadlo, že by běžel do nějaké televize si stěžovat na svého nadřízeného, že by se kvůli tomu sepisovaly nějaké petice. Jako by byla móda, že nadřízený nesmí kritizovat podřízeného. A jsem rád, že tu člověk z praxe řekl, že dostal pokutu, když udělal nějakou reportáž špatně. Pokud vím, pan Kroupa pokutu nedostal. Druhý rozdíl vidím v tom, že na podporu pana Kroupy se sepisují petice, pan generální ředitel petici na svou podporu odmítl, protože by se napětí ještě zvyšovalo. Další rozdíl vidím v tom, že pan generální ředitel našel odvahu a vzal některá svá slova zpět, zatímco pan Kroupa na všem tvrdošíjně trvá, neuhnul ani o centimetr,“ poukázal Patrik Nacher na to, jak rozdílně si aktéři této kauzy počínali.
Šéf Českého rozhlasu musel garantovat Kroupovu nedotknutelnost
V závěru projednávání tohoto bodu schůze Volebního výboru chtěl poslanec Pirátů Tomáš Martínek ujištění od generálního ředitele Českého rozhlasu, že nebudou následovat žádné personální obměny v redakci zpravodajství, tedy mezi investigativci. Jinými slovy žádal absolutní nedotknutelnost pro Janka Kroupu. „Už jsem to deklaroval ve společném prohlášení s ředitelem zpravodajství panem Pokorným. Garantuji, že se nebudu nikomu mstít, že vyjádřil svůj názor,“ reagoval René Zavoral.
K připravenému usnesení, že Volební výbor bere na vědomí informace o aktuální situaci v Českém rozhlase, navrhl Martin Kolovratník přidat ještě dva body. S tím, že Volební výbor oceňuje věcný přístup Rady Českého rozhlasu a snahu vedení Českého rozhlasu po zklidnění situace, souhlasili všichni, jen Miroslava Němcová se zdržela. Většina souhlasila i s žádostí adresované Radě Českého rozhlasu, aby ve spolupráci s vedením Českého rozhlasu zajistila efektivnější posuzování souladu zpravodajství a publicistických příspěvků se Zákonem o Českém rozhlase a Kodexu při současném zachování co nejvyšší nezávislosti novinářů veřejnoprávního média. Tři členové výboru se zdrželi, proti byla Miroslava Němcová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
