Vicepremiér Andrej Babiš i premiér Bohuslav Sobotka se shodli na tom, že by EU nebo OSN měly v severní Africe a na Blízkém východě vytvořit uprchlické tábory, kde by si běženci vyřizovat žádosti o azyl a také by tam byli dopravování nelegální běženci, kteří byli zachyceni na území EU. Co si o tom myslíte?

Dlouhodobě zastávám názor, že naše vláda, pokud jde o uprchlickou tragédii, postupuje velmi dobře a uvážlivě. I toto stanovisko se mi zdá velice vhodné a odpovídající realitě. Lze si obtížně představit jiné řešení, které by pomohlo lidem, kteří utíkají, a na druhé straně nezasáhlo do evropských poměrů destruktivním způsobem.

Objevily se informace o tom, že v případě masového náporu imigrantů by Česko mohlo k ochraně hranic nasadit armádu. Podle ministerstva vnitra může vláda k plnění úkolů policie povolat i příslušníky vězeňské služby nebo celní správy. Dokážete si vojenskou obranu hranic představit?

Obávám se, že Evropa i my jdeme do hledání východiska k situacím, jejichž řešení si představit neumíme. Nemůžeme zasáhnout radikálně, nemůžeme lodě potápět. Když zabráníme, aby k nám běženci šli, kam půjdou? Když zůstanou za hranicemi, budou v Rakousku a Maďarsku, a co udělají tyto státy? Jsme před situací, jejíž konec nedohlédneme. Je navíc velmi nebezpečné, že ve společnosti nerezonuje stejný názor, že jsme obviňování z fašismu, nedostatku soucitu. Vzájemně se obviňujeme, místo toho, abychom hledali řešení, které na první pohled není patrné. Evropa se musí bránit, ale jak? Rozhodně tomu nepomohou výzvy, že nechceme islám. To také není cesta, ale musíme si chránit svůj způsob života a základní zájmy.

V listu The New York Times komisař Rady Evropy pro lidská práva, litevský aktivista Nils Muižnieks uvedl, jak zveřejnily například Novinky.cz: „Imigrace se stala natolik ožehavou otázkou, že trhá na kousky to, co zbývá z evropského projektu a jeho dojmu solidarity.“ Dostali jsme se na scestí a šlapeme po zbytcích solidarity?