To se budeme ptát EU, jestli můžeme jít na záchod? Novinářský nestor Milan Syruček též o Zemanovi

11.02.2016 11:27 | Zprávy
autor: Václav Fiala

Je ukázka současných vztahů mezi prezidentem a premiérem odrazem politické kultury v naší zemi? A zajímá to vůbec Evropu, nebo si to jen tak myslíme? Podle novinářského „nestora“, bývalého zpravodaje Mladé fronty Milana Syručka nebyl výrok Miloše Zemana o kalašniku příliš šťastný, ale v zásadě měl pravdu. Kdo je tedy „na odstřel“ a dá se o tom takto při naší květnaté mluvě hovořit? ParlamentníListy.cz přinášejí rozhovor s člověkem, který se pohybuje v evropské politice řadu desetiletí jako doma…

To se budeme ptát EU, jestli můžeme jít na záchod? Novinářský nestor Milan Syruček též o Zemanovi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Milan Syruček

Je podle vás komunikace mezi Hradem a Strakovkou, respektive  prezidentem Zemanem a premiérem Sobotkou krajně vyhrocena, nebo může být ještě hůř, vezmeme-li v úvahu nekonečné prezidentské bonmoty i polovinu jeho funkčního období?

Myslím si, že kdyby oba – prezident a premiér – měli stejné názory, nejspíš by to znamenalo, že nemají žádný. V politice je přirozená názorová odlišnost, pokud nenarušuje vzájemné vztahy, ale to už je otázka politické kultury. Mohu to doložit na příkladu naší rodiny. Kolikrát diskutuji se svými potomky a v řadě otázek, ať už jde o politiku, nebo o život, se velmi rozcházíme. Když jsou rozdíly už příliš velké, ohradím se, vždy mi někdo z nich řekne: „Ale táto, vždyť jsi nás učil, abychom měli a hájili své názory.“ Musím to uznat, tak jako fakt, že právě takové diskuse mi velmi pomáhají: Buď korigovat vlastní názor, nebo ho obhájit dalšími argumenty. Přitom spolu nádherně vycházíme. Právě jsem se vrátil z Karlových Varů, kde jsme strávili báječné tři dny – v procházkách, při sklence vína a v živé diskusi. Tak jezdíme každý rok a výborně to posiluje naše vzájemné vztahy. Proč by tedy dva politici nemohli mít různé názory a přitom spolupracovat? Vzpomínám si, jak Václav Klaus a Miloš Zeman, byť se názorově neshodli v 80 procentech, spolu tak dobře vycházeli – a vycházejí, osobně jsem byl několikrát svědkem podobné diskuse. Mnohým to připadalo až podezřelé. Ale proč?

Pamatujete ve svých zkušenostech, že by bylo něco obdobného i v jiných zemích, a to nejen nyní, ale i dříve?

Samozřejmě, například ve Francii, která je mi tak blízká. Mitterrand se stal v roce 1981 prvním socialistickým prezidentem V. republiky, ale o čtyři roky později v parlamentních volbách vyhrála opozice. Z jejích řad přijal premiéra, což se během 14 let jeho funkce stalo ještě jednou. Takové období se nazývalo cohabitation – soužití. Vydělala na tom Francie a nepoškodilo to žádnou z obou stran. A přece je evidentní, že se nemohli na všem dohodnout. A jak jinak by mohly fungovat takzvané velké koalice například v Německu? A což v USA se nestává, že Kongres je složen ve většině z jiné politické strany, než ze které pochází prezident? A vadilo to někdy americké politice?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Petr Macinka byl položen dotaz

Proč vás lidi volili?

Sám tvrdíte, že proto, že chtěli změnu. Ale myslíte, že chtěli sledovat, jak hlavní, co se řeší je Turek a jeho nominace na ministra? Proč proboha místo něj nenavrhnete někoho jiného? Kandidoval do sněmovny, chtěl být tedy poslanec, což je, tak o co tu běží? O blaho lidí určitě ne.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fialův masakr skončil, ještě zastavme placené aktivisty. Jsem zakázaný umělec, říká herec Gulyáš

15:52 Fialův masakr skončil, ještě zastavme placené aktivisty. Jsem zakázaný umělec, říká herec Gulyáš

Texaský masakr motorovou pilou. Těmito slovy herec Michal Gulyáš ohodnotil debakl v podzimních sněmo…