Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Co tady koho trápí tak vážného? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby?

Věřte mi, že jsem o tom dlouho přemýšlel, protože celá situace je přinejmenším velmi zvláštní. Nejsem příznivcem konspiračních teorií, ale zdá se mi, že jsme v posledních dvou týdnech konfrontováni se scénářem další barevné revoluce. A napsal ho někdo, kdo opisuje scénář z Kyjeva. Těch podobností je příliš mnoho. Připomínám jen, že v Kyjevě v listopadu 2013 zbýval zhruba rok do počátku dalších prezidentských voleb a bylo velmi pravděpodobné, že je vyhraje tehdy vládnoucí prezident Janukovyč.

Záminkou k protestům se stalo odložení podpisu Asociační dohody s EU, tedy událost primárně z oblasti zahraniční politiky. Když se povedlo dostat na náměstí studenty, rozehrála se další hra, jak je vyměnit námezdními demonstranty, které někdo platil, organizoval a nakonec i vyzbrojil. Výsledkem bylo svržení řádně zvoleného prezidenta s následnou občanskou válkou, která dodnes představuje závažný konflikt by proxy mezi Spojenými státy a Ruskou federací.

A u nás?

U nás museli tu záminku nejprve vyrobit. Z profesionálního hlediska jako bývalý zpravodajský důstojník musím obdivovat scenáristy nové barevné revoluce, protože z minima dokázali vytěžit maximum. Měli k dispozici vlastně jen návštěvu dalajlámy a ministra kultury Hermana, který již svým projevem v Norimberku dokázal, že nemá problém s torpédováním zájmů České republiky a je ochoten hrát podle cizích not. Jenže chyběla oběť řádění proruského a pročínského prezidenta, která by vyvolala emoce. Pan ministr kultury si vzpomněl na svého vzdáleného příbuzného v Kanadě a na nebývalou vstřícnost ředitele protokolu KPR ke své osobě a zneužil je oba ve zpravodajské hře, o které se v budoucnu nepochybně bude přednášet na školeních o takzvaných černých operacích. Všechno ostatní totiž už bylo předvídatelné – standardní čínská reakce na narušení dohody i vysvětlující dopis nejvyšších ústavních činitelů, takže plánované svržení prezidenta České republiky se mohlo podle osvědčeného kyjevského scénáře rozběhnout.