Situace kolem migrační krize se začíná vyhrocovat v Itálii, kvůli čemuž sílí cesta přes Španělsko. Došla Itálii už trpělivost? Mají toho Italové prostě dost?
Už výsledky italských voleb ukázaly, že Itálii nebo italským voličům došla trpělivost, že už toho mají dost. Prostě dosavadní řešení jak ekonomických problémů Itálie, tak hlavně bezpečnostních problémů, mezi než můžeme řadit i migrační krizi, italští voliči považují za nedostatečné. Proto zvolili do vedení země nové strany. Liga a hnutí Pěti hvězd dosáhly nadpoloviční většiny v Parlamentu a vytvořily vládu. Voliči očekávají, že řešení situace, zejména migrační krize, bude totálně odlišné, než co mohli vidět předtím.
Jestliže se podíváme na údaje Eurostatu, tak v roce 2017 nemělo pět milionů obyvatel Itálie italské občanství, což je prostě obrovské číslo. A skutečně zjevně přetekla trpělivost italských voličů. Takže současná italská vláda, zejména italský ministr vnitra, nedělá nic jiného, než že se snaží nějakým způsobem vůli voličů naplnit. Ovšem do cesty se mu klade řada překážek jak na domácí půdě, tak v rámci Evropské unie. Bohužel.
Itálie tedy přestala přijímat uprchlíky u svých břehů, čímž začala sílit cesta do Španělska, viděli jsme přelézání plotu s nehašeným vápnem. Co říkáte těmto událostem? Svědčí o vyhrocenosti?
Byl měkký i zásah policie, která byla přítomna u přelézání plotu?
Jestliže je takové množství zranění na straně policie, tak byl zásah měkký a mohl být tvrdší. Je pravda, že migranti byli nakonec v menších skupinách vráceni na území Maroka, ale tady už je třeba, jestliže se příchozí chovají takto agresivně, je zastavit přímo na hranicích a volit odvážnější metody.
Předpokládám, že váš poznatek se neztotožňuje s názorem Radima Fialy, že policisté měli prostě začít střílet...
Ne, ale policie může použít řekněme nějaké donucovací prostředky, které jsou razantnější. Tady spíše asistuje přelézání hraničního plotu a podobně. Není to úplně adekvátní reakce, zvláště, když na vás útočí vyzbrojený útočník.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini nedávno čelil obvinění ze strany George Sorose, že jeho strana je financována z Ruska. Co si o tom myslíte?
To je klasický argument, že všechny strany, které mají složitý vztah nebo jsou kritičtější vůči Evropské unii nebo jsou protiimigračně zaměřené a podobně, tak se jim podsouvá, že jsou financovány z Ruska.
Rusko podle kritiků dokáže ovlivnit velké množství událostí...
Ano, Rusko odfinancuje italské politické strany, které mají kritický vztah k Evropské unii, nebo jsou euroskeptické, odfinancuje Národní frontu ve Francii, odfinancuje Alternativu pro Německo. Vypadá to, že jsou ruské finanční zdroje nevyčerpatelné, i když nám propaganda zároveň říká, jak je na tom ruská ekonomika špatně. Úplně mi to neladí dohromady. Nepřeceňoval bych to, jde o klasickou nálepku. Nikdo nevidí, že tradiční politické strany nereagují na to, co chce většina voličů, tak se prostě voliči obracejí k jiným politickým stranám. Voliči měli nekonečnou trpělivost a velmi dlouhou dobu čekali, zda se tradiční politické strany rozhoupou k nějakým krokům. A nerozhoupaly. Až po velmi dlouhé době začali volit alternativní politické strany.
Jak je vidět, tak trpělivost právě dochází pravděpodobně i v Německu vzhledem k tomu, co se po smrti Němce děje v Chemnitzu nedaleko hranic...
Německá vláda a německá média se snaží řadu problémů spojených s migrací zametat pod koberec. I v tomto případě byly úvodní informace po té vraždě vágní, nejasné a mlžící. To zase vyvolalo a zvýšilo napětí. Sice se stále oficiálně říká, že migrační vlna nezvýšila kriminalitu, ale pokud kriminalitu rozdělíme na násilnou a nenásilnou, tak se bohužel zvýšila ta násilná kriminalita. Když se navíc podíváme na etnické a národnostní složení pachatelů, vidíme, že zhruba polovinu násilných trestních činů páchají pachatelé s migračním původem. A přitom netvoří polovinu obyvatelstva. To je skutečně problém. Ti, kdo nemají ochranky, nežijí pod nějakou ochranou... Ale ti, kteří se s těmi migranty dostávají denně do styku, mají samozřejmě vzrůstající obavu o své bezpečí. Například Alternativa pro Německo má aktuální preference v celoněmeckém průměru sedmnáct procent, vyrovnala se sociální demokracii a dělí se o druhé místo se sociálními demokraty.
Psali jsme:
Právě tohle všechno se může projevit ve volbách, které nás čekají v následující době...
První volby, které nás čekají, jsou parlamentní volby ve Švédsku 9. září, kde to vypadá, že protiimigrační a euroskeptická strana Švédští demokraté může podle průzkumů získat kolem dvaceti procent hlasů. Připomínám, že před čtyřmi lety měla přes dvanáct procent, výsledek se tedy může během čtyř let zhruba zdvojnásobit.
V říjnu nás čekají zemské volby v Bavorsku v Německu. Tam má podle posledních průzkumů Alternativa pro Německo přes patnáct procent a je druhou nejsilnější stranou v Bavorsku, zase uvidíme, jaký bude reálný výsledek. Zajímavá věc je kolem odhadů voleb do Evropského parlamentu příští rok v květnu, agentura Reuters provedla odhad možného výsledku, protože lidé do Evropského parlamentu volí většinou odvážněji než do národních parlamentů. Vždy tomu tak bylo, že se nebojí dát hlasy alternativním stranám. Takže odhady agentury Reuters hovoří o tom, že až šedesát procent budoucích poslanců Evropského parlamentu by mohlo být ze stran, které jsou vůči Evropské unii kritické. Nebo ji dokonce přímo odmítají. To je docela alarmující.
To je odvážné číslo.
Je samozřejmě odvážné a je to horní hranice odhadu, ale až takové číslo by to mohlo být.
Jak myslíte, že si ve srovnání s těmito stranami, které po Evropě sílí od Francie až po Rakousko, vede česká SPD, která se snaží razit stejnou politiku?
V českém prostředí, díky razantním prohlášením vůči migraci nebo odmítáním migrace, ten volební potenciál SPD do určité míry vzalo hnutí ANO, protože premiér Babiš se vyjadřuje k migraci nekompromisně, že nepřijmeme žádného migranta, takže SPD stagnuje podle průzkumů na úrovni osm až deset procent. Hnutí ANO tyhle hlasy sbírá. V tomto případě u nás SPD, která je vyloženě protiimigrační a prosazuje vystoupení z Evropské unie, je zatím na zhruba desetiprocentní úrovni. Průzkumy jí přisuzují osm procent, ale někteří lidé se k ní nehlásí veřejně, takže reálně to bude kolem deseti procent.
I na postoj českého premiéra se chci zeptat. Nechce přijmout symbolicky ani jediného uprchlíka, proti čemuž svým typickým způsobem vystoupil Kalousek. Včera jsem na druhou stranu v rozhovoru slyšela od europoslance Zdechovského, že je to od Andreje Babiše dvojaká hra, protože jeho firmy a pekárny v Německu zásobují uprchlické tábory a v Čechách převážně zaměstnává migranty. Jak vnímáte jeho postoj ve všech souvislostech? Jde pouze o populismus?
Politický marketing je silnou součástí politické strategie současného premiéra. Určitě by si nedovolil říkat to, proti čemu je výrazná většina českého obyvatelstva. Prostě přijímání migrantů odmítá devadesát až devadesát pět procent obyvatelstva. On to ze sociologických výzkumů ví. A proto bude v každém případě držet linii nepřijmout jediného migranta. Má zároveň své obchodní zájmy, že dodává své výrobky například nějakým migračním centrům v Německu, je to možné. A že ve svých firmách zaměstnává cizince, to je také možné. Ale na politické úrovni je důležité, že drží linii nepřijímat nelegální migranty ze zemí, z nichž se obtížně začleňují, nebo téměř nezačleňují do evropské společnosti. Ten národnostní profil, složení zahraničních zaměstnanců jeho firem je jiné než složení migrantů, kteří masově míří do Evropské unie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
