Nejen Česko se potýká s pandemií koronaviru. A má problémy. Velké. Kdo z toho vychází nejlépe, jsou asijské země, a to nejen ty s autoritativním režimem, jako je Čína či Vietnam, ale i Jižní Korea, Tchaj-wan. O čem to svědčí? Není to předzvěst budoucího vývoje, že životaschopnější jsou právě tam?

Je pravda, že země s autoritativním režimem jako Čína a Vietnam jsou na tom lépe, ale to je pravda tak z půlky. Jižní Korea je sice demokracie, ale lidé tam poslouchají a šlapou jako v Číně. V Jižní Koreji když řeknete nechoďte do restaurace – ale necháme je otevřené – tak Jihokorejci do nich nebudou chodit. Když řeknou necestujte dva roky do Evropy, tak tam nepojedou. Oni jim to nezakazují, ale lidé tam jsou velmi ukáznění. To je velký rozdíl mezi Evropou, Spojenými státy a těmito národy.

Do jaké míry je to výsledek výchovy a také uvědomění si toho, že svoboda musí jít ruku v ruce se zodpovědností, je diskutovatelné. Je evidentní, že u nás pořekadlo o svobodě ruku v ruce jdoucí se zodpovědností velmi kulhá. Není se čemu divit. Třicet let nikdo nikoho k ničemu nevede. Těžko můžeme dneska očekávat, že Čech mající pocit, že před 30 lety nabyl svobody, se jí dnes bude jakkoliv vzdávat. Je to samozřejmě pomatené, ale bohužel to tak je.