Co o Spojených státech amerických vypovědělo vtrhnutí příznivců Donalda Trumpa do budovy Kapitolu, kde se měla potvrzovat volba Joea Bidena dalším americkým prezidentem?
Není to jen útok na Kapitol, protože k těm nepokojům v podstatě dochází po celé zemi a víceméně se jedná o vyvrcholení dlouholetého, navenek neustále zvyšovaného boje mezi lidmi, kteří chtějí žít svůj americký způsob života tak, jak byli zvyklí. Chtějí, aby Spojené státy měly ne ani vůdčí roli ve světě, ale spíše aby byly zemí, která zajišťuje svým občanům a obyvatelům život, na nějž byli zvyklí, a která jim zajišťuje značnou míru bezpečí a pohodlí, v němž žili dosud.
A samozřejmě jde o dlouholetou záležitost, která byla do značné míry skrývána a schovávala se i za jiné věci, jež se sice u nás prezentovaly, ale nikdo nesledoval nebo nevysvětloval důvody, proč k nim dochází. Ať už je to hnutí MeToo, nebo BlackLivesMatter, které v podstatě fungovaly jako kouřová mlha reálně narůstajících vnitřních problémů americké společnosti.
O tom, že je americká společnost rozdělená, se mluví čím dál více. Vy se tedy domníváte, že událost v Kapitolu je jejím projevem…
Ta akce je spolehlivě jejím projevem... A podotýkám, že to vůbec není záležitost Donalda Trumpa jako prezidenta. Donald Trump byl naopak první, kdo o tom začal hovořit a kdo se snažil zatajované interní problémy americké společnosti řešit.
Donald Trump nejprve vyzval příznivce k pochodu směrem ke Kapitolu, kde se měla potvrzovat volba Joea Bidena, a následně odsoudil násilí, které celý protest provázelo. Byl on tím, kdo k tomu násilí přispěl tak, jak je nyní obviňován?
To si nemyslím. My jako Česká republika s tím máme určité zkušenosti. V roce 1989 jsme měli svého studenta Zifčáka (Ludvík, příslušník StB, sehrál mrtvého studenta Martina Šmída, kterého měl usmrtit policejní zásah proti demonstraci 17. listopadu 1989, nakonec se ukázalo, že šlo o podvrh, pozn. red.). Pokud bych měl skutečně soudit, co se v reálu stalo, tak si myslím, že to do značné míry byla diskreditační akce, kterou vyprovokovaly nebo mohly vyprovokovat síly, které Trumpovi příliš nefandí a kterým vyhovovalo přesně to, co se stalo.
O jaké síly se může jednat?
Jedná se především o lidi, kteří mu házeli po celou dobu jeho fungování klacky pod nohy. U nás se tomu obecně říká „deep state“, tedy prapůvodní americká administrativa, která pořád žije, kterou podporují lidé stojící částečně mimo, o kterých se samozřejmě mluví otevřeně, ať už se jedná o americké multimiliardáře, jimž vyhovuje zmatek ve světě, americký vojenskoprůmyslový komplex, který potřebuje vydělávat svoje peníze...
To jsou skutečně síly reálně stojící proti Trumpovi, který se je snažil omezovat, a naopak se snažil probudit v Američanech vnímání America First! Amerika na prvním místě! Nejen z hlediska vojenského, ale i z hlediska průmyslového, z hlediska vědy a tak dále.
Psali jsme:
Účastníci pochodu se dlouho před 6. lednem domlouvali ve skupinách na sociálních sítích, o plánované akci se vědělo. Jak tedy hodnotíte připravenost složek, které měly Kongres chránit? Podle Agentury AP navíc policisté odmítli pomoc ministerstva.
Já si myslím, že právě tím, že dopředu ohlásili svoji nepřipravenost, na to byla de facto připravená. To znamená, že konkrétní lidi, kteří je řídili, zajistili jejich nepřipravenost na tuto akci. Je to podobné, jako svého času, když došlo k útoku na Dvojčata (dvě budovy Světového obchodního centra v New Yorku, do nichž narazila letadla, pozn. red.), o kterých se také tvrdilo, že Spojené státy na to nebyly připraveny, ačkoliv se dlouhodobě vědělo, že k něčemu takovému může dojít.
Domníváte se, že šlo tedy o úmysl dovolit demonstrantům dostat se do budovy?
Podle mého názoru šlo o úmysl a ukazuje to na pečlivě připravenou akci konkrétními tajnými službami, které příliš nefandí Donaldu Trumpovi jako potenciálním budoucímu prezidentovi Spojených států.
Odstoupil šéf bezpečnosti amerického Senátu a další tři vysoce postavení lidé z ochrany celého sboru, který čítá dva tisíce lidí. Zmínění bezpečnostní šéfové jsou kritizováni za to, že připraveni nebyli. Obětovali tedy svoji funkci?
Domnívám se, že ano. Nemuseli vědět, nakolik je, nebo není tato akce připravená. A samozřejmě, pokud odstoupili víceméně na základě určité dohody, která by musela nastat, tak to v žádném případě nemohlo být tím, že by nevěděli vůbec nic. Čili oni mohli odstoupit buď proto, že o tom nic nevěděli a některá jednání a přípravy probíhaly do značné míry za jejich zády – nebo odstoupili kvůli tomu, že na to byli připraveni a počítá se s nimi v budoucí administrativě.
Komik Jimmy Kimmel komentuje pro AMeričany dění v Kapitolu:
Joe Biden se nechal slyšet, že kdyby to byli černoši, kdo by vtrhnul do Kapitolu, policie by se chovala jinak a obětí by bylo více. Co vy na to?
Podle mého názoru je to hloupost a populistické tvrzení, které přesně zapadá do Bidenovy politiky. Vlichocování se černé části amerického obyvatelstva.
Tedy po tom, co se dělo v rámci BlackLivesMatter?
Ano.
K celé této události zesílila diskuse o vlivu sociálních sítí, kde se příznivci Trumpa k této akci mobilizovali, což jim Facebook zarazil smazáním skupiny a pak několika dalších, které se jmenovaly podobně. Demonstranti se pak přesunuli na neregulované sociální sítě. Jaký vliv, podle vás, sociální sítě v tomto případě mají? A potřebují nějaký zásah?
Sociální sítě v tomto případě mají velký vliv. Víceméně suplují orgány daného státu, a to často bez ohledu na zákony, které ve státě platí.
Když to vezmu do detailu, v podstatě Facebook a jiné sociální sítě i v České republice vystupují v mnoha případech v rozporu s českými zákony nebo s Listinou základních práv a svobod, která u nás platí, ale oni na to naprosto kašlou. To je věc, která podle mého názoru zásadním způsobem sociální sítě deklaruje jako součást nátlakového a mocenského aparátu – kdykoliv, buď jako produkt nějakého marketingu a obchodní záležitosti, nebo jako systém komunikace mezi lidmi.
Samozřejmě chápu, když se sociální sítě brání šíření nebo jejich využití nějakými zločinci a podobně. Na druhou stranu normální komunikace, a to včetně legálních demonstrací, a i tato akcí začala jako legální demonstrace… do toho podle mého názoru nemají provozovatelé sociálních sítí co zasahovat.
Dá se říci, že tady došlo k jakémusi vyvrcholení po prezidentských volbách v USA, když se poprvé takovou měrou rozhodovalo přes korespondenční hlasování. A s tím také souvisejí protesty ohledně výsledku voleb. Je to podle vás důkaz toho, že korespondenční volba není vhodným nástrojem a že nejjistější stále zůstává přijít s občanským průkazem před volební komisi?
Naprosto jednoznačně, protože korespondenční volba prostřednictvím počítačů umožňuje neskutečnou manipulaci s hlasy voličů. Jednak je to napadnutelné zvenčí – a umožňuje i jakékoliv pochybnosti o volbě za jakýchkoliv podivných výkyvů, které se tam objeví.
Projevilo se to i při volbách v České republice, kdy na hodinu vypadly počítačové servery, a když naskočily, TOP 09 byla najednou v Poslanecké sněmovně. I tohle přináší určité pochybnosti, takže se jedná o problém nejen Ameriky.
Osobně se domnívám, že bychom se měli tvrdě vyvarovat jakýchkoliv pokusů o zavedení něčeho jako korespondenční volby v rámci České republiky. Zejména v současné situaci, kdy by tento systém každopádně přinesl významné pochyby o jeho legitimitě a o správnosti výsledků.
autor: Zuzana Koulová
