Možná se vydáte opět do Kurdistánu. Co od té návštěvy tentokrát očekáváte?

Mám hodně osobních důvodů. Navíc jsem znalcem toho prostředí, hodně o něm píšu, a abych mohl objektivně informovat, potřebuji čas od času situaci vidět vlastníma očima, a nikoliv prostřednictvím náčelníka kurdského generálního štábu či mých bývalých spolužáků, kteří studovali na vysoké škole v tehdejším Československu a nyní žijí v Kurdistánu již více než pětatřicet let. Pořád jsou to všechno informace z druhé ruky. Je třeba si znalosti oživit, aby se člověk ve všech těch informacích orientoval a došel k objektivnímu závěru.

Situace mezi Turky a Kurdy se vyostřila. Teroristické útoky, vraždy tureckých policistů, útoky na pozice Dělnické strany Kurdistánu v jihovýchodních provinciích a na severu Iráku. Jak to celé hodnotíte?

Podle mě nejde o akty pomsty, ale o určitou strategii, aby mělo Turecko pro světovou veřejnost nějaké alibi. Není tajemství, že se před rokem a půl dostaly do médií tajné rozhovory tureckých státníků. Hovořil na nich tehdejší ministr zahraničí, dnešní předseda vlády, s ředitelem tajné služby, náměstkem náčelníka generálního štábu a dalšími vysoce postavenými činiteli. Porada se odehrávala v místnosti, kterou nelze odposlouchávat, ale stejně se to dostalo do médií. Pánové mezi sebou hovořili o tom, jak by mohli odůvodnit světu turecký zásah do Sýrie. Ředitel tajné služby nabídl, že na druhou stranu pošle patnáct mužů, kteří začnou střílet na tureckou stranu a armáda hned bude mít důvod k zásahu. Ten, kdo to pustil do médií, to udělal kvůli tomu, aby tureckému zásahu zabránil. Je to příklad, že scénářů, o kterých my smrtelníci ani netušíme, je více. Nicméně Turecko má od samého začátku cíl zasahovat v Sýrii z čistě ekonomických důvodů.

Proč by to Turecko dělalo?