Turkolog Laně otevřeně o možnosti války mezi Ruskem a Tureckem. A přidal varování ohledně Sýrie a Asada

20.02.2016 18:42 | Zprávy

ROZHOVOR Podle turkologa a bývalého velvyslance v Turecku Tomáš Laně bude v Egejském moři muset být vytvořena zóna, která uprchlíky přiměje, aby zůstali v Turecku. Už ale nejde ani tak o zastavení uprchlické vlny, ale spíš o její selekci. Pokud jde o vývoj syrského konfliktu, Laně varuje, že jestli Asad Sýrii s podporou Ruska ovládne, mohl by se z ní stát druhý Irák.

Turkolog Laně otevřeně o možnosti války mezi Ruskem a Tureckem. A přidal varování ohledně Sýrie a Asada
Foto: Debatní klub
Popisek: Tomáš Laně, turkolog, diplomat, překladatel a první velvyslanec ČR v Turecku

Na problém ve vztazích mezi Tureckem a Ruskem upozornilo sestřelení ruského letadla. Jaké byly před tímto incidentem?

Vztahy Ruska a Turecka se před incidentem oproti dřívějšímu stavu zlepšovaly. Přestože Turecko neuznalo anexi Krymu, podporovalo své krymsko-tatarské soukmenovce a podporovalo i celistvost Ukrajiny, mělo v Rusku nezanedbatelné ekonomické zájmy, zejména pokud jde o budování významných staveb, turecké firmy tam stavěly obchodní centra a dokonce stavěly zařízení pro mistrovství světa ve fotbale. V září loňského roku se v Moskvě otevírala největší ruská mešita za účasti tureckého prezidenta Erdogana a padala slova o korektních vztazích a Turecko se vyjadřovalo ve smyslu, že Rusko může být pro něj strategickým partnerem.

Jakou to mělo mít podobu?

Turecko svého času dokonce uvažovalo o tom, že by požádalo o vstup do Euroasijského svazu eventuelně od Šanghajské pětky, což je uskupení středoasijských států vedené Ruskem a Čínou. To totiž v úvahách Erdogana a jeho strany AKP mohlo být jakousi náhražkou za turecké vztahy se Západem. Turecko se totiž netají svými imperiálními ambicemi a neo-osmanskými ambicemi, v jejichž rámci by se chtělo rozkročit nejen po Blízkém východě, ale i do střední Asie, kde žijí jeho etničtí soukmenovci. Nezanedbatelnou úlohu v korektních vztazích mela i ruská dodávka energetických surovin, Rusko plánovalo výstavbu ropovodu, který mel vést přes Turecko do Evropy, a proto se obě země potřebovaly. Významou roli hrálo i to, že pro ruské turisty bylo Turecko levná a přístupná cílová země. Rusko dokonce plánovalo výstavbu jaderné elektrárny v nejjižnějším cípu Turecka, to ale padlo kvůli ruským ekonomickým potížím a roztržce, k níž došlo. Rusové a Turci se ale v historii střetávali, a nebylo na tom nic zvláštního. Teprve na počátku 21. století byly vztahy nadstandardně dobré.

Bylo tedy hlavní příčinou zhoršení rusko-tureckých vztahů ruské angažmá v Sýrii?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Martin Exner byl položen dotaz

rozšíření EU

Vy tady píšete o výhodách rozšíření EU. Proč ale pravdivě nezmiňujete i nevýhody? Protože vše má vždy dvě stránky, a co když rozšíření EU nebude znamenat její posílení, ale rozklížení? Ona už teď není úplně jednotná, a že by byla geopolitickou mocností si také nemyslím, protože kdyby byla, tak by tř...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Verbování Čechů islamisty: Realita, říká izraelský expert Bohbot

11:45 Verbování Čechů islamisty: Realita, říká izraelský expert Bohbot

Hrozda verbování naší mládeže islamisty není výmysl, je to reálné bezpečnostní riziko, říká pro Parl…