V Jáchymově se dnes slaví zápis hornického Krušnohoří do seznamu UNESCO. Doufáme, že za rok budeme zápis do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO slavit i v Mariánských Lázních. Pro naše město je to sen, na jehož splnění ještě čekáme. Viděl jste jejich dokumentaci, zasloužily si toto ocenění Krušné hory a jak ovlivní naši nominaci?
Zpráva z Výboru světového dědictví, který o zápisu společné česko-německé nominace Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří v Baku rozhodl byla pro nás milým překvapením, je to pocta pro celý karlovarský region. Nyní očekáváme, jaký to bude mít dopad na naši nominaci v kategorii Slavné lázně Evropy. Tyto dvě nominace jsou si navzájem podobné v tom, že jde o nadnárodní spolupráci mezi různými zeměmi. Společné podání 11 významných lázeňských míst z pěti zemí Evropy je náročné především na koordinaci spolupráce účastnících se měst, která se podílejí na této společné sériové nominaci.
Podle dostupných informací očekávají tento podzim všechna lázeňská města inspekce. Nemůže se stát, že někdo nezíská dobré hodnocení, protože nebude dostatečně připraven?
Stát se to může. Některá lázeňská města mohou být vyhodnocena jako „nedostatečně připravena“, jak říkáte, ale jaký to může mít dopad na celou společnou kandidaturu 11 měst, která vystupují jako jeden celek nepředjímám. Všechna nominovaná místa pěti zemí se snaží udělat vše pro to, aby dosáhla takové úrovně kvality své prezentace, aby náročným hodnocením prošla.
Na co konkrétně bude hodnocení zaměřeno?
Jednoduše, na prověření skutečného stavu nominovaného místa. Metodický postup je dán nominační dokumentací světového dědictví UNESCO, podle které jsou nastavená pravidla v programech místních management plánů, kterými se každé lázeňské město řídí a na hodnocení připravuje. Hodnocení se týká klíčových pilířů, kterými jsou např. integrita, autenticita, ochrana, a provozní management každého nominovaného statku. Jejich kritéria jsou přesně definovaná a zvýšený důraz se klade na hodnocení skutečného stavu a metody péče a ochrany nominovaného místa do budoucna.
Proběhla v Krušných horách také inspekce?
Zcela určitě ano. Ale nejsem zasvěcený do detailů. Intimně znám Jáchymov a jeho okolí kde jsem prožil dětství. Byl jsem tam den před rozhodnutím z Baku. Jáchymov byl připraven. Z panelů před kostelem se dovídáme, že Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Je to nový zápis Čechů do UNESCO po 16 letech. Ministerstvo kultury dostalo od Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS) zprávu, že doporučuje Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří coby památku světového dědictví. Pokud bude souhlasit, hornický region se v tu chvíli ocitne v UNESCO. Stalo se.
Není jednoduché spolupracovat mezi tolika subjekty. Mají všechna lázeňská města stejnou komisi UNESCO?
Ano, je to dáno pravidly ICOMOSu.
Česká republika je jedinou zemí, která v minulosti byla součástí komunistického bloku. Jak se cítíte ve společnosti Němců, Rakušanů a Italů? Berou nás jako rovnocenného partnera?
Udělal Michal Šmarda dobře, když ,,položil" stranickou nominaci na ministra kultury?Anketa
Zda nás berou jako rovnocenné? Nejen to, musím říct, že nás berou velmi vážně. Koneckonců Česká republika je iniciátorem celého projektu Slavné lázně Evropy, ne?
Zajímavější je podtext Vaší otázky týkající se minulosti. Ten naznačuje, že po dobu padesáti let se naše lázeňství pod vlivem předešlého režimu vyvíjelo jinak než lázeňská města západní Evropy. Ano, tak tomu je. Zásadní odlišností byla orientace lázeňství na medicinský přístup, takže byly lázně vnímány více jako zdravotnická zařízení s důrazem na rekonvalescenci, rehabilitaci a rekreaci. Znárodněním po roce 1946 byly lázně ideologicky předefinovány a z míst buržoazní dekadence, kde i lázeňská architektura s nálepkou buržoazního eklekticizmu byla prohlášena za úpadkovou, se lázeňství stalo rekreační a léčebnou službou pracujícímu lidu. Vezměte si např. sousloví „léčebné lázně“, které přetrvává dosud. Tak se z lázní staly naše „továrny na zdraví“, jak trefně vystihl Mark Twain už před více než sty lety. Byl nově definován lázeňský host. Lázeňský host přijížděl do lázní obvykle na poukaz, na delší pobyt, měl léčebný režim, měl dietu, absolvoval konzultace s lékařem, pravidelné procedury. Na kolonádách a v okolí historického jádra města muselo být ticho, aby nebyl rušen klid lázeňských pacientů. Tento prvek odlišnosti, kde lázeňství kladlo důraz na medicínský přístup, přinesla i výhody v dnešní nominaci do UNESCO. České lázeňství se skutečně svým obsahem lišilo od našich sousedů v pojetí lázeňské péče s důrazem na zdravotní péči, která se stala atraktivní především pro zahraniční klientelu i po pádu starého režimu v roce 1989.
Můžeme tedy očekávat, že se najednou probudíme v ML, kde jsou samí turisté?
Nevím, já bych takový turistický šok přes noc bezprostředně neočekával. Vlastně určitá pravidla, která utvářejí režim cestovního ruchu v našem městě už existují. Změny tedy nezaregistrujeme asi hned. Ale postupně, jak začne fungovat globální reklama UNESCO, tak se dá tušit, že by se mohlo začít něco dít. Řekněme, že do Mariánských Lázní přijede vedle tradičních skupin hostů nový typ návštěvníka, takzvaný UNESCO turista.
Dá se předpokládat, že „UNESCO turista“ přijede s cílem navštívit naše město jen proto, že je na seznamu UNESCO?
Nejspíše ano. Jeho odlišnost spočívá v odlišné orientaci jeho zájmů a časové náplni. Když např. rozlišujeme turistiku individuální od turistiky skupinové, tak tím rozpoznáváme, že turistické skupiny se pohybují v lázeňském městě v jiném režimu než individuální turisté. Kromě toho rozeznáváme i kategorii tradičních lázeňských hostů s léčebným režimem, o kterých jsme se už bavili. Cestovní agentury po celém světě začnou postupně nabízet zájezdy do českých lázní, které jsou v UNESCO. S tím si budeme muset umět poradit až k tomu dojde.
Fotogalerie: - Maso je vražda
Jak to ovlivní ekonomiku a život našeho města?
Očekávám optimisticky, že společná sériová nominace Slavných lázní Evropy, pokud dopadne dobře, ovlivní ekonomiku a život našeho města pozitivně. Pod tlakem nové reality se začne přizpůsobovat místní trh novému charakteru cestovního ruchu. Vyšší koncentrace návštěvníků vyvolá tlaky na zásadní změny v obslužné infrastruktuře města, myslím tím především dopady na místní dopravu, provoz a režim parkování, veřejné služby pro nové kategorie návštěvníků apod. Naše město samo se musí umět přizpůsobit novým podmínkám a vytvořit režim svého fungovaní tak, aby byli spokojení nejen návštěvníci, ale především místní obyvatelé. Je to velké privilegium, velká čest, podobně jako bylo třeba přijetí mariánskolázeňského golfového klubu RGCML do královské rodiny Anglie v roce 2003.
Na druhou stranu je to také velký závazek, velká odpovědnost udržovat, pečovat a chránit společné hodnoty našeho výjimečného dědictví do budoucna.
Jak vidíte šance nominace lázní z ČR?
To je otázka sériové nominace, na kterou nelze odpovědět, ale dodám že do hodnocení nominace patří i velmi důležité tzv. nehmotné dědictví, a tak ještě mi dovolte poznámku ke dvěma pojmům – geniu loci a zeitgeistu – Mariánských Lázní, které reklama v kontextu našich lázní obvykle používá, ačkoliv věrohodně ducha doby ani kouzlo společenské kultury minulosti místa v nové době imitovat nelze. Spiritualita jakéhokoliv místa se rodí spontánně, v srdcích lidí, v prostoru a čase, ve vzácné shodě okolností, mnohdy po staletí. Jistě, naše město je krásné, zdravé a zelené, ale nemělo by si říkat nejkrásnější, nejzdravější, nejzelenější….
Zbytečné nadužívání superlativů nám spíš ubližuje, a pokud je město slavné, nemůže být slavnější nebo dokonce nejslavnější, je to super-superlativ – a navíc, nekritické vychloubání odrazuje. Střídmost, přiměřenost a skromnost naopak přitahují. Proti každému nej… lze postavit jiné nej…. Například, v roce 1904 se v Mariánských Lázních sešli císař Franz Josef I a král Edward VII, ale víme, že císař Franz Josef častěji trávil čas v Bad Ischl než v Mariánských Lázních, zatímco král Edward trávil raději čas v Mariánkách, v tomto kontextu, bavit se o tom, které lázně jsou „slavnější“, jistě uznáte, by byl vskutku trapný dialog.
Elena Sorokina
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pas
