Dáte za Vánoce (v součtu výdajů) letos víc než loni?Anketa
„Na jedné straně byly vytyčeny cenové stropy, ale jsou pod úrovní cen, za které je dodavatelé musí nakupovat na současných energotrzích. Vznikají tím ztráty a otázka kompenzace ztrát není dořešena,“ upozornil s tím, že se blíží konec roku a jde o příklad, kdy vládní politici nestíhají a jednají pod tlakem. „Bohužel to je moje výhrada a i s přípravami měli začít mnohem dříve. Zbytečně ztratili čas prací na úsporném tarifu, což se projevilo jako neúčinná cesta. Celkové hodnocení ode mne je trojka,“ oznámkoval vládu Jiří Gavor.
Česko má nejdražší poplatky za distribuci
Argument opozice, že jiné státy zastropovali u výrobce, nikoliv u dodavatelů jako česká vláda, považuje za nesprávný. „Česká vláda udělala zastropování na obou stranách řetězce a zastropovala konečné ceny energií, ale i u výrobců. Stanovila mimořádný odvod ze zisku na hranici evropského nařízení na 180 euro za megawatthodinu,“ vysvětlil s tím, že i další státy Evropy přistoupily k některým opatřením až v poslední době.
Skutečnost, že Češi mají elektřinu na paritu kupní síly jednu z nejdražších přesto, že je Česká republika jedním z největších výrobců, vnímá jako problém „ještě ne tak bohatých zemí“. Typické srovnání Visegrádské čtyřky s Německem a Rakouskem nevidí jako vhodné. Jednak má Česká republika nižší kupní sílu a navíc nemůže nakupovat plyn na mezinárodním trhu za ceny, které odpovídají kupní síle českého obyvatelstva. „V přepočtu na paritu kupní síly patří české ceny elektřiny a plynu k těm nejvyšším. To je problém i dalších chudších zemí. Když se srovnávají ceny elektřiny v absolutních hodnotách v přepočtu na kupní síly, patří české ceny pro obyvatelstvo k průměrným hodnotám,“ vysvětlil. Současně zdůraznil, že poplatky za distribuci má Česko nejvyšší v Evropě a opět se jedná o politické rozhodnutí.
Fotogalerie: - Vrábelovi věrní
Dotování cen z rozpočtu – tedy zmíněné zastropování cen – sám nepovažuje za správné, ale v současnosti za nutné, protože vyplynulo z mizerné situace energetické krize Evropě. „Nic jiného se nedá dělat i vzhledem k tlaku, že si těžko můžeme dovolit být ostrůvkem totální rozpočtové odpovědnosti, když sousedé ceny energií dotují. Když se odpoutáme od obyvatelstva k průmyslu, tak Německo oznámilo, že zastropuje ceny i pro průmysl a tím pádem je rozhodnuté, že k tomu bude dotlačena i Česká republika,“ podotkl Jiří Gavor. Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií uvedl, že v opačném případě nebudou české firmy schopné jiným v zahraničí konkurovat.
Gavor: Zjednodušte byrokracii na výstavbu energetických zdrojů
Naprosto nesprávným rozhodnutím by podle něj bylo udělat z České republiky energetický ostrov z hlediska elektřiny, například odstoupit z lipské burzy. „Nemůžeme udělat z Česka energetický ostrov a trvat na tom, že chceme volný obchod s ropnými produkty a plynem. Česko je zemí, která je velice závislá na mezinárodním obchodu, nemůžeme porušit dohody a pravidla tím, že bychom se v případě elektřiny stali ostrovem a levně vyrobenou elektřinu prodávali Čechům. A co se týká plynu, že bychom spoléhali, že s Němci a ostatními, od kterých plyn dovážíme, bude probíhat volný obchod ve všech ostatních komoditách? Tak to neplatí, to by nám nikdo z partnerů netoleroval,“ prohlásil. Jednu z cest, jak snížit cenu elektřiny, proto vidí v úsporách pro horší časy a nových zdrojích.
S tím však musí přijít i snížení administrativy na výstavbu nových zdrojů. S cílem podpořit nabídku energií to znamená zkrátit veškeré průtahy s legislativou včetně stavby obnovitelných zdrojů na komunální úrovni. „Když se prodražuje stavba velkých jaderných reaktorů, tak třeba u malých reaktorů není třeba mít stejně složitou legislativu. To jsou věci, které mají v důsledku za následek, že stavíme pomalu a draze. Když chceme postavit větrnou elektrárnu, tak ji investoři připravují osm let a pak ji za rok postaví,“ zkritizoval Gavor. Doplnil také, že Evropská unie v takových případech jednodušší legislativu umožňuje a řada věcí zůstává v kompetenci české vlády, která to zdlouhavě přijímá do vlastního procesu.
Jako příklad uvedl Německo, kterému když „teklo do bot“, tak přeskočilo některé schvalovací procedury, aby dokázali vybudovat LNG terminály na plyn, které budou uvádět do provozu během jednoho roku. „V zoufalství začali jednat. Doufám, že Evropa jako celek bude pro českou vládu v tomto směru inspirací a pokusí se byrokracii zjednodušit, a tím i výrobní procesy.“
Emisní povolenky jako velký problém
Jiří Gavor rovněž připustil, že žádná země nemůže podporovat plošně své obyvatele dlouhou dobu. Je však třeba zefektivnit cílenou pomoc občanům v nouzi a chod pracovních úřadů i sociálních odborů. „Musíme být optimisty, žádná válka netrvá věčně a těžko mohu její okolnosti ovlivnit. Válka je jednou z hlavních příčin krize, a pakliže bychom se později rozhodli pro ruské zdroje, je nutné je v maximálně rychlé době dostat do České republiky. Vláda si počíná úspěšně, já bych ji nedosuzoval. Klíčová bude spolupráce s Německem. Vše nasvědčuje tomu, že ceny zemního plynu, v průběhu a jakmile se dostaví LNG kapacity, musí klesnout. Na evropském trhu je nedostatek, a když je něco vzácné, tak cena zákonitě stoupá,“ domnívá se.
Podle Gavora jsou velkým problémem emisní povolenky – jakési „odpustky“ za znečišťování životního prostředí, z nichž se stala obchodovatelná komodita, jejíž cena razantně stoupá. „To je velký problém a já myslím, že to je domácí úkol, který musí Evropská komise dopracovat. Zatímco v případě plynu se můžeme hájit, že Rusko, Putin a podobně, tak v případě povolenek to neplatí. Povolenka je uměle politicky vytvořená komodita, kterou aplikovali v bohulibém smyslu, a ona se zvrtla a vymknula z rukou. Co můžeme dělat, je snažit se více použít nástroje, které dokonce máme k dispozici,“ řekl a doporučil například uvolnit větší množství emisních povolenek do oběhu, jak navrhovalo například Maďarsko. To prý mělo nastat už dávno před válkou.
V každém případě se Gavor domnívá, že by Česká republika měla zůstat součástí Evropské unie. „Snažme se maximálně využít svého vlivu, aby se byrokraticky zjednodušovala,“ dodal. V souvislosti s tím by nedoporučoval zrušit právo veta pro členy Evropské unie, díky kterým mohou vetovat navrhované změny, které vyžadují jednohlasný souhlas.
Psali jsme:
autor: Zuzana Koulová
