Ukrajina je v troskách, ale válka neskončí, oligarchové ještě nemají dost. Novinky z fronty od pozorovatele, který sleduje celou válku. A jeden vzkaz pro europoslance Štětinu...

09.08.2015 17:22

ROZHOVOR Aktuální situaci před blížícími se podzimními volbami na Ukrajině shrnuje pro ParlamentníListy.cz v rozhovoru Roman Blaško, který byl v loňském roce na východě země jako jeden z mnohých pozorovatelů z Evropské unie. Podle jeho slov oligarchové i soukromé bataliony zdaleka neřekli poslední slovo a blízká budoucnost je zahalena mnoha otázkami. Zbankrotuje země? Bude pokračovat exodus obyvatelstva do okolních států, a bude se tak ještě více komplikovat situace s utečenci ve střední a západní Evropě?

Ukrajina je v troskách, ale válka neskončí, oligarchové ještě nemají dost. Novinky z fronty od pozorovatele, který sleduje celou válku. A jeden vzkaz pro europoslance Štětinu...
Foto: Jan Rychetský
Popisek: V Oděse přes její rozervanost visí pouze ukrajinské vlajky

Co říkáte nato, že by si Rusko chtělo „probojovat“ trvalou cestu na Krym suchou nohou? Tedy de facto anektovat další kus ukrajinského území?

Tak jednak si nemyslím, že Rusko by to chtělo, i když je nepochybné, že logistika a některá technika jsou ruské. To je to samé, když bataliony Azov a Ajdar mají polské samopaly, a taky nemůžeme tvrdit, že jsou to Poláci, kdo chce dobít Donbas. Prostě je to otázka, kdo vám dodá zbraň. A že by separatisté měli tyto ambice, to se nedomnívám. Úvaha či plán o nově vzniklém Novorusku tady jsou, nicméně to lze především politicky, čistě vojensky je to nereálné. Samozřejmě že jde separatistům o to, dobýt území, ale myslím, že teď chtějí spíše udržet pozice a vytvářejí tlak na politická řešení, zejména dodržování minských dohod. Dále si musíme  uvědomovat další faktory. Od Mariupolu směrem dolů, ke Krymu, je rovněž podél pobřeží Azovského moře mnoho turistických lokalit, hotelů, táborů a podobně. Zejména proto, že Azovské moře je čistější a Ukrajinci se ve velké míře sem rádi jezdí rekreovat. A to zejména oligarchům, kterým tato území a hotelové sítě v nynější těžké ekonomické krizi pomáhají vydělávat peníze, a ostatně v současné době mají výrazné slevy na rekreační pobyt v této lokalitě. Pochopitelně nemají zájem, aby tyto majetky padly do rukou separatistů. A tak si myslím, že uvedená teze o koridoru na Krym byl spíš kouřový manévr po anexi Krymu. Proto zde byly soustředěny právě privátní bataliony. Ihor Kolomojskij přišel o hodně majetku na Krymu. Otázkou pořád zůstává, kdy, kdo, kde a za jakých okolností začal zabírat území, úřady a závody jako první.

Jak reagují soukromé bataliony na „novou frontu“ na západní Ukrajině? Mají vlastně podporu jako vlastenci v místních obyvatelích? Jde jim skutečně o zavedení pořádku, co se týká pašování na západní hranici Ukrajiny?

V podstatě jde o klanové vytlačování z teritoria pro jejich různé zájmy. Jeden oligarcha má nejvíce bankovní sektor, druhý má byznys zase z průmyslu a třetí opět něco jiného. To jsou věci, které jsou už dnes každému kritickému člověku, jenž se alespoň principiálně orientuje v ukrajinské krizi, jasné. Porošenko má silnou pozici z hlediska prezidentských pravomocí, a má tím pádem za sebou ambasádu USA. Zatímco soukromé bataliony ovládá z většiny bývalý gubernátor Dněpropetrovské oblasti Ihor Kolomojskij. Dále tento oligarcha má vliv ve Vrchovné radě a kontroluje řadu poslanců. Taky je nutné si uvědomit, že ve Vrchovné radě je spousta předních velitelů privátních batalionů. Byli však zvoleni jako samostatní kandidáti, bez svých radikálních stran. Hořím o tom proto, že si myslím, že Kolomojskij své poslední slovo neřekl. Buď čeká na vhodnou chvíli, což je nejpravděpodobnější, ale také to může být jinak.  

Nedávno byl s velkou slávou zajat údajný ruský důstojník na východě Ukrajiny. Dobrá práce ukrajinské tajné služby, nebo něco jiného? Co na to říkáte?

Naznačoval jsem to už na začátku. Navíc si myslím, že to nějaký zásadní význam nemá. To jsou jen důsledky předkládané jako příčiny a důkazy. Mě zajímá, kdo začal s násilnými konflikty a zabíjením. Ten nese prakticky největší podíl viny a měl by se za to odpovídat, ať je to kdokoliv. Na druhou stranu USA přece oficiálně cvičí ukrajinské vojáky a logisticky pomáhají ukrajinské armádě včetně dodávek zbraní od privátních dodavatelů, a nikdo to moc nekomentuje. Zadarmo to ale, myslím, nebude. A stejné je to na straně separatistů. Ruská federace si zase zabezpečuje svůj prostor. A tak podporují obranu tohoto území.

Co říkáte pozvání velitele batalionu Azov Andrije Bileckého europoslancem Štětinou do Evropského parlamentu?

Tady musím říct, že pana europoslance Štětinu osobně neznám, rozhodně jeho kroky ale sleduji, jelikož zastupuje Českou republiku, a tedy i mne. Budete se asi divit, principiálně s tím souhlasím. Za této složité situace je to naopak výborná příležitost, jak získat spoustu přímých informací. Očekával bych více takových jednání a pozval bych samozřejmě i zástupce separatistů a další. Na Ukrajině totiž denně umírají lidé, takže naše povinnost je to co nejdříve zastavit. Avšak ze strany pana Štětiny je to jen gesto, sugestivní prezentace potvrzování svého dosavadního stanoviska za účasti především vlastních přívrženců. Není to tedy pro účel objasnit a hledat příčinu krize na Ukrajině a následně hledat politická řešení a viníky. Bez těchto základů se krize nemůže zdárně řešit. Na místě pana europoslance Štětiny bych zašel do Mechnikovovy nemocnice na chirurgické oddělení JIP v Dněpropetrovsku, kde jsem se byl podívat a kam svážejí velmi těžce zraněné vojáky. Uviděl by tam na zdech malované přání dětí od těchto vojáků – otců, které si přejí mír. Rovněž bych mu doporučil navštívit nebo se setkat a konstruktivně jednat s druhou stranou se zástupci separatistů z Doněcké a Luganské republiky.  A jelikož zastává tuto funkci, je povinen udělat vše pro to, aby se to válečné zabíjení okamžitě zastavilo, bataliony byly rozpuštěny, nastínil se jasně přístup k případné federaci nebo nějakému jinému řešení a jeho fungování. Zároveň aby vláda vytvořila pracovní příležitosti ke stabilizaci a obnově země tak krásné, bohaté a tak těžce zkoušené. Nebo myslíte, že v tomto závěru nemám pravdu?

Postavení obyčejných, chudých lidí je v regionu stále stejné, že? Myslíte, že může hrozit exodus do Evropy?

Musíme si uvědomit neustále rostoucí, velmi značnou krizi na Ukrajině, ať už politickou, ekonomickou, energetickou a taktéž kulturní. Znovu opakuji, těžko se budou narovnávat vztahy mezi bratrskými národy, mezi kterými tekla krev dětí, a to mám na mysli i vojáky ukrajinské armády, to jsou přece taky synové. Byl jsem krátce přítomen jednomu formálnímu rozloučení s padlými v Dněpropetrovsku před budovou Ukrajinského národního baletu, blízko ekonomicko-právní Univerzity Alfréda Nobela. Řeknu vám, to se hned tak nesrovná, viděl jsem plakat nejen matky a otce, ale ženy a děti. To samé je na druhé straně, kde umírají více civilisté. Tady bude těžká náprava.

Co se týká exodu ukrajinských občanů, ten probíhá a probíhat bude. Z východní části je a bude směrem do Ruska. A ze středozápadu směrem do Evropské unie, ale ti zde naše pracovní místa z větší části obsadili. Nevnímáme je jako imigranty ze třetího světa. Zajímalo by mě, co to znamená, že prozápadní média se tomuto tématu tak agresivně věnují, a myslím, že je to řada věcí a jedna z toho je vyvolávat v občanské společnosti strach. Možná také, abychom si neuvědomovali právě ty gastarbaitry.

Jaký další vývoj očekáváte?

To je vždy nejtěžší otázka. Je to, jako když se hrají karty a vy si můžete spočítat, kdo má trumfy. Pokud jsou to ale silní hráči a mají větší podmínky na manévrování, je vysoce pravděpodobné, že hra bude v jejich režii. Ale může přijít okolnost – a zvláště když se hraje o mnoho, může někoho napadnout nějaký trik a poměry sil se změní. No a aby toho nebylo málo, ve hře jsou i nahodilosti, které také můžou tyto poměry či podmínky změnit. Tragédie těchto vysokých her je, že umírají lidé, a to i ženy a děti. A tady, znovu opakuji, je naše, a především našich politiků, povinnost těmto tragédiím zabránit. A pokud ne, budeme se zodpovídat ze své viny my všichni. Ale teď konkrétně. Tady je nutná cesta stabilizace energeticko-ekonomické sféry, ta bude klíčem z krize politické a společenské, to lze jen racionálními řešeními. Jiná cesta prostě není. Vlastně je – neřízený chaos. To by už se musely použít opět válečné technologické postupy. Buď kyjevská vláda toho není prostě schopna, nebo ji to vůbec nezajímá a má jiné zájmy a cíle. Možná vše dohromady. Když se dívám na jednání vlády v čele s Jaceňukem, je cítit spíš mocenský diktát. Dále byl jmenován nový americký velvyslanec na Ukrajině, co je asi důvodem? Na podzim budou regionální volby a jak dopadnou? Blíží se bankrot ukrajinské ekonomiky. Jak dlouho to budou trpět obyčejní lidé a začínají nabírat schopnost diferencovat svou situaci v souvislostech? Na těchto všech otázkách to závisí.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Václav Fiala

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

18:10 Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

Vláda z obav o stabilitu vlády toleruje lži ministra Rakušana o migračním paktu. ParlamentnímListům.…