Ukrajina se rozpadne a zůstane na krku Rusku. Oligarchové ji vysají a utečou na Západ. Jak moc se tomuto scénáři blíží, popisuje předák Rusínů

28. 8. 2015 19:52

ROZHOVOR Vládnoucí chunta v Kyjevě zůstane zanedlouho osamocena. Ukrajina nemá jiné, nezkorumpované elity, takže se rozpadne a bude ji zachraňovat Rusko. Současní oligarchové i vyšší střední třída mají už dnes vybudované zázemí na Západě, kam se odstěhují. Tak drsně hovoří o poměrech na Východě Alexandr Gegalčij, Rus narozený za SSSR v Užhorodě, tedy v hlavním městě bývalého československého území. Právě on založil Mezinárodní fond Ruská cena, jenž každoročně oceňuje rusínské a ruské spisovatele Podkarpatské Rusi. O tamních poměrech se pro ParlamentníListy.cz vyjadřoval nejvíce.

Ukrajina se rozpadne a zůstane na krku Rusku. Oligarchové ji vysají a utečou na Západ. Jak moc se tomuto scénáři blíží, popisuje předák Rusínů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alexandr Gegalčij, předseda Mezinárodního fondu Ruská Cena udělující stejnojmenné ocenění rusínským spisovatelům

Minule jsme hovořili ohledně Ukrajiny o federaci s Donbasem, dnes už se situace posunula. Může se tato země rozdrobit jako bývalá Jugoslávie?

Nevylučuji to. Její rozpad je pravděpodobný. Dnes už si nedokážu představit, že by se Luhanská a Doněcká oblast vrátily do svazku s Ukrajinou. Ve druhých Minských dohodách se hovořilo o federalizaci a pod nátlakem velvyslance USA to bylo domluveno. Nicméně vláda v Kyjevě ji vyhlásila bez jakékoliv konzultace s lidmi, o které jde. Dávám ti federaci, ale ty mi do toho nebudeš mluvit. Chápu, že to rozhodnutí lidé neuznali. Nicméně nyní se země přiblížila ekonomickému rozvratu. Z časů SSSR už toho moc nezůstalo. Separatistická úsilí mohou dojít naplnění. Třeba Halič nechce nést odpovědnost za někoho, kdo neumí hospodařit. A periodicky se objevují její snahy o suverenitu. Lidé v regionech si uvědomují, jak hloupě vládnou v Kyjevě. Separatistické tendence se ale neprojevují jen v Haliči. Mají je i Podkarpatská Rus a část bývalé Chazarské říše, tedy průmyslové oblasti kolem Dněpropetrovsku a Záporoží. Tam ještě nějaká výroba zůstala, ale lidé se už moc nechtějí dělit s Kyjevem.

Bude schopna Ukrajina přežít nadcházející zimu?

To ještě ano. Ukrajina má dost atomových elektráren, tedy levnou elektřinu. Na druhou stranu je pravda, že země zažije dost problematickou zimu. Hodně lidí tam totiž topí plynem a rozkol s Ruskem bude problém. Na pomoc z Evropy příliš nevěřím. Evropa si umí spočítat peníze. Dojde k obrovské ekonomické katastrofě, která může vyprovokovat rozpad země. Podle mě na tom ale Rusko nemá zájem. Chtělo by Ukrajinu jednotnou. Možná bez Luhanska a Doněcka. Rusko má totiž strach, že to všechno spadne na jeho ramena. Evropa zmizí, Američané se zaměří na nějaký další Irák a všechno bude muset řešit Rusko. Už má u sebe mezi dvěma až pěti miliony běženců z Ukrajiny!

Podle mě se Kreml naopak snaží Ukrajinu rozdělit přes národnostní menšiny. Prezident Vladimir Putin ji chce vidět na kolenou, aby dokázal, jak je zahraniční politika USA a EU mizerná. To mu zvýší vnitřní i vnější podporu u krajně levicových a krajně pravicových kruhů...

Na Ukrajině vládne anarchie, země spěje ke krachu. Dnes už nikdo moc nevěří, že Evropa bude Ukrajinu nějak masivně podporovat. Bude ji hladit po hlavě, ale Německo a Francie si velmi rozmyslí, aby do země pumpovaly další peníze, když z nich osmdesát procent půjde na válku. Ukrajina je až po krk zadlužená. Rusko se ji bude snažit zachránit. Je to jako v rodině. Když nějaký člen padá na dno, ostatní už mu nevěří a přestanou mu pomáhat, jakmile se ale ocitne na úplném dně, rodina se často opět vzchopí. Pro Rusko to ale bude velmi drahé. V Doněcku a Luhansku jsem viděl rozbombardované závody, zatopené šachty. Na obnovu průmyslu tam bude třeba stamilionových investic. Bojím se ale, že i když bude Ukrajina zcela na dně, bude se chovat jako namyšlený fracek.

Nemyslíte si, že by se tam mohl odehrát jakýsi pogrom na oligarchy?

Spíš ne, ale oligarchové se toho bojí. Všichni už proto mají zázemí v zahraničí. A to nejen oligarchové, ale i vyšší střední třída. Třeba šéf Pravého sektoru Dmytro Jaroš už má rodinu v Londýně. Moc ale nevěřím, že by se na Ukrajině mohla odehrát nějaká velká vzpoura. Ta je vždy řízená, jako byl Majdan. Kdyby ten nebyl řízen cizinci, nevznikl by. Dnes na Ukrajině na podobné vzpouře nikdo nemá zájem. Možná by tam mohla proběhnout tak denní vzpoura, aby svrhla špatné politiky. Kdyby však trvala déle, už tam nic nezůstane.

Má Ukrajina ještě nějaké elity, odkud může brát nové politiky s čistým štítem?

Nemá. Všichni kradli, podváděli, někteří pašovali, spousta jich má ruce od krve. Morálka spadla velmi hluboko. Ten mančaft je opravdu ubohý a situace nahrává rozdělení. Poslanci vrchní rady, tedy parlamentu, jsou katastrofa. Kluci z bojových legionů, negramoti, gangsteři. Někteří si mandát koupili. Třeba předseda Naší Ukrajiny Viktor Baloga má bratra, syna a další příbuzné v parlamentu. Hrají si tam na poslance. Všichni si uvědomují, že hrají první ligu, ale když se Ukrajina rozpadne, nebudou hrát ani okresní přebor. Na Podkarpatskou Rus, dnešní ukrajinskou Zakarpatskou oblast, se vrátil policejní pes Hennadij Moskal, který tam vládl před deseti lety, a všichni vědí, že se na tamním pašeráctví také podílel. Jinak jde o velmi zajímavou osobnost, bývalého generála ministerstva vnitra a krizového manažera. Tvrdý, chytrý muž, který zná místní reálie a region.

Jaká je v současnosti situace v Zakarpatské oblasti?

Pohyblivá. Chvíli bylo ticho, vše uvnitř kypělo a najednou to bouchlo. Navíc dost podivným způsobem. Na Podkarpatské Rusi existuje celá soustava pašeráckých cest. Pašeráctví se vždy účastnili lidé z vedení oblasti, ale i politické kruhy z Kyjeva. Teď na Ukrajině strašně upadají výroba a export, takže se více lidí musí podělit o méně peněz. Výdělky z pašeráctví se také zmenšily, nicméně zůstávají pořád velmi lukrativní. Proto došlo ke skoro vojenskému konfliktu. Jsou různé verze, jak k tomu došlo. Nejrozšířenější je ta, že přijel Pravý sektor, podle Kyjeva strana ukrajinských patriotů, podle Moskvy teroristická organizace, umravnit některé skupiny. Jeho členové prostě přijeli udělat pořádek. Přijeli s granátomety a kulomety, což je podle ukrajinských zákonů zakázané. U Mukačeva se začalo střílet. Bojovali totiž se skupinou bodyguardů poslance zainteresovaného na pašování. Do toho se vložila policie a Pravý sektor utekl do hor. Čtyři mrtví, třináct zraněných. Předtím byl konflikt ale už i v Užhorodě. Nicméně o tom se do médií nic neprovalilo. Celé vedení Ukrajiny se tam tehdy přesunulo. Šéf Pravého sektoru Jaroš, další politici, ale i velvyslanec USA. Bylo to jako z amerického filmu. Americký diplomat přijel řešit válku gangů kdesi v pohraničí. V kraji byl vyměněn šéf místní kanceláře Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU), také jakýsi tamní ministr vnitra. A hlavně třináct starostů, ale i většina vedení celnic. Fraška. V Česku se starosta vybírá po volbách, ale tam jde o rozkaz zhora a vertikální řešení. Rusíni z toho mají strach. Myslí si, že jde o provokace, aby tam kyjevský režim mohl pod záminkou krize přemístit co nejvíce vojenských jednotek. V Podkarpatí se často rozehrává rusínská a maďarská karta. A vždy existovaly síly, které provokují banderovce proti Rusínům a Maďarům. Nicméně Maďaři jsou velmi silní. Oni na Podkarpatské Rusi rozdali prý od sto padesáti do dvě stě padesáti tisíc maďarských pasů. Kdyby se tam něco stalo, Maďarsko a EU by měly své lidi ochraňovat. To nahrává Rusínům v boji za autonomii či samostatnost své země. Hodně z nich má totiž také maďarský pas. Kyjev a radikály to nesmírně štve. Zuří tam skrytá guerillová válka.

Nicméně Pravý sektor tam přijel v autech s českými poznávacími značkami...

To je další věc. Už jsem se začal smát, že jsou ta auta nějakým dárečkem od pánů Štětiny a Schwarzenberga, kteří jsou s Pravým sektorem velcí kamarádi. V tomto případě jde o příběhy podivných Enšpíglů a Šuhajů loupežníků. Berou bohatým a dávají chudým, ale možná i ne. Nikolu Šuhaje loupežníka napsal Ivan Olbracht jako romantickou baladu, pravda však byla trochu jiná. Česká stráž vyhlásila odměnu za Nikolu a zradili ho přátelé. Moc se to tam ale nezměnilo. Porošenko se Pravého sektoru bojí, protože ten má podporu mezi lidmi. Jsou to ti hodní zbojníci a vlastenci.

Nemohl by právě Pravý sektor vyvolat další Majdan, jak tím již několikrát hrozil?

Na Ukrajině mají velmi silný vliv USA, které nemají zájem ve velkém podporovat Pravý sektor. Kdyby ho podporovaly, šly by proti vládě, kterou si tam podle mého dosadily. Proto nevěřím, že by Pravý sektor mohl udělat další Majdan. Nikdo mu na to nedá peníze.

Opravdu je kyjevský režim takovou loutkou USA?

Kyjevská chunta, jinak je nenazvu, protože jeden ministr je z Lotyšska, další panímáma z USA, gubernátor Oděsy z Gruzie, je pod vnějším vedením. To je nesporné. Už jen fakt, že jede americký velvyslanec na Podkarpatí řešit vnitřní konflikt, je šílený. Řeknou o mně asi, že jsem zemanovec, ale to by Zeman nikdy nedopustil, aby velvyslanec USA v Česku řešil přestřelky na periferii.

Proč se vláda v Kyjevě brání udělit Zakarpatské oblasti statut autonomie?

Nechápu to. Podle mě jde o hloupost kyjevského režimu. Kdyby regionu byla udělena částečná autonomie či Rusínům přiznán jejich status, problémy pominou. Němci udělili Lužickým Srbům kulturní autonomii. Tam jsou nápisy ve dvou jazycích, mají své školy, kulturní centra a tak dále. Srbové jsou spokojení a nemají se proti čemu bouřit. Na tohle ale v Kyjevě nemají dost vysoké IQ. Tamní vláda se všeho bojí. Má strach, že se na Podkarpatské Rusi otevře druhá fronta, ale to je hloupost. Existují kruhy, které to budou vždy využívat. Ruské, maďarské i české. Navíc místní politici dávají Kyjevu najevo, že když se na ně bude hodně tlačit, budou problémy.

Můžeme se dožít eskalace konfliktů mezi skupinami, které chtějí ovládat tamní výdělky z pašeráctví?

Jde o více příčin než jen pašeráctví. Poslanec Baloga, jenž byl i v administraci prezidenta a ministrem pro mimořádné situace, prohlásil, že šlo o léčku na něj. Přitom on Pravý sektor podporuje. Pravý sektor se ale pašeráctvím nezabývá. Nicméně se v rámci patriotismu nechává zneužívat kdekým. Pašeráci mu financují různé aktivity, proto jim Pravý sektor pomáhá proti konkurenci. Nakonec se stalo, že policie postřílela Pravý sektor. Po „banderovském“ způsobu.

Jak vypadá pašeráctví v Podkarpatí?

Vrcholem jsou cigarety, alkohol, drogy, ale pašuje se i dřevo. Velmi výhodné je převaděčství běženců. Jednotlivé skupiny se specializují a vzájemně si moc do zelí nelezou. Cigarety se pašují v autech, kamionech uvnitř dřevěných kulatin, na vagónech třeba pod hromadou železné rudy. Za větší množství už se musejí uplatit celníci. Na rumunské hranici mají takovou specialitu, kontraband tam pašují v gumových měších po dně Tisy.

Proč a jakým způsobem se snížily výdělky z pašeráctví na Podkarpatské Rusi?

Pašování cigaret je nejrozšířenější. Je tam zakořeněné a rozvíjí se. Kolem toho se točí obrovské množství lidí. Vždy se říká, že se pašuje z Podkarpatí. Nicméně se nemluví o tom, jakými cestami a kam. V Římu, Praze, Berlíně můžete vidět cigarety vyrobené na Ukrajině. Na Podkarpatské Rusi jsou zisky z pašování malé, ty se zvětšují v Schengenu směrem na Západ. Cigarety mizí tajně z fabriky ve Lvově, podle mě se až padesát procent produkce tohoto podniku prodává načerno. Existují samozřejmě i černé dílny. Nicméně největší zisk z těch cigaret je stejně v místě prodeje. Cena zatím pětinásobně vyroste. Jde o stovky milionů eur měsíčně, ale Podkarpatí z toho má nejvýše deset milionů. Před pár lety, dost se o tom psalo, našli tunel mezi Slovenskem a Podkarpatím, dlouhý sedm set metrů. Začínal v Užhorodě, měl metrový průměr a jezdilo v něm šestnáct elektrických vozíků stále plných cigaret. Soudili pak dva nějaké pitomce a dali jim podmínky. V devadesátých letech mi nabídli použité stroje na výrobu cigaret. Hned jsem měl na Ukrajině kupce. Přítel, který tady pracoval ve Philip Morris, už o tom věděl a varoval mě, ať se na to vykašlu. „Sašo, to nedělej, tam se střílí,“ řekl mi.

Alexandr Gegalčij

Narodil se ruským rodičům v Užhorodě roku 1949. V letech 1967 až 1971 se stal inženýrem-mechanikem na Moskevské letecko-technologické škole. Pak absolvoval vědecké postgraduální studium v Moskvě, ale byl i poslancem. Roku 1992 dokončil školu tržního hospodářství pro vedoucí pracovníky ze SSSR při společnosti Karla Duisberga v Německé spolkové republice. Následně pracoval jako řídicí pracovník některých podniků a vedoucí mezinárodních obchodních a výrobních projektů. Několik let má českou občanku a podniká jako zprostředkovatel obchodních transakcí po Evropě či Asii. Na Ukrajině je nežádoucí osobou, protože se v týmu zahraničních pozorovatelů účastnil voleb v Luhansku, ale i proto, že upozorňuje na neustálé pošlapávání práv Rusínů. Ostatně je i předsedou Mezinárodního fondu Ruská Cena, který uděluje rusínským a ruským spisovatelům stejnojmenné ocenění.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Advokát Sokol k pašeračce Tereze: Špatné zprávy. Nebude moc chytrá. Je mi jí líto? Takových máme plné kriminály

6:30 Advokát Sokol k pašeračce Tereze: Špatné zprávy. Nebude moc chytrá. Je mi jí líto? Takových máme plné kriminály

„Člověku je jí trochu líto, ale takových, co jich může být člověku líto, jsou i u nás plné kriminály…