V neděli byly oznámeny výsledky dvou předvolebních průzkumů, vašeho STEM pro televizi CNN Prima NEWS a agentury Data Collect pro Českou televizi. Nejvíce pozornosti na sebe strhla čísla pro hnutí ANO. Váš průzkum mu přisoudil 32,4 procenta, zatímco konkurence jen 25 procent. Co za tím docela značným rozdílem může být?
Jste pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, jak chce EU?Anketa
Důvodů může být několik. Ale nejprve bych chtěl zdůraznit, že mě výzkum Data Collect potěšil. A to z toho důvodu, že ukazujeme na stejného pravděpodobného vítěze voleb, ukazujeme stejný počet stran, které by se dostaly do Parlamentu, a navíc máme úplně stejné pořadí stran, které by se do Parlamentu dostaly. To je hodně veliká shoda. Tomu číselnému rozdílu my sociologové přikládáme podstatně menší váhu, než mu přikládají novináři. Vezmete-li jedno osamělé číslo a srovnáte ho s jiným, tak máte zdánlivě velký rozdíl, ale musíte rozumět tomu, jak se ty výzkumy provádějí a co všechno ukazují.
Na co tedy ukazují aktuální výsledky výzkumů vašeho STEM?
My jsme říkali, že v tuto chvíli je stále kolem 35 procent lidí nerozhodnutých. Dokonce se v našich datech ukazuje, že čím víc se blíží termín voleb, tím více té nerozhodnosti přibývalo. A pak záleží na tom, jakým způsobem pomocí indikátorů, které máme, odhadujeme nebo neodhadujeme to, jak se nakonec rozhodnou ti, kteří říkají, že ještě váhají. Obrázek STEM je obrázek lidí, kteří v tuto chvíli mají dostatečně velkou jistotu, že půjdou k volbám a koho budou volit. A protože hnutí ANO má relativně pevný voličský kmen a také ODS má pevné „skalní voliče“, tak samozřejmě ty naše výsledky tohle odrážejí.
V červnu mělo ANO podle výzkumu STEM 27 procent, v následném 31 procent a nově tedy 32,4 procenta. Co stojí za vzestupem favorita voleb?
Nerad bych spekuloval. Ale nezdá se mi, že by za tím vzestupem byl nějaký geniální marketingový tah. Spíš si myslím, že hnutí ANO a konkrétně Andreji Babišovi hraje do karet jistá stagnace, která je vidět u obou koalic. Za obzvláště závažné pokládám to, že koalice, které jsou vlastně novum v naší předvolební situaci, podle mě nedostatečně vysvětlily smysl svých koalic kromě toho, že chtějí získat více procent hlasů, co jsou jejich klíčové shodné body, jaké jsou jejich plány krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé, kde budou hledat kontakt s nejbližšími dalšími volebními subjekty a tak. Lidi tyto věci zajímají a odpovědí na ně nedostaly příliš mnoho. Takže si myslím, že koalice nedostály – zejména koalice PirSTAN – očekávání, které ještě před nějakým časem vzbuzovaly.
Psali jsme:
Když se podíváme na výsledky minulých voleb, ODS získala 11,3 procenta, KDU-ČSL 5,8 a TOP 09 5,3, což je v součtu 22,4 procenta. Před těmito volbami se spojily do koalice SPOLU a váš poslední výzkum jí přisuzuje 20 procent a podobně to vychází i u jiných agentur. Šéf ODS Petr Fiala i předsedkyně TOP 09 si libují, jak to spojení jejich voliči uvítali, přitom mají zhruba o desetinu menší podporu než minule. Není to spíš tak, že každý desátý od těchto stran utekl?
Je to všechno hypotetické, protože my se pohybujeme v rovině dohadů a provizorních konstruktů. Ve STEM se například ptáme otevřenou otázkou, na niž nám respondent vyjmenuje předpokládaný subjekt, který bude volit, vlastními slovy. A není divu, že těch lidí, kteří jmenovali koalici v dobách, kdy byla relativně nová, bylo málo. Ale podíl lidí, kteří jmenují celou koalici, nijak významně nepřibýval ani v poslední době, takže jsme nuceni ve výsledcích tu koalici nějakým způsobem konstruovat. A to není úplně jednoduché. Takhle to odhadují a nějakým způsobem zvládají i ostatní firmy.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Senátor Lukáš Wagenknecht prohlásil, že v posledních týdnech kolují zvěsti, že si Andrej Babiš kupuje v průzkumech pět procent navíc pro ANO. Vyzval ty, kdo o tom vědí, aby se nebáli a řekli pravdu veřejně. Prý je v sázce naše demokracie a obvinění by se měla prošetřit na půdě Senátu. Je takový výpad něco výjimečného, nebo se s něčím podobným setkávaly agentury i v minulosti?
Není to tak úplně výjimečné. Bohužel ti, kterým ta čísla nevycházejí dobře, místo toho, aby to použili jako hodnotnou informaci, že jejich kampaň v současné době nepřináší náležité ovoce, tak volí agresi. V minulosti jsme byli terčem i jiných útoků, ale to nebudu vytahovat. Neodůvodněný útok je to zcela zaručeně. Můžu garantovat, že s Andrejem Babišem ani s hnutím ANO nejsme v žádném kontaktu ani jsme od něj nic neinkasovali. Pokud Lukáš Wagenknecht ocení, když někdo dá jasné důkazy, jak to ten Babiš dělá, tak já sám za to budu velmi rád.
Ještě razantněji se ozval šéfredaktor serveru Fórum24 Pavel Šafr, který dokonce obvinil STEM po zveřejnění průzkumu z kriminálního chování. Pak mu asi došlo, co napsal, a svůj tweet smazal. Nechávají vás taková nařčení v klidu, nebo máte chuť nějak zareagovat?
Mě osobně nechávají zcela v klidu, protože za těch třicet let jsem toho zažil mnoho, a to nejen ze strany politiků a novinářů. Ale snad mě jen z těch posledních reakcí zarazilo, že to přišlo ze strany senátora, který by měl být klidnou a uvážlivou silou v našem Parlamentu. Ale bohužel frustrace plodí agresi, jak všichni znalí sociální psychologie vědí.
Ředitel STEM Martin Buchtík na twitteru napsal, že když jste zveřejnili výsledky minule, Andrej Babiš vytáhl obvinění, že průzkumy schválně nadhodnocují ANO, aby ho poškodily. Teď zase podle Lukáše Wagenknechta kolují zvěsti, že STEM je placeno hnutím ANO, aby mu procenta přidávalo. A že se politikům nelze zavděčit, ale o to vám prý rozhodně nejde. Čistě teoreticky, co je pro toho, kdo vyhrává průzkumy, lepší, když mu vycházejí vyšší, nebo nižší čísla, než se očekávají?
Záleží na tom, jak jsou politici schopní s takovou informací naložit. Víme, že veřejné mínění v České republice má tendenci vyrovnávat extrémy. Když je podpora už příliš vysoká a hrozí jasně dominantním postavením, tak se lidé poohlížejí, jak ten zcela dominující výsledek oslabit. To byla úvaha, která byla za stanoviskem, jež zaujal Andrej Babiš. Z druhé strany je to spíš varovný obrázek pro ty, kteří by chtěli současnou tendenci nějak zvrátit. Ale snaha v podstatě se zavřít před tím, jak situace vypadá několik týdnů před volbami, není rozumná.
Dá se tomu rozumět i tak, že kdyby ANO vycházelo v průzkumech přes 35 procent, tak to hnutí může poškodit, protože by si lidé mohli říct, že stejně vyhraje suverénně, tak mu ani svůj hlas dávat nemusejí? Dá se s takovými úvahami kalkulovat?
Moc nedá, protože záleží na tom, jak se k tomu dotyčný politik postaví. Možná si vzpomenete, že svého času byla v průzkumech vysoko sociální demokracie. A tehdy její předseda pan Paroubek dospěl k unáhlenému závěru, že hlasy má ČSSD jisté a že teď ještě potřebují sbírat hlasy odjinud. Ale naprosto klíčovým momentem voleb je, že je politik schopen zmobilizovat i své vlažné příznivce. Ty, kteří váhají nad účastí a nemají nijak zvlášť velkou motivaci hlas straně dát. Pokud je politik motivuje k tomu, aby se zúčastnili, tak výsledek pro něj může dopadnout dobře. Ale tehdy to bylo spíš pojaté tak, že je to víceméně jisté a že je úplně zbytečné, aby ti vlažní příznivci přišli, ačkoli my jsme věděli podle dat, že zhruba čtvrtina podpory sociální demokracie je poměrně mělká a že bez mobilizace této mělké podpory sociální demokracie na svůj toužený výsledek nedosáhne. Záleží na tom, jak se politik, který vede kampaň, umí v té favorizované poloze pohybovat.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Výsledky vašeho průzkumu byly zveřejněny 12. září, volby se uskuteční 8. a 9. října. Plánuje STEM ještě do voleb vydat výsledky dalšího průzkumu?
Samozřejmě že budeme sledovat, jak se situace vyvíjí dále. Dobře víme, že koncovka kampaně může hrát velkou roli, protože odhadem 15 procent lidí se rozhoduje až bezprostředně kolem termínu voleb, nebo dokonce až cestou do volební místnosti. Přerozdělíte-li někde 15 procent, tak zcela zamícháte volebními výsledky. Bylo by tedy samozřejmě nezodpovědné pokládat současný obrázek za prognózu, jak volby ve skutečnosti dopadnou. Do voleb se ještě budeme snažit nějaký průzkum uskutečnit a jeho výsledky zveřejnit.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
