Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?Anketa
Kam zmizel, pane profesore, pojem sociální stát? Vnímáte nějaké změny, přesuny v obvyklých vrstvách společnosti?
Když jsem napsal v roce 2005 knížku s názvem Soumrak sociálního státu, mnozí tvrdili, že přeháním. Dneska vidím, že jsem tehdy až příliš hýřil optimismem. Blíže pravdě byl německý sociolog Wolfgang Streeck, který roku 2014 vydal knihu s názvem Kupování času. Konstatuje v ní, že sociální stát byl zhruba od poloviny 20. století rozvíjen proto, že vládnoucí systém byl znejistěn velkou hospodářskou krizí a pohromou druhé světové války. Aby opět získaly legitimitu, udělaly vládnoucí kruhy velké ústupky zaměstnancům a nižším sociálním vrstvám.
Když ovšem těm nahoře někdy od přelomu 70. a 80. let 20. století otrnulo, začaly se jim zdát ústupky v podobě sociálního zabezpečení obyvatel až příliš velkorysé. Iluze sociálního kompromisu pak byla uměle prodlužována třemi způsoby. Inflace v 70. letech budila dojem, že jsou na tom všichni lépe, protože se rozdělovalo více peněz. V 80. letech se přišlo s novou strategií udržování iluze blahobytu. Měla podobu zadlužování států. Vlády tak opět mohly disponovat penězi, které nebyly kryty ekonomickým výkonem. Třetí způsob kupování času byl nastartován v 90. letech. Tentokrát v podobě zadlužování domácností. Soukromé zadlužení má kompenzovat pokles příjmů z práce i pokles sociálních příjmů. Dnes jsme v situaci, kdy rostoucí počet domácností je zadlužen, státy jsou zoufale předlužené a inflace se opět rozjela. Ti nahoře už nemají čím dále přikrmovat iluzi sociálního smíru.
Premiér Petr Fiala zatím neměl potřebu komentovat jednotlivé návrhy. Za poslední týdny jsme v médiích viděli a slyšeli x nejrůznějších možností na změny DPH, čili zdražování. Premiér zdůraznil, že nemůže připustit, aby opatření poškozovala život nějaké sociální skupiny. Věříte, že se úsporná opatření podaří koalici vyjednat tak, aby nikdo nebyl poškozený?
Myslím, že jediný, kdo tomu věří, je Petr Fiala. Tedy pokud tomu skutečně věří, což se nedá v jeho případě nijak ověřit. V České republice žije ve srovnání s jinými evropskými zeměmi početně zanedbatelná horní vrstva těch skutečně bohatých. Smetana z výkonů naší ekonomiky odtéká do ciziny a zvyšuje bohatství tamních mocných. Na ty nemá vláda Petra Fialy povolení si vyskakovat. To znamená, že peníze navíc do státního rozpočtu mohou být získány jedině na úkor našich středních vrstev a vrstev příjmově nižších. Premiér může vykládat, co chce, může se pokoušet klamat své voliče, jak chce, ale tuto matematickou triviálnost prostě neoklame.
Eurostat přišel s dost nepříjemnou statistikou, podle které ve druhém pololetí loňského roku patřila elektřina a plyn v tuzemsku k nejdražším v Evropě. A problém je podle Petra Fialy právě ve statistice. Připomněl, že už se ohradily firmy, které pracují v energetice a kdo dělá chybu, musí být odhalen. Pozve si zástupce orgánů, kteří se mohou podílet na těchto číslech. Co vy na to? Podle českého premiéra jsou prý výsledky „matoucí.“
Premiér vlastně nařknul vedení Českého statistického úřadu z šíření dezinformací. Tady jsou jen dvě možnosti. Buďto češtinář Fiala vysvětlí statistikům, jak mají správně metodicky postupovat, aby dospěli k politicky žádoucím výsledkům. Pokud by to nepochopili, pak už je na řadě ministr vnitra, protože za šíření dezinformací jsou v naší zemi poměrně tvrdé sazby. Žádnou třetí možnost nevidím.
Za zvýšením cen stojí podle ekonoma Lukáše Kovandy tzv. zisková inflace. Tedy zvyšování marží a zisku na úkor zákazníka. „V Česku je od počátku ruské invaze na Ukrajinu zvláště silný narativ, tedy jakýsi příběh zdůvodňující zdražování,‘ vycházející z dění právě na Ukrajině a souvisejícího růstu cen třeba energií nebo i potravin,“ uvedl ekonom. Jak to vnímáte vy?
Myslím si, že ekonom Kovanda má v tomto případě naprostou pravdu. Dodal bych k tomu snad jen to, že konflikt na Ukrajině zachránil Andreje Babiše. Pokud by se na Ukrajině neválčilo, zůstal by hlavním viníkem příběhu o zdražování právě on, protože současná pětikoalice nemůže dost dobře přiznat, že je neschopná nejen s inflací něco dělat, ale dokonce si ani připustit, že za poměry v zemi odpovídají tak trochu také ti, kteří zemi vládnou. Taková představa by pana premiéra a jeho kolegy natolik stresovala, že ji prostě museli zatlačit do nevědomí. Teď jde o to, zda se jim podaří zatlačit ji i do nevědomí kolektivního. Jistě pro to udělají všechno možné, protože vědí, že jinak by neměli šanci být znovu zvoleni. Mezi to „všechno možné“ patří pochopitelně na jednom z prvých míst prosazení korespondenčního hlasování v příštích volbách.
Psali jsme:
Kovanda dále uvedl: „Například obchodní řetězce nebo potravináři jím mohou zdůvodňovat své zdražování ještě nad rámec objektivně navýšených nákladů, třeba těch v podobě dražšího plynu. Český zákazník takový narativ v uplynulých měsících zkrátka akceptoval ochotněji než jinde v EU, a nejen v případě plynu či cukru,“ míní Kovanda. Jak je to možné, že Češi jsou více než jiné národy schopni věřit tomu, že za vysoké ceny může jen Ukrajina a Putin?
Do toho se nemohu pouštět. Jako sociolog k tomu nemám co říct. Ale byla by to dobrá otázka pro nějakého zkušeného psychiatra.
Proč si zdražování a tím pádem snižování své životní úrovně Češi nechají líbit víc než jiné národy? Je v to nějaký křesťanský podtext sebeobětování, nebo jsou prostě zvyklí zvlášť na Moravě žít způsobem: modli se a pracuj?
Reagovat křesťanským sebeobětováním na nekřesťanské zdražování, to by byl skutečně originální přístup hodný země Jaroslava Haška. Rozdíl mezi Čechy a Moravou bych v tom taky neviděl. Asi by to spíše chtělo podívat se na rozdíl příjmů v Praze a ve zbytku republiky. Přestal jsem ty statistiky sledovat někdy v době, kdy průměrný příjem v Praze činil něco přes 150 % celorepublikového průměrného příjmu. Tady by možná byl klíč k tomu, proč jezdí na demonstrace v Praze tolik Moraváků. Pro vládu je nepříjemné, že její „úsporná“ opatření v podobě snížení tempa valorizace důchodů, zvýšení DPH na věci běžné spotřeby, možná i skokové navýšení daně z bydlení se tvrdě dotknou mimo jiných i obyvatel Prahy.
Je možné, že vznikla určitá celkem silná skupina lidí, která si další pomocí uprchlíkům a Ukrajině dokazuje, že patří k určité vrstvě těch „dobrých“, kteří činí obecné dobro a mohou tak konečně vyniknout, třeba vydělat i finančně a ostatním to patřičně natřít? Dokáží tak jiným, kteří zrovna nejásají nad zdražováním, vnutit názor, že mají být naopak rádi, že takto pomáhají? Do jaké míry je z toho ještě nějaká cesta ven?
Vrátil bych se k první otázce. Pokud má pravdu Wolfgang Streeck, pak konec poválečného sociálního smíru, soumrak sociálního státu, snížení životní úrovně, osekávání sociálního zabezpečení atd. atd. by nastalo i bez konfliktu na Ukrajině. Vysoké zadlužení státu, zadlužení velkého počtu domácností, nastartování cen energií, to všechno tady bylo už před únorem 2022. Zdůvodňovat dnešní potíže, které se chystají přerůst ve velkou krizi, tím, že se navzájem masakrují dva nejpočetnější slovanské národy, je ukázková forma falešné racionalizace, která nemůže nijak pomoci Ukrajině, ale může skvěle posloužit manipulaci s veřejností.
Mají vlastně kvůli válce na Ukrajině a pomoci uprchlíkům teď v rukou politici dost silné zbraně, aby takto zvládli manipulovat s národem až do voleb?
Na to jsem sám zvědav. Přiznám se, že to nedokážu vůbec odhadnout. Utěšuje mne jen to, že to neví ani Petr Fiala a jeho opravdu pozoruhodně talentovaný vládní kolektiv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
Ullsperger_1
