Když se díváte na konflikt na Ukrajině a dlouhou váhavost Evropy postavit se Rusku kvůli anexi Krymu, napadá Vás nějaká paralela z minulosti, z níž bychom si měli vzít poučení?

Myslím, že vždycky je možné si vzít poučení z minulosti. Současná situace může připomínat částečně situaci před sto lety, ovšem vzdáleně, kdy nebyla vůle, především před vypuknutím první světové války, najít nějaký konsensus, a tak se všechny problémy, které se nahromadily, řešily válečným konfliktem. Poučení z historie je v tom, abychom se snažili nevyhrocovat mezinárodní situaci a snažili se hledat řešení, které by bylo spíš v rovině dialogu, v rovině jednání, nikoli v řešení prostřednictvím válečného konfliktu. Ale k tomu bych chtěl říci jednu důležitou věc: Je těžké kdykoliv vidět současnou situaci prostřednictvím nějakých historických analogií, protože každá historická událost, i ta, která se odehrává v současné době, je svým způsobem jedinečná a vždycky se odehrává souhrou jedinečných faktorů. Nikdy to není tak, že se jedná o nějakou totožnou záležitost s tím, co jsme zažili v minulosti.

To poučení tedy je rozhodně v tom, aby, pokud je to možné, se hledaly cesty řešení konfliktních situací v jednání, nikoli válečnými konflikty. Současně je také ovšem třeba říci, že historie nás učí, abychom v žádném případě neustupovali agresi, abychom neustupovali snaze jiného státu získat území třeba svého souseda.