O volbách jste napsala blog pod názvem Příliš mnoho vítězů, příliš mnoho poražených a příliš mnoho emocí. Jasně vyhrálo ANO. Proč? Dá se říci, že kvůli předvolební rétorice ve stylu všichni proti Babišovi se z voleb stalo spíše referendum o něm? A že Češi nesnášejí, když se všichni spojí proti jednomu?
Nejsem politolog, ale jako člověku, který politiku od roku 1990 sleduje a též se jí aktivně dlouhou dobu účastnil, se mi zdá, že tradiční strany si prostě Andreje Babiše vyrobily. Zejména tím, jak byly samy neschopné – jejich lidé měli málo zkušeností z normálního života, protože řada jich vyrostla ve Sněmovně, což je velmi umělé prostředí, a pak zejména v personální politice – zapomněly, že lídři musí mít určité vlastnosti, ať se nám to líbí, nebo ne. Já sama jsem kdysi dávno měla zkušenost z ČSSD, kde schopnosti byly důvodem, aby se člověka zbavili. Proč? Protože by je mohl přeskočit. Nehovořím teoreticky, sama jsem to zažila – jak jsem v poslaneckých volbách v roce 2002 nasbírala víc preferenčních hlasů než tři poslanci nade mnou, zařízli mne. Jinak se do nazvat nedá. Pro mou profesi zaplať Bůh, protože jsem vysokou politiku škrtla ze svého života, ale pro ČSSD taková personální politika musela vést k dnešnímu debaklu. A nedělám si iluze, že v jiných stranách je to jinak. Příliš se kalkuluje s vlastními egy. Proti Babišovi jako dospělému muži tak stáli teenageři s naivní rétorikou. A nehovořím o věku. Pokud ho chtěli porazit, měli nasadit sebevědomé pitbulteriéry.
Před volbami příliš mnoho stran prohlásilo rezolutně, že s Babišem nikdy. Asi počítali po volbách s protibabišovskou koalicí, ta se však sestavit nedá. A teď po volbách prostě nemůžou otočit. Byla to od nich chyba, že si nenechali pootevřená zadní vrátka?
Obdobnou chybu ale dělal také Andrej Babiš, když sveřepě útočil na všechny. Dopředu ztratit možné spojence je taky chyba. Všichni si šli prostě po krku tak, že teď neví, co s tím. Z politiky zmizela elegance, nadhled, vtip – a stala se překřikováním, urážením, kde jakýkoli rozumný argument zapadl. Koho bavily předvolební debaty? Nikoho. S nadsázkou říkám, že v tomto volebním období se musí všichni historicky znemožnit – anebo ihned dostat rozum. Osobně to vidím tak, že rukavice je nyní na straně ANO. Je silné, vyhrálo volby, ale… Musí teď dokázat, že na řízení země má. Ať s většinovou, nebo menšinovou vládou. Tedy obklopit se odborníky na všechny oblasti, přestat dělat až tak politiku a začít řídit zemi. Je to jejich jediná šance, ovšem neskutečně náročná a těžká. Zkrátka musí ukázat, co umí mimo volební rétoriku. A na to už jim nebude stačit ani silný lídr, s nímž chce teď každý selfie. Na to je potřeba desítky až stovky schopných lidí. Zda je ANO má, ukáže čas. A že ostatní strany nechtějí do vlády – je to pochopitelné. Jednak vidí, co se dělo v koalici s Andrejem Babišem, jednak vědí, že jen v opozici se roste. Takže jejich úkol je být rozumnou opozicí s mozkem.
Ondřej Neff napsal, že „moc pro Babiše je za dveřmi. Klíč v kapse má Okamura“. Je to opravdu tak? A není to taktika od ostatních, aby musel s Okamurou spolupracovat?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban