Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Jsou jeho rozhodnutí a pak i výsledek volby důležitými mezníky, které určí další fungování této země?
Druhé volební období nemůže být mezníkem. Je to téměř povinnost kandidovat a zabránit tomu může jedině zdravotní stav.
Je podle vás rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?
Miloš Zeman je osobnost, která dokázala, že i prezidentský úřad s poměrně okleštěnými pravomocemi, kdy podle ústavy vládne Strakovka, a tedy vláda, umí zatočit kolem dějin. Považuji za smutné, že nejvíce nenávisti směrem k prezidentovi tryská ze stran, které se nazývají demokratické. Je tomu tak vždy u volby tohoto typu, že část voličů prohraje.
Kdykoliv v minulosti jsem prohrál, respektoval jsem výsledek. Ani jeden prezident nebyl můj šálek čaje. Nevolil jsem strany, které jej do úřadu dosadily. Nebyl to důvod, abychom začali vyvádět jako hysterky a rozdávat červené karty, ani házet vajíčka. Současný stav není zveličený, to jen demokraté nejednají demokraticky.
V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti v poslední době prospívá a v čem jí škodí? Lze jeho dosavadní prezidentování označit za úspěšné?
Úspěch posoudí voliči. Vidím muže, který je čitelný, srozumitelný, mluvící jazykem velké části společnosti. Důsledně hájí zájmy České republiky a jejich občanů. Jeho slabost je neschopnost odpoutat se od žabomyších válek a křivd minulosti.
Radost nad vítězstvím Trumpa, vytěžování tématu migrace, šťouchance Merkelové a politikům EU, vyjádření nechuti nad Chovancovým „centrem proti propagandě“ – témata, která teď prezident „hraje“ nejčastěji. Jak je úspěšný v každém jednom z nich?
Volby v USA měly dva kandidáty. Jednoho horšího než druhého. Trump je naděje, ale jásat není důvod. Miloš Zeman vsadil na optimistickou kartu, držím palce, aby nemusel své stanovisko přehodnotit. V tématu migrace se s prezidentem shoduji. Od začátku tvrdím: pomáhejme uprchlíkům doma, nejdále v první bezpečné zemi. Utlumte řeč zbraní a nechte jednat diplomaty. Hodnocení chování madam Merkelové a politiků EU bylo ještě mírné. Koneckonců Brexit je jejich vizitkou. Centrum boje s propagandou se mému ministrovi nepodařilo dobře komunikovat. Ani já jsem nepochopil jeho význam. Cenzura to být nemůže.
U Zemana se střídaly z hlediska důvěry veřejnosti průšvihové periody – „lánský puč“, „kunda sem, kunda tam“– s lepšími, skokový růst důvěry zaznamenal po teroristickém útoku v Paříži (56, následně až 62 %), nyní se drží v pásmu 50–60 %. Kde má prostor na zlepšení, nebo se začíná „ohrávat“ a půjde dolů? Čím by si mohl důvěru udržet, či zvýšit?
Kdo nemlčí, jde s kůží na trh a má odvahu pojmenovat i negativní jevy otevřeně, s výkyvy musí počítat. Považuji to za normální.
Kauza Peroutka, což je evergreen. Mynářova bezpečnostní prověrka. Vydírání Jindřicha Forejta, příběhy o prostituci na Pražském hradě a podobných nesrovnalostech. Zdravotní problémy. Podnikání Martina Nejedlého. Cokoliv jiného... Číhá někde na prezidenta průšvih, který mu případnou kandidaturu může totálně zbortit? A jak zhodnotit to, jak se k jednotlivým problémům z tohoto výčtu staví?
U kauzy Peroutka měl Hrad ctít rozhodnutí soudu. Z ostatního výčtu je podstatný jen zdravotní stav.
Jak se podle vás mění vztah médií k Miloši Zemanovi? Platí ještě vzorec „Zeman řekne něco skandálního, média rozjedou cirkus a Zeman se jim směje“? Nebo už to novináře přestalo bavit? Má Zeman dost médií, kde je vždy vítán, a dokáže sám oslovovat lidi na náměstích tak dobře, přebil to, že většina novinářů ho nemá ráda a ráda proti němu při kampani rozjede peklo?
Miloš Zeman je prezident. Vždy bude na vrcholu, jak sám říká – kde to fouká, je zima a jste tam sám. Těžké povolání.
Psali jsme:
Mimochodem, zaslouží si Česká televize pravidelnou kritiku od prezidenta?
_635936240820164861.jpg&id=111284)
Ano. V plném rozsahu. Řídicí struktury jsou od spacákové revoluce plně pod kontrolou jeho odpůrců. A je to vidět.
Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat?
Čím víc bude protikandidátů, tím pro Miloše Zemana lépe.
Padla úvaha, že druhé kolo Zeman pravděpodobně vyhraje, ale může být vyřazen už v prvním kole. Co třeba kdyby přišel někdo „zemanovitější než Zeman“, třeba Kubera? A pokud jde o druhé kolo, co kdyby přece jen proti Zemanovi „slušná část společnosti“ postavila i běžného, průměrného člověka a přesvědčila ho, že „starý, sprostý a obhroublý průšvihář“ Zeman už není dobrá volba? Který kandidát by to mohl zajistit?
Pokud má být volba napínavá, pak by do druhého kola musel postoupit senátor Kubera. Vše teď visí na paní Kuberové.
Miloš Zeman má radost, že má dobré vztahy s prezidentem Ruska a Číny a teď navíc i s prezidentem USA. Raduje se právem?
O tom politika je. Komunikace. Jsme zemí ve střední Evropě. Kde se mohou setkávat hlavy států. Návštěva prezidenta Číny byl majstrštych. Jsme malá zemička, a přesto se podařilo jej do země dostat. Jde o obrovský trh. Stejně jako v Rusku. Je v zájmu nás všech s velmocemi včetně USA udržovat přátelské vztahy.
Zeman, Babiš a ČSSD, politický trojúhelník. Potřebuje Babiš Zemana, tak aby ho podpořil a nestavěl svého kandidáta? Může si ČSSD dovolit nepostavit Zemana jako svého kandidáta? Skončí ČSSD takovým volebním průšvihem, že ji převezmou Zemanovi lidé?
Zeman nepotřebuje nikoho, aby obhájil mandát. ČSSD bude o prezidentské volbě teprve jednat. Od Severočechů už přišel návrh podpořit Miloše Zemana. Vnímám to jako snahu oslovit špičky ČSSD ke smíření s prezidentem.
A je tu ještě jedna věc: Tomio Okamura. Vrazí Zemanovi nůž do zad svou kandidaturou? Nebo – nemůže být největším překvapením kandidatura samotného Babiše?
Ani jeden nebude kandidovat. Být sázkař, vsadím se.
Psali jsme:
Jen v poslední době Jan Kraus, Vavřinec Hradílek, Gabriela Koukalová, Leopold König, další sportovci, herci, umělci, ale i vědci a intelektuálové... Většina z nich se staví proti Zemanovi. Proč to tak je?
To se musíte zeptat jich. Všichni mají jedno společné – nejsou chudí.
Venkov má Zemana raději než město, ti starší spíš než ti mladší, ti chudší spíš než ti bohatší. Co pro ty, kteří mají Zemana rádi, prezident znamená? A které skupiny spíše mohou „přemluvit“ ty druhé?
Venkov je chudší, v některých místech zavírají hospody, není se kde scházet, nakupovat. Za prací se musí dojíždět a mzda tak tak pokryje náklady. Zeman venkov poctivě objíždí a s lidmi mluví tváří v tvář. Lidé na jeho mítinky chodí a diskutují. Je nadějí.
Jsou ti „zemanovští“ čím dál více naštvaní na EU, na bohaté, na muslimy... Nebo tyto pocity opadají?
Náladu ve společnosti vnímám, je stále mnoho nespokojenosti mezi lidmi. V médiích se nekomunikují pozitivní věci, ale téměř výhradně negativní. Nespokojenost je výsledkem. Indiánská moudrost praví – máme v sobě dva vlky, jeden je pozitivně naladěn, druhý vidí vše černě. Který vyhraje? Odpověď zní: ten, kterého víc krmíme. A nám jsou dnes servírovány jen negace. Ze všech stran. U zemanovců je zajímavý jeden moment. Miloš Zeman drtivě vyhrál prezidentské volby a jeho strana se téměř neprosadila v žádných následujících.
A co často sdílené obavy Zemanových voličů, že přijde „Majdan“ a prezidenta svrhne?
Jedním pozitivem z volby Trumpa je i odvolání současného velvyslance USA. Majdan nebude.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
