Přesvědčila vás fotka utonulého syrského chlapečka, že máme přijímat uprchlíky?Anketa
Ministryně školství Kateřina Valachová chce, aby se žákům vysvětlovalo, co je xenofobie, aby děti měly v rámci vzdělávací soustavy dostatek informací k tomuto novému fenoménu, aby byl boj s xenofobií účinný. Může to mít nějaký efekt?
Za prvé: školy to dělat nemají. Já jsem jako dítě zažil, že k nám do školy jezdila Gusta Fučíková a šli jsme mávat Kim Ir-senovi. Vychovávali nás v nějaké ideologii, ale to prostě do škol nepatří. Školy jsou od toho, aby se tam učilo. A jestli chtějí školy vychovávat k nějaké etice, nejlepší je, když je kantor spravedlivý a zejména důsledný, to vede mladé lidi k práci, ke slušnosti, poctivosti. Když se ve třídě dbá na vzájemnou ohleduplnost - to je výchova. Ale dělat státní kampaně, co si mají děti myslet o tom nebo o onom, kdo je hodný a kdo je špatný, určitě není dobré.
Jsou tedy Češi xenofobním národem, když je i podle výzvy akademiků nutné bojovat proti xenofobii a rasismu?
Nemám moc rád paušalizace, že Češi jsou takoví a Číňani onací. Národ se dělí na miliony jedinců a každý je jiný. Ale všechny výzkumy ukazují, že Češi jsou velmi tolerantní národ ke všem možným odchylkám, jsme určitě tolerantnější, než národy jiné. Paušalizovat, že Češi jsou xenofobní národ, je nesmysl.
Takže kritika západoevropských kritiků a komentátorů, že když odmítáme povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků, svědčí to o našem sobectví a neuznávání evropských hodnot, není podle vás oprávněná?
To je samozřejmě drzost, což jen ukazuje, že jsme sice občany jejich slavné Evropy, ale třetího řádu. My jsme nebombardovali ani Libyi, ani Sýrii, ani nerozpoutávali války v tom regionu, kde to teď končí tak, jak to končí. Ani nejsme vlastníky ropných vrtů, ze kterých místní lidé nic nemají, ale z kterých zisky končí někde v západních bankách. Češi na této situaci nenesou vinu a nemají žádnou povinnost se podílet na nápravě těch škod. Ani nejsme autoři všech cel, kvůli nimž sem chudší země nemohou nic dovážet. Takže žádnou vinu na tom nemáme, a chtěl bych, aby naše politická reprezentace měla trochu hrdosti a nenechala se peskovat, měla by se k tomu postavit trochu čelem jako slovenský premiér Fico. Mě to uráží, já si nemyslím, že jsem něco míň než Francouz.
Souhlasíte tedy s vaším otcem, exprezidentem Václavem Klausem, který tento týden v souvislosti s postojem západoevropských zemí k migraci prohlásil, že pokud Evropa chce spáchat hromadnou sebevraždu, je to jejich volba, ale my bychom měli říci rezolutní ne?
Já jsem to neslyšel, slyším to od vás poprvé, ale souhlasím s tím.
Psali jsme:
Kritizoval jste postoj české vládní reprezentace, že jen čeká, co řeknou jejich partneři v Evropské unii, zejména Německo a Francie, ale odlišný postoj má prezident Miloš Zeman. Staví se proti migraci z kulturně odlišných zemí, navrhuje ochranu českých hranic i armádou. Není to opačný extrém?
Prezident to zase vyvažuje na druhou stranu. Ale obecně si nemyslím, že každý tydýt má neustále komentovat prezidenta republiky. Tuto zemi toho moc dohromady nedrží, vlajka, hymna, Jarda Jágr, příroda, a prezident by měl být jedním ze symbolů, ke kterým má člověk latentní respekt. To už teď není, protože mediální skupiny v posledním období útočily na minulého i současného prezidenta zleva, zprava, ale nemyslím si, že to zemi něco dobrého přináší. Politici cpali lidem, že musí být přímá volba, a teď se diví, že mají prezidenta, který se obrací trochu k lidu. Divit se nemohou, mohli si nechat svou volbu, zvolit si nějakého vědce a měli by klid. Teď to mají.
Hodnocení Miloše Zemana se nabízí, protože je v současné době v polovině svého, jak on říká, prvního prezidentského mandátu. Jak ho vidíte vy v roli hlavy státu? Splnil vaše očekávání, když jste ho podpořil ve druhém kole přímé volby proti jeho protikandidátovi Karlu Schwarzenbergovi?
Podpora – to je silné slovo. Mně se nelíbila ta atmosféra, podle mne nedemokratická, která vznikla, někteří se snažili využít v boji některé média. Nehodnotil jsem prezidenta Havla, prezidenta Klause a nehodnotím ani prezidenta Zemana, protože prezidentskou funkci beru jako sjednocující, proto rozpitvávat na jednotlivé kusy, který prezident je sportovnější, který víc pije a který méně, mi přijde trochu nedůstojné a kontraproduktivní. Respektoval jsem všechny předchozí prezidenty a respektuji i tohoto, na rozdíl od některých lidí.
Prezident Miloš Zeman není považován příliš za sjednocujícího činitele, ale teď získává ve veřejnosti body svým postojem k migraci, i když se tím odlišuje od většiny západoevropských politiků. Považujete chování představitelů západoevropských zemí k sílícímu přílivu uprchlíků za smysluplné?
Já jsem už asi před sto lety hlasoval proti vstupu do Evropské unie, protože tomu projektu nevěřím, že může být funkční a demokratický, a to se také ukazuje. Jejich přístup k jakémukoli problému je naprosto komický a směšný. Od řecké, italské a španělské krize po situaci s uprchlíky. Ukazuje se, že žádná Evropská unie víceméně neexistuje. Je tady migrační krize jako blázen, každý den čteme, co říká paní Merkelová v Německu, co říká pan Hollande ve Francii, a náš pan Sobotka stojí v předklonu v předpokoji a čeká, co mu dají za úkol. A co dělá ministryně zahraničí Evropské unie? Ten člověk vůbec neexistuje, nikoho nezajímá. To je čistý Potěmkin.
Psali jsme:
Někteří odborníci říkají, že Evropská unie svolávala summit ke každé „prkotině“, a když je tady tak obrovská migrační krize, která postihuje celou Evropu, žádný summit se nekoná. Vy sám kritizujete, že se k tomuto problému vyjadřují jen politici nejvlivnějších států – Německa a Francie, jako by mínění ostatních nebylo důležité.
Co k tomu říci? Evropská unie je nedemokratický moloch, který připomíná orientální dvůr, kde jsou takoví velcí hráči jako Schulz (Martin Schulz – předseda Evropského parlamentu – pozn. red.), za nimi možná nějací další, kteří tahají za nitky ze zákulisí, a pak je tam kompars, sedm set europoslanců. Když se zeptáte průměrného Čecha, zná tak tři české, ze zahraničních nikoho. Takže je úplně jedno, jestli se nějaký summit sejde nebo nesejde. Politika se tam valí jinou cestou, s demokracií to nemá co dělat. A pro Evropu je to samozřejmě sebevražedné z ekonomických důvodů a teď i z důvodu obrovské migrace.
Někteří kritici říkají, že když Evropa není schopna ochránit vnější hranice schengenského prostoru, rozhodnou se jednotlivé členské státy pro ochranu svých národních hranic, což povede ke konci Schengenu a k postupnému drolení Evropské unie, protože jedna z hodnot, na nichž stojí, je právě volný pohyb uvnitř EU. Může proběhnout takový scénář?
To je krásná ukázka toho, že to není nic přirozeného. Každý Maďar narve uprchlíky do vlaku a šup s nimi do Německa, a když se to povede, problém je vyřešen. Každý to bere ryze podle svého. Ale je to logické, nikdy tady žádný jednotný národ v Evropě nebyl, možná Hitler nebo někdo takový se o to jakoby pokoušel: když vidíme plakáty Třetí říše, bylo na nich uvedeno „Bráníme Evropu“, ne Německo. A samozřejmě ruku v ruce s tím jde takový lehce pohled s despektem, kterým se oni na nás z Východu dívají, když někdy něco nechceme. Zdvihají prst: bacha, nedostanete nějakou dotaci. Mimochodem - dotace jsou stejně zlo, které jen trh ničí, když jeden podnikatel dostane padesát milionů a druhý nic, teď si tam podnikejte a konkurujte. Kdejaký vykuk si za evropské dotace postaví golfové hřiště nebo obrovské koupaliště, třicáté v okrese, takže jsou to prošustrované peníze, které se ale předtím sebraly daňovým poplatníkům. Nejen v Čechách, ale i někde v západní Evropě.
Taková pohrůžka už od některých západoevropských politiků přišla, že pokud nebudeme ve východní Evropě dostatečně solidární a nepřistoupíme na povinné kvóty, můžeme přijít o část dotací. Ale když dotace podle vás deformují zbytečně trh, není to vlastně žádná tragédie...
Já jsem dvacet let řídil školu. Byly doby v devadesátých letech, kdy ředitelé škol dostávali peníze přímo od státu na výdaje a utratili je na to, co škola nejvíc potřebovala. Teď sepisují třistastránkovou elektronickou žádost, která je tak složitá, že si na to musí najmout agenturu, která shrábne deset procent, a musí to mít tisíc jedna věcí, a žádat mohou jen o to, co se rozhodlo v nějakém operačním programu, takže nakonec jim tam za milion přistane nějaká dotyková tabule, která má výrobní cenu třicet tisíc a vyrábějí ji na Tchaiwanu a prodejce je Francouz. Ta efektivita je hrůzostrašná. Všechny ty dotační hrůzy ničí trh a ekonomiku, protože podporují ty „vychcanější“ proti těm inovativnějším, levnějším nebo pracovitějším.
Co by tedy podle vás měli čeští politici dělat? Odmítnout povinné kvóty, s nimiž Brusel znovu přichází, a přistoupit k hlídání našich hranic?
Hlavně by měli dělat něco, protože nedělají nic, jen uctivě čekají, co v Bruselu rozhodnou. Nanejvýš řeknou pro česká média, aby to navenek vypadalo rozhodně, že kvóty odmítáme, ale pak si vezmeme třikrát tolik běženců dobrovolně. Hlavně by měli mít nějaké jasné stanovisko a říci ho na plnou pusu: buď ano, chceme tady mít spoustu nových voličů, cizích a nekřesťanských, to je naše politika, nebo ať řeknou, že to rozhodně nechceme. Nejhorší jsou ty hrátky, na kterých se podílejí i některá média. Já vám nechci podkuřovat, ale Parlamentní listy jsou jedny z mála významnějších médií, které zveřejní všechno, ať je ten názor dobrý, blbý, takový, onaký, makový, každý čtenář je soudný a může si vybrat, jestli s tím souhlasí nebo nesouhlasí. Ale drtivá většina našich médií takhle nefunguje, ty jedou jednotným stylem, pustíte si televizi a máte tam souhrn toho, co si máte myslet. To je smutné.
Psali jsme:
Děkujeme za pochvalu. A kam myslíte, že migrace v Evropě povede? Je vidět, že vlna uprchlíků stále sílí, ale zdá se, že evropští politici si s tím také nevědí rady...
Já nejsem věštec. Těch trendů bude několik. Jedni to budou chtít využít k ještě většímu posílení Evropy, aby ani ten Fico nemohl říkat nic a byl to už jen místodržící, kterého mohou kdykoli vyměnit, budou chtít posílit centrum a kontinent úplně zničit, na druhou stranu se budou určitě objevovat jiné síly, povede to k růstu síly národních států, a mezitím se to bude nějak mlít. Bude to také případ od případu. Mimochodem uprchlická krize ukazuje, že Evropská unie nemůže existovat a také nijak nefunguje, protože všechny státy si hrají na svém písečku.
Někteří odborníci upozorňují, že čím víc uprchlíků Evropa přijme, tím víc bude migrační vlna sílit, protože úspěch jedněch podnítí další k cestě do Evropy. Souhlasíte?
Nevím. Slyšíte i hlasy, že není náhoda, že se takové masy daly najednou do pohybu jako teď, že to někdo podporuje. Ani na záběrech uprchlíků nevidíte, že by vypadali nějak zuboženě. Já jsem viděl fotky, kdy se vojáci vraceli z první světové války, z toho se vám úplně ustrne srdce, vypadají na umření. Také po první světové válce tady umřelo několik milionů lidí na chřipku, jak byli podvyživení. Ale současní uprchlíci vypadají jako zdraví a svalnatí hoši, čili já nevím, jestli to je úplně přirozené, nebo to má nějakou podporu někoho z asijských, afrických či jiných zemí. Ale tuto otázku si kladu, když to tak najednou naskočilo. A samozřejmě řadu uprchlíků sem láká sociální systém, že dostanou rovnou nějaké zaopatření. Bylo by lepší, kdyby ti lidé zůstali doma, snažili se něco vyrábět a obchodovat. Žít na svém území než migrovat. V historii sice několikrát stěhování národů proběhlo, ale většinou to znamenalo vyvraždění Keltů nebo Slovanů nebo nějakých skupin. Nebo je malá migrace, k jaké došlo z evropských národů do Spojených států, kde se to roztaví do jiného, jednotného národa. Nic asi mezitím není. Já ale nemám pocit, že se ti uprchlíci v Evropě chtějí nějak strašně asimilovat. Mě uráží, když se současná migrační vlna přirovnává k tomu, že od nás také utíkali lidé po roce 1948 nebo 68 někam do ciziny, ale ti lidé nemávali rudým praporem nebo komunistickým manifestem. Kdežto tito uprchlíci nechtějí podporu od Červeného kříže, protože je tam kříž. Nechtějí se evidentně ztotožnit s principy země, kam přijdou.
Integrace přistěhovalců je asi největší problém, protože jde o lidi, kteří často neznají jazyk, mají jiný hodnotový systém, jinou víru, která jim vlastně ani přizpůsobení v nové zemi nedovoluje.
Buď jdete tu cizí civilizaci vyvrátit jako dobyvatelé, jako sevřené šiky, nebo se tam jdete totálně asimilovat. Když se odstěhuji na Nový Zéland, budu muset svoje děti vychovávat jako Novozélanďany, a těžko budu slavit svátek 28. října tím, že nepůjdu do práce, protože je to pro mne slavnostní den. Nebo když se mi nelíbí ragby, uráží mě, že je surové, a mám raději fotbal a Bohemku, musím sednout na letadlo a vrátit se. Když žijete v jiné zemi, musíte ctít její zvyky, pokud tam nejdete jako dobyvatel s hordami dalších.
Někteří analytici míní, že tyto vstřícné postoje k migrantům v západní Evropě zmizí po příštích volbách, protože se k moci dostanou politické strany, které upozorňují na problémy s přistěhovalci, nebo i nacionalisté a extrémisté, protože ne všichni občané v těchto zemích jsou z invaze uprchlíků nadšeni. Jste téhož názoru?
Nejsem si tak jist, že ta situace je až tak brizantní. Média mají strašnou moc, do lidí strašně lifrují zleva zprava, a když někdo vybočí, umlátí ho klacky. Myslím, že ten otřes by musel být silnější, aby to s těmi zeměmi totálně zatřáslo. Velký optimista nejsem. Ale rozdíl v tom, jak informují hlavní média, a mezi tím, co si myslí lidi, je. Když přijdete na vesnici do hospody, rozdíl je u nás už fatální. Za komunismu byly zprávy o tom, kolik oceli jsme vyrobili navíc a jak jsme splnili plán, teď je také hrozná pohoda, paní ministryně školství v popředí hezky mrká do kamery, za ní si hrají děti, a ona mluví o tom, jak dají miliardu na tohle a miliardu na tamto. A reportáž je víceméně oslavná, byly doby, kdy politik vylezl a novináři už po něm šli. Teď už hrají stejnou hru. Je otázka, jestli se síla lidu nějak projeví.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
