Andrej Babiš má svérázné vystupování. Čím oslovuje voliče?

Babiš oslovuje voliče tak, že se chová jako jeden z nich. Občas něco plácne, co by asi říct neměl. Ale tak to v životě je. Někdy něco uděláte, a pak se za to v duchu stydíte. Babiš to ale přizná, a tím pádem získává na svou stranu příznivce. Známé pravidlo z „public relations“ je, že lidem a věcem bez chyby se nevěří. Zde platí parafráze biblického rčení: Kdo je bez viny, ať hodí kamenem. Babiš lidem prostě říká: Já jsem byl v byznysu, a když jste v byznysu, tak musíte využívat jakoukoliv slabost i hloupost zákona. Babiš se řídil zákonem, o němž mu asi bylo jasné, že vše není úplně, jak se říká, košer, a pravděpodobně si řekl, proč bych to nemohl využít a neodepsat si nějaké daně. To by v byznysu udělal každý. Problém Babiše ale je, že se stal ministrem financí.

Jak rozumíte aktuální krizi na české politické scéně a souboji Babiš–Sobotka?

Je evidentní, že se Babiše politický establishment chce zbavit; a čím dřív, tím lépe pro něj. Babiš totiž přináší do politického rybníku něco nového. Babiš je dravec a vždycky byl. Je úspěšný a to budí závist. Problém je v tom, že jeho hnutí si získává sympatizanty a tradiční politické strany jdou do háje. Ale to není nic nového. Stačí se podívat na Francii. Macron se stal za rok prezidentem tím, že si vytvořil vlastní hnutí. Lidé už mají dost politiky mainstreamových médií. Najednou někdo přijde a říká: Heleďte se, oni se tady obohacujou a oni jsou to vlastně pěkný šmejdi.