Výsledky voleb v Německu dopadly pro mnohé poměrně překvapivě. A to zejména s přihlédnutím k tomu, jak moc ztratili tradičně silné strany CDU/CSU a SPD a naopak, jak výrazně získala protimigračně naladěná strana AfD. Jak reflektujete výsledky voleb vy, co signalizují?
Myslím si, že se konečně jedná o korekci německé zahraniční politiky. Kromě toho pak AfD díky svému volebnímu výsledku získá i značný vliv na utváření politiky Evropské unie. Vnímám to jako potvrzení toho, že politika Angely Merkelové je chybná a špatná. Rovněž si myslím, že poměr sil v německém parlamentu bude nyní takový, že Merkelová teď dostane příležitost politiku, kterou dělala, pod tlakem okolností napravit. Počet voličů, kteří se od ní v těchto volbách odklonili, je značný a to jí samo o sobě nedovolí pokračovat v politice, kterou do této doby dělala. Samozřejmě mám na mysli zejména její migrační politiku, kdy na německé území pustila lidi, kteří by tam normálně nikdy být nemohli a to i za cenu porušování německých zákonů. Merkelová ve vrcholné pozici zůstane, zatím, ale zároveň musí svou politiku napravit. Oni ji budou držet obrazně řečeno pod krkem a v takové situaci je Merkelové poprvé.
V jakém smyslu?
Myslím si, že Merkelová si nyní bude muset, jak se lidově říká, tu kaši, co si navařila, vyžrat nebo vylízat. Právě AfD se o změnu poměru politických sil v Německu zasloužila nejvíce, když získala dostatečný počet hlasů na to, aby v Bundestagu hrála důstojnou roli. Významnou úlohu budou mít i němečtí Svobodní, tedy FDP. To jsou pravicoví liberálové a zároveň u nich nejsou přítomny takové ty prvky krajní pravice. Myslím, že síly jsou namíchány velmi dobře. Vítači, sluníčkáři a pravdoláskaři tak budou dál ztrácet, nebo to minimálně budou mít dost těžké.
AfD mnozí označují za populistickou a až rasistickou stranu. Co si o tom myslíte, probouzí se v Německu v podání AfD tyto nebezpečné síly?
Domnívám se, že v Německu určité nebezpečí takovéto radikalizace ve smyslu zhnědnutí a neofašismu je. Nicméně AfD je podle mne naprosto přirozenou politickou reakcí určité vrstvy společnosti na to, co se v Německu děje a co zapřičinila osobně právě Angela Merkelová. Radikální síly, které mohou skončit v otevřeném rasismu se probudit mohou. Já ale nemůžu věštit z křišťálové koule. Tyto tendence ale opět vyvolala Merkelová svou politikou, svými výroky, například islám k německu patří, ale já si zároveň nemyslím, že zrovna v Německu by mohly mít velkou šanci na úspěch. Má to ale jednu podmínku, že Merkelová svou politiku výrazně změní nebo odejde.
V Česku máme před volbami. Jedním z nosných témat letošních sněmovních voleb je jistě i migrační krize. Měli bychom být ve věci přijímání uprchlíků se západními státy solidární, jak zaznívá z Bruselu? Vždyť jsme po vstupu do EU čerpali dotace a těžili z podpory ekonomicky silnějších zemí.
Já tyto argumenty absolutně neberu. Velmi mne dráždí a musím říct, že doslova nesnáším, když slyším, jak nás Evropská unie podporuje, že máme dotace, programy a tak dále. Víte, já jsem tyhle věci po nějakém čase jako zemědělec prokouknul a to jsem ještě nebyl v politice. To, co nám dávají, to jsou velmi dobře předem prokalkulované investice, které se jim mnohonásobně vrátí. Doslova bych řekl jidášský groš za vyklizení našeho hospodářského prostoru aby ho sami mohli ovládnout. Učebnicovým příkladem může být české zemědělství a ztráta potravinové soběstačnosti. V Česku máme málo prasat, máme málo drůbeže, málo vajec, málo brambor a jsme závislí na jejich dovozu. My například krmné obilí rok co rok po žních vyvážíme zejména do Německa a do Polska . Tam z něho vyrobí krmné směsi a vykrmí prasata, drůbež, zpracují v potravinářském sektoru a hotové potraviny k nám vyvezou. ¨Samozřejmě si u toho zaměstnají lidi a přidaná hodnota jim zůstane. Třeba vepřového masa dovážíme už 50% naší spotřeby! Z naší strany to je hospodářská politika rozvojové země, takže takové ty řeči, co nám vše Evropská unie dala pokládám za účelové, opak je pravdou. V zemědělství to je jasné, viditelné, podobné je to i v jiných resortech.
A ona solidarita s uprchlíky??
Evropa by se měla vrátit ke kořenům, využít toho, že je bohatá a pomáhat v místech konfliktů. Ona to ale dělá naopak. Podílí se na rozvratu zemí v severní Africe a na Středním východě, aby pak v osobě Angely Merkelové zahájila gigantický pokus s nelegálními migranty, který nemůže dopadnout dobře, který přináší napětí, terorismus a který otřásá našimi tradičními hodnotami.
Přijímání migrantů je výsostnou záležitostí každé země. Ostatně že nikdo nekritizuje Austrálii, která také brání své hodnoty a migranty bez dokladů vrací. A to už vůbec nemluvím o přebohatých arabských státech v čele se Saudskou Arábií. Nakonec eská republika přijímá léta Srby, Chorvaty, Ukrajince a nikoho k tomu nepotřebuje a EU to neřeší. Poznámka na závěr. Zatím nikdo nevysvětlil, jak se dívá evropský právní stát na migranty, kteří mají třeba 3 ženy a 10 dětí, a to poslední s třináctiletou dívkou. Všichni snad víme, že v Evropě není dovoleno mnohoženství ani sňatek pod 18 let a sex s nezletilými je trestným činem.
Byl jste řadu let prezidentem Agrární komory. Jak byste bilančně zhodnotil vývoj českého zemědělství za posledních pětadvacet let. Vydělali čeští zemědělci na vstupu do Evropské unie?
Naše agrární soustava byla před vstupem do Unie nastaven tak, že byla určitá rovnováha mezi polem a chlévem. Na poli se pěstovaly plodiny, které se spotřebovávaly ve chlévě a z něho šly suroviny pro zpracovatelský průmysl – maso, mléko, vejce. Vedle toho brambory, cukrová řepa, obilí, ovoce, zelenina, chmel, to byly plodiny, které šly ke zpracování přímo. Celé to bylo vyvážené, byly pracovní místa v zemědělství a navazujících oborech. Dám jediný příklad. Tato země byla schopna uživit stavy až pěti milionů prasat. V současné době je to milion a půl, přičemž padesát procent vepřového masa dovážíme.
Čeští zemědělci se přizpůsobili a nakonec ani nic jiného dělat nemohli. Zredukovali stavy chovaných hospodářských zvířat, změnili strukturu pěstovaných plodin ve prospěch obilí a řepky. Vzato z pohledu jejich ekonomiky tak neprodělali. Prodělal ale stát – ztratil potravinovou soběstačnost, což je v dnešní době bezpečnostním rizikem. Ztratili jsme zaměstnanost ve venkovském prostoru, ztratili jsme vyváženou krajinu, kde chybí zelené plochy jetelů, vojtěšek, které nejsou potřeba, protože není hovězí dobytek. Tento vývoj jde na vrub konkrétním vládám a konkrétním ministrům. My na Agrární komoře, což je nevládní organizace s dobrovolným členstvím jsme věděli, k čemu to všechno směřuje a reagovali jsme – demonstrace, blokády dálnice, atd., ale vše marno. Politická linie byla jiná. Kdybychom nyní měli třeba 70% procent krav, které zde byly dřív, tak by možná máslo tolik nestálo.
Právě rekordně vysoká cena másla aktuálně trápí české spotřebitele. Co je podle vás příčinou?
Ceny samozřejmě nemohou být stále stejné, ale zničehonic takovýto výkyv ceny zcela jednoznačně nemůže být jen nějakou zvýšenou cenou smetany, jak se oficiálně udává. Jsou za tím spekulace a vlastně je to i vizitka té naprosto chybné společné zemědělské a agrární politiky Evropské unie. Zemědělství je totiž jediný obor, ve kterém je v rámci EU společná hospodářská politika, která přináší krize a absurdní situace. EU skutečně platila zemědělcům za nevýrobu. Ti, co vyráběli, nebyli podporovaní a ti, co nevyráběli, dostávali peníze a smáli se jim. Ale samozřejmě je zde i politická příčina. Vliv mají jednoznačně i sankce ze strany Ruska proti vývozu z Evropské unie, které přišly jako protiopatření na nesmyslné sankce EU a USA. Dám příklad. Vím, že předtím, než sankce vstoupily v platnost, šlo z celkového objemu exportu sýrů celé EU 36 procent na ruský trh. Jenže pak se to odbytiště uzavřelo. Následoval přebytek mléka, nízká cena mléka pro farmáře a vybíjení stád a teď se to kyvadlo obrátilo na druhou stranu. Takových situací pak využívají spekulanti, velké nadnárodní společnosti, tedy všichni, kteří stojí nad prvovýrobci, tedy zemědělci. Odnáší to samozřejmě spotřebitel.
Jste rádi, že Miloš Zeman bude znovu kandidovat na prezidenta?Anketa
V posledním roce se hojně diskutuje téma dvojí kvality potravin a sice, že v Česku, Maďarsku a v Polsku jsou na pultech obchodů k mání výrobky stejných značek a obalů ale s prokazatelně horším složením než na Západě. Nyní se zdá, že se po více než roce tlaku ze strany V4 Evropská komise rozhoupala a chce dát v boji proti dvojí kvalitě potravin národním státům více pravomocí. Její předseda Juncker měl údajně říci, že Češi mají právo na více kakaa v čokoládě. Jak hodnotíte tento vývoj??
Pokud se týká toho, co řekl Juncker, tak to pokládám za výsměch a nekompetentnost. Aby se po takové době zjistilo, že máme právo na stejnou čokoládu? Na této větě je vidět, jak oni nás berou a vnímají. Já to ale poznal na vlastní kůži. Coby prezident Agrární komory jsem jezdil jednou měsíčně do Bruselu na zasedání tzv. Copy, instituce sdružující agrární organizace členských zemí EU. Tam jsem jasně viděl, že oni nás neberou a bylo to zřetelné na každém kroku. Oni se vždycky divili, co my to po nich chceme. My jsme přitom poukazovali na nerovné podmínky mezi starými a novými zeměmi EU, které nám přináší ztrátu potravinové soběstačnosti a ztrátu výroby. Vlastně nám bylo docela otevřeně naznačeno, že můžeme být rádi, že tam s nimi jsme a že nás čekají velké výzvy. Já od té doby slovo výzva nesnáším. V podstatě se tam ale jednalo o to, abychom jako zemědělci vyklidili prostor pro jejich výrobky. To jsou řády, jak to šlo dolů, když se například podíváme na produkci vepřového masa a srovnáme dobu před naším vstupem do EU a současnost. Aktuálně máme nejnižší stavy a výrobu od vzniku Československa a dokonce i nižší stavy než po druhé světové válce. A když bychom to srovnali s Německem, tak zjistíme, že navzdory prohlášením, že snižují produkci, ve skutečnosti výrobu zvýšili a vozí to sem. Takže takhle nějak to je.
Kde ale vznikla ta myšlenka, že občan z východu horší kvalitu snese?
Toto byl takový základ. Oni si vlastně vytvořili prostor pro své výrobky, postavili tu obchodní síť, obchodní řetězce v jejich majetku. To jsou vlastně jednosměrné potravinové dálnice do východní Evropy. Naše výroba byla snížena, dostali jsme trochu dotací a naši politici tomu tleskali. Dokonce nám říkali, že tady ani zemědělství nepotřebujeme. Následovala masáž proti zemědělství za minulého režimu, jak to bylo všechno špatné, zlé a podobně. Také tu byly letáky reklamních řetězců, každý den slevy a tak dále. Až to dostali do lidí. Podívejte se, jak dneska i staří lidé mají batůžek a lítají od jednoho řetězce k druhému a hledají jen to nejlevnější. Potlačili odpor a kritiku a z toho vzniklo takové to: buďte rádi, že jste v Evropské unii. Podívejte, co nám všechno dávají. A když se tomu někdo postavil, tak byl dehonestován, zastrašován. O mně například jeden pražský „agrární analytik“ se základním vzděláním bez maturity vyrobil informaci, že jsem byl zemědělským tajemníkem na OV KSČ ve Žďáře nad Sázavou! Nebyl, ani minutu jsem nebyl zaměstnancem žádného OV KSČ, vždy jsem byl v terénu a pracoval v jednom zemědělském podniku. I takové se použily metody k umlčení.
On je dnes pomalu i problém sehnat v supermarketu české rajče, a když už tam je, tak je výrazně dražší….
Jistě a dřív rajče například ze znojemského okresu bylo v Praze třeba za tři hodiny po sklizení. A dnes tu máte rajčata z obrovských foliovníků ve Španělsku a vozí se to dva tisíce kilometrů. Je velmi zvláštní, proč proti tomu nejsou například Zelení. Toto jim nevadí, přitom z mého pohledu je úplně jasné, že je to špatně. Ale my jsme coby zemědělci v jasné nevýhodě. Nemáme k dispozici média, obchod, výrobu a zodpovědné politiky. Bezpečná je ta země, která má pod kontrolou potraviny, vodu a energii. To je moje pevné přesvědčení a hesla na bilbordech to nezmění.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jonáš Kříž
