Jean-Marie Le Pen dokázal v roce 2002 postoupit do druhého kola proti Jacquesi Chiracovi. Tehdy se proti Le Penovi zmobilizovali prakticky všichni jeho oponenti, takže Chirac získal ve druhém kole unikátních dvaaosmdesát procent. Dnes průzkumy ukazují, že i když má jeho dcera velmi těžkou pozici, výsledek by tak jednoznačný rozhodně nebyl. Jak moc se od té doby změnil postoj hlavního politického a mediálního proudu k Národní frontě?

Je pravda, že Chirac získal proti Jean-Marie Le Penovi tolik procent, což se s jeho dcerou opakovat nebude. Ta podle průzkumů dostane pětatřicet až čtyřicet procent hlasů. Jde hlavně o velikou změnu ve vnímání Le Penové. Bohužel velice povrchně, ale určitá část populace to tak bere. Vypadá méně provokativní, upustila od otcových ultrapravicových provokací, hodně jí pomáhaji situace s atentáty a v nemalé míře i sociální problémy s nezaměstnaností ve Francii. Veliká část proletariátu, která volila komunisty, teď volí Národní frontu. Tento populismus má zelenou hlavně v dobách ekonomické krize. Vzpomeňme třeba na Německo a nacismus v době krize mezi lety 1929 až 1933. Pořád ale zabírá u ekonomicky více postižených občanů.

Jak moc mění politické postoje veřejnosti právě ty teroristické útoky a obavy z nich?

Teroristické útoky pochopitelně hrají do karet extrémnímu postoji Národní fronty a ultrapravice, ale mnohem větší vodou na mlýn těchto politických směrů jsou právě problémy sociální a ekonomické. Hlavně ta, již zmíněná, nezaměstnanost.

Protivníkem Marine Le Penové je Emmanuel Macron. Ten je považován za „středového kandidáta“. Co znamená ve francouzském politickém systému být „ve středu“ a jak tyto představy naplňuje Macron?