Překvapuje vás, že se objevují různé spekulace a obvinění v případu sestřelení malajsijského letadla, i když ještě nejsou známa všechna fakta?
I když někdy nemáte přímé důkazy, poslouží přece jen indicie. Těch přibývá natolik, že dokonce i vrcholní politici nepochybují o tom, že malajsijské letadlo sestřelili separatisté. Druhá věc je, že existují nepochybně zprávy z tajných služeb, protože tato oblast je velice silně monitorována, a kdyby ruská strana měla jasné důkazy o tom, že letadlo sestřelily ukrajinské vojenské složky, už by je dávno poskytla veřejnosti. Samozřejmě definitivní úsudek bude možné udělat až ve chvíli, kdy se najdou fyzické důkazy. Jenže místo havárie poměrně dlouho hlídali separatističtí ozbrojenci, kteří se v troskách přehrabávali, což je vidět na televizních záběrech i na fotografiích. A zjevně je nenechali nedotčené. Takže s nimi s velkou pravděpodobností manipulovali, zejména pokud mezi nimi byly zbytky rakety, která letoun sestřelila.
Neshodujete se s proruskými komentátory, kteří naopak kritizují západní politiky - amerického prezidenta Baracka Obamu, amerického ministra zahraničí Johna Kerryho nebo britského premiéra Davida Camerona – za to, že z odpovědnosti za tragédii viní Moskvu, i když vyšetřování nehody neskončilo?
Domnívám se, že vrcholoví politici, jako je Obama, Kerry, Cameron, mají dost informací, které potvrzují jejich obvinění. Je jasné, že některé agenturní zprávy se na veřejnost nedostanou nikdy, ale myslím, že některé uvidíme už brzy.
Jejich kritici poukazují na podobně zaručené informace tajných služeb, které hovořily o existenci zbraní hromadného ničení v Iráku, což bylo důvodem pro operaci spojeneckých vojsk proti režimu Saddáma Husajna. Ale jaderné, chemické a biologické zbraně se tam nenašly. Věříte, že se západní politici z této zkušenosti poučili a že už by neověřená obvinění nevyslovili?
Tajné služby se samozřejmě mohou mýlit. V případě Iráku to bylo poněkud jinak, jak už dnes víme. Saddám Husajn, který uzavřel podmínky příměří, je nepřetržitě porušoval a snažil se vyvolat dojem, že zbraně hromadného ničení vlastní. Zřejmě proto, aby zastrašil Írán. A podařilo se mu o tom přesvědčit nejen Írán, ale i zbytek světa. Takže to byl případ zcela nesrovnatelný s tím, čeho jsme svědky nyní. To, co by měly satelitní snímky zaznamenat, je, odkud byla raketa vypálena, a na to se právě odvolávali světoví politici. To znamená, že tyto doklady nepochybně mají.
Co říkáte na tvrzení některých proruských analytiků, že nejstřízlivější v komentování tragédie je Moskva, která prý neobviňuje nikoho, alespoň prý ne ti nejvyšší politici? Ale například ruský prezident Putin nedávno obvinil Kyjev, že je za tragédii zodpovědný, protože ukončil příměří.
Je absurdní vytýkat ukrajinskému prezidentu Petru Porošenkovi, že nepokračoval v příměří. Zvláště ze strany Vladimira Putina, který v Čečensku rozbombardoval město Grozný, bez ohledu na to, že v něm byli prakticky už jen civilisté. A Porošenko jako prezident nese odpovědnost za obnovení pořádku v celé zemi. Za druhé Rusko se netají expanzivní politikou. Anexe Krymu byla zjevným porušením mezinárodního řádu, Rusko tímto krokem jen pokračovalo v dalších takových postupech jako vůči Gruzii a dalším místům. Vladimir Putin se netají tím, že považuje zhroucení Sovětského svazu za největší tragédii 20. století a snaží se vytvořit nějakou novou kopii tohoto útvaru. A to je přesně to, co my nechceme.
Psali jsme:
Objevují se výroky, že při sestřelení letadla mohlo jít o omyl, nebo že to zavinila opilá skupina vzbouřenců, která sestřelila to malajsijské letadlo, a že z toho tedy není možné vinit Moskvu. Co si myslíte o takových tvrzeních?
Kdo sledoval propagandu Sovětského svazu v 70., 80. letech minulého století, nalezne mnoho případů, kdy Sovětský svaz byl evidentně vinný a vypouštěl informační mlhu vyráběnou dezinformačními odděleními tak, aby svou vinu zamlžil. Je nepochybné, že stejným způsobem postupuje Vladimir Putin podle zásady Co se v mládí naučíš. Jestliže ještě po všech těch zkušenostech existují v Česku lidé, kteří těmto dezinformačním konspiračním teoriím věří, je to spíš výpověď o jejich inteligenci.
Někteří politici, ale i bezpečnostní odborníci poukazují na to, že další sankce, ke kterým chce přistoupit Evropa, nepomohou, ale naopak napjatou situaci mezi Západem a Ruskem ještě vyhrotí, že se Rusko zatvrdí a ruská veřejnost bude stejně stát na straně Putina. A že nejrozumnějším řešením je diplomacie a jednání. Souhlasíte s tímto názorem?
Evropa k žádným účinným sankcím dosud nepřistoupila, a přesto už Rusko zažívá poměrně značný ekonomický pokles. Sankce, o kterých se dnes diskutuje, jsou zcela bezvýznamné. Jediná věc, o které by se podle mého mínění mělo mluvit, je zastavení vojenských dodávek Rusku. A to se týká především Francie, která má nyní kontrakt dvou bitevních lodí a chce je za každou cenu prodat státu, jenž otevřeně deklaruje své nepřátelství vůči Evropě.
Myslíte si tedy, že Evropská unie není v postoji k Rusku důsledná a že se jí to může v budoucnu vymstít?
Znovu bych řekl, že by byla veliká hloupost, kdyby Evropa vyzbrojovala svého potencionálního nepřítele. Většinou s prezidentem Milošem Zemanem ostře nesouhlasím, ale v jedné věci, totiž v tom, že Evropa potřebuje vlastní silnou armádu, jsem s ním zajedno. Myslím si, že ty francouzské lodě a další zbrojní systémy, které mají v úmyslu někteří poskytnout Rusku, by se mohly hodit, kdyby zůstaly v Evropě. To by bylo daleko účinnější než seznamy oligarchů, které nebudeme pouštět do Evropy.
Někdo doufá, že sankce v té podobě, k jaké se uchyluje Evropa, mohou oslabit pozici prezidenta Putina na domácí politické scéně. Jiní experti zas tvrdí, že naopak za ním ruská veřejnost stojí, že v červnu měl více než sedmdesátiprocentní podporu veřejnosti a že ruská společnost je schopna přežít o chlebu a vodě. K jakému názoru se přikláníte?
To je podle mého mínění chybný úhel pohledu. Rozhodnutí pro sankce a nespolupráci s Ruskem je morální a politické. Je to tak, jako když k vám do společnosti chodí člověk, který doma mlátí manželku, a někdo poukáže na to, že takový člověk do slušné společnosti nepatří, a jiný by namítal, že když ho nebudete dál zvát, bude svou manželku mlátit ještě víc. To je docela hloupá úvaha.
Podnikatelé nejen u nás, ale třeba i v Německu zase varují před ekonomickými sankcemi, protože podle nich nepoškodí jen Rusko, ale i Evropu, která by se znovu mohla propadnout do hospodářské krize. Myslíte si, že bychom měli dát přednost morálnímu hledisku bez ohledu na to, jaké by to mělo ekonomické dopady na nás?
Domnívám se, že na evropskou ekonomiku to nebude mít dopad zdaleka tak významný, jak odpůrci sankcí straší. Jediné, co vlastně dovážíme z Ruska, je ropa a plyn. S ropou si umíme poradit odjinud a s plynem brzy také. Takže Rusko nás ekonomicky nemá čím vydírat. Objem vzájemné výměny je velmi slabý. Rusko nás může strašit jen krátkodobě. Ale ve chvíli, kdy se začnou zvyšovat dodávky břidličného plynu z Ameriky, i tato hrozba zmizí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
