Vítězslav Jandák se rozjel: Nikdo neví, co je to veřejnoprávní. Všichni se tím jen ohánějí. A když nadávám na ČT...

25. 3. 2017 16:55

„Chtěl bych posílit odolnost Rady Českého rozhlasu vůči politickým tlakům a být v ní oponentem politikům,“ uvedl jako svou prioritu po případném zvolení do rady rozhlasu při slyšení před sněmovním volebním výborem poslanec Vítězslav Jandák (ČSSD). Podle něj by ale měla rozhlasová rada znovu definovat, co to je veřejnoprávnost českých médií a zda se za toto označení jen neschovává. Je totiž na čase konečně vysvětlit, co veřejnoprávnost znamená. „Já si dokonce myslím, že Rada ČRo nedělá ani polovinu toho, co by mohla dělat, protože dělá věci jiné, než by měla dělat,“ vysvětlil k tomu Jandák v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. A rozjel to i na notu Miloš Zeman...

Vítězslav Jandák se rozjel: Nikdo neví, co je to veřejnoprávní. Všichni se tím jen ohánějí. A když nadávám na ČT...
Foto: Repro - Česká média
Popisek: Vítězslav Jandák při rozhovoru
reklama

Pane poslanče, kandidujete do Rady Českého rozhlasu, takže jste tento týden byl i na slyšení volebního výboru Poslanecké sněmovny. A tam jste řekl, že za jeden ze svých hlavních úkolů byste v případě zvolení považoval, aby Rada definovala, co to je veřejnoprávnost českých médií. Jak to myslíte?

On totiž dnes nikdo neví, co to je veřejnoprávní. Ano, jedna i druhá strana říkají, že to je, či není veřejnoprávní, ale já chci tedy slyšet, co ta veřejnoprávnost znamená. A kdo by nám na to měl odpovědět? Především Rada a o tu se ucházím. Členové rady by měli k tomu definovat bližší podrobnosti. Já jako ministr jsem si dokonce k defincii „veřejnoprávní" nechal vypracovat přehled, a udělali mi k tomu pět studií! A každá byla jiná! Všichni se slovem „veřejnoprávní“ ohánějí – odpůrci i příznivci – ale nikdo už neříká, o co jde. My máme čtyři rady - Radu ČTK, Radu České televize, Radu Českého rozhlasu a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, ale všichni si absolutně pletou jejich práva a kompetence. Stížnosti píší na všechny rady. Ale občanům by se mělo osvětlit, co má která rada dělat a co má ve své kompetenci.

Myslíte si, že portfolio kompetencí rad – a v tomto případě Rady ČRo – je už zastaralé?

Ne, to ne. Já si dokonce myslím, že Rada ČRo nedělá ani polovinu toho, co by mohla dělat, protože dělá věci jiné, než by měla dělat. A proto jsem také kdysi odmítl zákon Marvanové a další návrhy, protože to bylo zbytečné. Podle mne stávající zákon dává dostatek síly radě k tomu, aby konala. Má kompetencí dost a dost. Ovšem členové rad jich zřejmě nevyužívají na sto procent.

Novináři při veřejném slyšení ve Sněmovně od jednoho z kandidátů dokonce slyšeli, že zpravodajství Českého rozhlasu a České televize neposlouchá a informace čerpá pouze z alternativních médií, kam zařadil kromě jiného i ParlamentníListy.cz...

Jsou ale ParlamentníListy.cz alternativní médium? Já myslím, že ne! Jste už renomované médium, které cituje i veřejnoprávní televize. Já ale ani nedokážu definovat, co jsou v dnešní době alternativní média. Podle mne jsou ve světě internetu všechna média rovnoprávná a je tak jedno, odkud kdo informace čerpá. Z toho všeho se jen vymyká veřejnoprávní rozhlas a veřejnoprávní televize. Ale jak už jsem uvedl: chci od někoho jasnou definici toho, co to je ta veřejnoprávnost. Aby se také mohla svým způsobem tato média obhájit, když jde do tuhého. Aby mohla říci: My navíc oproti jiným médiím ještě musíme dělat tohle a tamto.

Při slyšení jste také zmínil, že by se mohla zesílit odolnost Rady ČRo proti politickým tlakům a to právě proto, že znáte, jak to ve světě politiky chodí...

Víte, proč jsem to řekl? Protože si opravdu myslím, že do médií by politici neměli mluvit. Mohou se přes média bránit, když jsou z něčeho mediálně nařčeni a pak mají právo na soud, mají právo na nějaké řešení. A média by měla dát v tomto případě dotyčnému prostor na vyjádření.

Domníváte se, že Český rozhlas těmto politickým tlakům odolává lépe, nežli Česká televize, která je zvláště v poslední době hojně napadána ve smyslu, že straní jen jedné politické straně, jen jedněm názorům a dokonce jen jedněm politikům?

Já v tom rozhlase ještě nejsem, takže to nevím. Ale Český rozhlas nebývá až tak kontroverzní, jako je Česká televize. A přitom rozhlas je s námi již od brzkého rána, co se probudíme. Je s námi v autech, ve veřejných dopravních prostředcích, všude jsme obklopení rozhlasem. A každý k tomu pak dává obrázky. Ale televize, pravda, je fackována v tomto směru daleko více. Když jako poslanec a člen volebního, neboli mediálního výboru, nadávám na televizi, tak vždy tím myslím její zpravodajství a mám dlouhodobě za to, že v případě jakýchkoliv stížností a kontroverzí k nám na výbor nemá být volán k odpovědnosti ředitel, což je správce televize, ale šéf zpravodajství.

Při slyšení ve Sněmovně se vás poslanec Daniel Korte (TOP 09) tázal na to, zda sám jako ministr jste někdy vyvíjel tlak na některou z mediálních rad.

Ta otázka od Daniela Korteho byla vcelku logická. Na jeho dotaz jsem po váhání odvětil, že ne, neměl jsem nikdy důvod zasahovat, nikdy jsem netlačil na rozhlas a ani na televizi, i když vím, že mě všichni řezali. Ale musím říci, že se naše média oproti těm světovým ještě chovají velice slušně. Jen si vemte, co předváděla při volbě Trumpa ve Spojených státech! Podobná věc se stala teď i v Nizozemsku. Tahle válka bude vždy a kdo jde do politiky, tak by si měl uvědomit, že to je někdy o ústa. Mluví se o demokracii, ale ona je to spíše trošku mediokracie.

Uvedl jste také, že by se měla řešit honorářová politika Českého rozhlasu, neboť tam jsou diametrální rozdíly oproti České televizi.

Ano, v rozhlase to je o fandovství. Vím to od kolegů, neboť v rozhlase jsou opravdu honoráře maličké. Přitom to jsou obě veřejnoprávní média. Když bych se stal členem Rady ČRo, tak bych se určitě zajímal o to, jaká je v rozhlase honorářová politika. Za hodinový pořad, kdy si musíte pozvat hosty a dramaturgicky ho sám vystavět, nakonec dostanete jen dva tisíce hrubého? Ovšem to mi nepřipadá jako zrovna ten největší honorář.

Tak on rozhlas a televize je přece jen rozdíl – na televizním pořadu přece participuje hromada lidí, neboť se jedná i o vizuální stránku, zatímco do studia rozhlasu posluchač mnohdy nevidí...

V tom máte pravdu, ale mně jde o interpreta nebo autora, který to dělá. A on má určitě menší honorář, než v televizi. Mě ovšem v rozhlase zajímá ještě jiná věc a to je tvorba pro děti. My máme speciální rozhlasovou stanici pro mládež, ovšem pro děti už ne. Na televizní dětský kanál se přitom na nás jezdí dívat ze světa, ale tohle, co je v televizi, rozhlasu chybí. Mohl by mít jednu stanici pro děti. Má pro to také archiv a určitě jsou i autoři, kteří by pro děti rádi tvořili.

Nebylo by to kontraproduktivní v dnešní době internetu a digitálních médií?

Rozhlas je ale věčný! A já věřím, že by si posluchače takový kanál našel. Když začala vysílat televize, tak každý říkal, že je to konec rozhlasu. A vidíte, že není! Podívejte se, kolik máme díky digitalizaci rozhlasových stanic. A kdyby je nikdo neposlouchal, tak by zahynuly. Rádio má podle mne pořád smysl. I v dnešní době.

Jsou podle vás koncesionářské poplatky veřejnoprávních médií podhodnocené?

Jako občan určitě nebudu hlasovat pro zvýšení koncesionářských poplatků. Ovšem pokud mají v rozhlase autoři malé honoráře, tak já se ptám, kde jsou ty peníze z poplatků?

Hodně se hovoří o privatizaci jak České televize, tak i Českého rozhlasu. Bylo by to podle vás žádoucí?

Podle mě by veřejnoprávnost těchto médií měla být zachována, takže bych nebyl pro myšlenku privatizovat. Spíše razím nápad, zda by nebylo dobré spojit tato veřejnoprávní média dohromady podobně jako je tomu na Slovensku, či v Rakousku. Hodně by se tím uspořilo. Nešel bych ale cestou na úkor omezení jednoho, či druhého média.

Získal jste pro tuto myšlenku někoho? Stojí za vámi nějaké profesní organizace?

Ano, už se tato myšlenka některým velmi líbí. A to z důvodu, že by se uspořilo. Je to ale pořád můj nápad do diskuse.

Pokud byste uspěl a poslanci by vás do Rady ČRo zvolili, tak byste mandát v dolní parlamentní komoře opustil?

Ano, samozřejmě. Jsem už dokonce rozhodnut na podzim ani nekandidovat.

Prezident Miloš Zeman chyběl na pohřbu kardinála Vlka, poslal jen věnec. Mnozí jej za to ale kritizovali. Podle nich je Zeman „sprosťák prvního řádu, který neplní své povinnosti“, či dokonce „hulvát“. Vadilo vám, že na pohřeb nešel?

Ne, vůbec ne. Nakonec je to církev a lidi okolo ní, kteří stáli za tzv. církevními restitucemi a kteří chtějí neustále oddělit církve od státu – já si ale myslím, že je jedině možný kooperativní model – a proto církve dostaly tak obrovské peníze. Pokud Zeman poslal jen věnec, když je nepojilo s panem kardinálem nějaké osobní přátelství, tak pak je to v pořádku. Dovolil bych si k tomu říci takovou jízlivost. Když se někdo propadá, tak prostě proti Zemanovi využije každou věc...

Miloš Zeman bude usilovat o znovuzvolení do prezidentské funkce. Jak to vnímáte?

Jako přirozenou věc. Po jeho úspěšných pěti letech mi přijde logické, že se rozhodl takto. Je po něm totiž poptávka. A žádný jiný kandidát proti němu podle mě není.

Ani Michal Horáček?

Ale jděte! Tohle snad není rozhovor do zábavného pořadu!

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Olga Böhmová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Docent Valenčík: Pamatujte si, jak se kdo choval. Návrh pro odpůrce Babiše. Už se nám z EU omluvili? Světová proměna se blíží

10:33 Docent Valenčík: Pamatujte si, jak se kdo choval. Návrh pro odpůrce Babiše. Už se nám z EU omluvili? Světová proměna se blíží

HŮŘ UŽ BYLO? „Problém není v tom, že se nám vedlo dobře. Problém byl v tom, že jsme se nedokázali vy…