Dají se „Trenky na Hradě“ považovat za jednu z nejradikálnějších akcí umělecké skupiny Ztohoven?

Záleží na tom, s čím to srovnat. Skupina má za sebou třináct let činosti. Většina z akcí vyvolala kontroverzi v tom smyslu: Kam by to dospělo, kdyby se takto choval každý? Pro někoho je zásah do vysílání veřejnoprávní televize v souvislosti s jaderným výbuchem na obrazovce obrovský problém. Pro jiného je posvátné prostředí Hradu. Další má za téměř nedotknutelné prostředí reklamy. Nyní se to jeví, že je náš poslední čin nejkontroverznějším a nejbrutálnějším zásahem. Mluví se hned o několika trestných činech. Ukáže se to až s odstupem. S tím, jak dopadne trestní stíhání. Jak to posoudí státní zástupce, soudce. Pak budeme moci hovořit mnohem kvalifikovaněji o tom, jak radikální to byla akce.

Šlo o hanobení státního symbolu...

To je ale přestupek. Skupina za sebou má minulost, v níž byly i trestní kauzy. Roman Týc ve své osobní tvorbě, která nepatří do projektu Ztohoven, byl dokonce v rámci trestního řízení odsouzen k pokutě a pak následně šel do vězení. Je otázka, jak to dopadne. Podle vás to bylo hanobení státního symbolu, podle mě o žádné hanobení nešlo. Je to diskutabilní. Nikdo tu vlajku nepošlapal, nepočural, nezneuctil. Sejmutí ze stožáru není žádné hanobení. Uvidíme. Nyní jde o čistě „dojmologické“ úvahy.

Kolik má vlastně skupina Ztohoven členů? V jedné z rozhlasových debat jsem zaslechl, že kolem stovky...