Celou událost vnímá Alexandr Vondra velmi negativně: „To je skutečně akt, který hraničí se státním terorismem nebo s únosem letadla. Prostě jde o hrubé porušení mezinárodního práva i jakýchkoliv zvyklostí a je třeba reagovat tak, aby to Alexandr Lukašenko tentokrát pocítil i osobně. Zejména pokud se chlubí tím, že akci osobně řídil,“ řekl pro ParlamentníListy.cz. Podle něj není možné, aby letadlo na cestě z jedné členské země Evropské unie do druhé, v němž letí občané členských států Evropského unie, bylo donuceno přistát dokonce za provokace agentů cizí tajné služby na palubě onoho letadla. Připomněl, že se jedná o schengenský prostor, let společnosti podporované Evropskou unií a letadlo registrované tamtéž. Tento krok vystavil riziku životy desítek, možná stovek lidí na palubě, což označil jako absolutně nepřijatelné.
Myslíte, že se Dominik Feri ještě vrátí do politiky?Anketa
Nejvyšší vedení to musí zabolet
Alexandr Vondra také prohlásil, že není namístě pouze tvrdé rétorické odsouzení, ale velmi konkrétní akce, tak aby se podobná situace už neopakovala. „Doporučení leteckým společnostem, aby se vyhýbaly vzdušnému prostoru Běloruska, nestačí. A navíc letecké společnosti nepotřebují takovou radu, ony se tomu prostoru budou vyhýbat ve vlastním zájmu. Nikdy nemohou vědět, že na palubě zase nebude nějaký civilista, který se nelíbil běloruskému diktátorovi. Podle mého soudu by měly být přijaty velmi tvrdé ekonomické sankce, zejména na komodity, které Bělorusko vyváží,“ uvedl Vondra s příkladem potaše, tedy chemikálie uhličitanu draselného. Bělorusko je po Kanadě jeho největším světovým dodavatelem a běloruská ekonomika je na něj navázána. „Nejvyšší vedení to tentokrát musí zabolet,“ podotkl bývalý ministr zahraničí.
Sankce, které chystá Evropská unie vůči Bělorusku, považuje za správný postup. Dlouhodobě by totiž mohl mít Lukašenko problém vše ekonomicky ustát. „Nevím, jestli to přinese okamžitý a krátkodobý efekt, to se uvidí, ale každopádně není možné nechat něco takového bez reakce, protože pokud bychom nereagovali, šlo by o pozvánku k dalším akcím. Je to stejné, jako když máte v sousedství tygra a přinesete mu bůček, aby se nasytil v naději, že se nasytí a už nepřijde. To neplatí. Naopak, druhý den si přijde pro další porci,“ použil přirovnání Alexandr Vondra.
Psali jsme:
Vondra: Je povinností pomoci těm, kdo trpí za základní hodnoty
Rovněž sdělil, že státy mají být připraveny pomáhat a postarat se o ty, kdo se rozhodnou zemi opustit. Upozornil, že jestliže vyznáváme určité základní hodnoty, jako svobodu vyjadřování, svobodu slova či svobodu shromažďování, a pokud se k nim navíc hlásí někdo, kdo je dokonce schopný za ně trpět, je mravní povinností mu pomoci. Druhou stranou věci je podle Vondry chování režimu, který se rozhodne postupovat podobně drastickým způsobem vůči svým vlastním občanům a kvůli tomu unáší cizí letadla. „To je prostě o kategorii dál. Podstatou bylo, že s pomocí zpravodajských služeb zinscenovali legendu, že je na palubě výbušnina a hrozí teroristický útok, která byla od začátku vylhaná, a donutili letadlo přistát. A to byla záminka, která byla použita, aby letadlo přistálo, pak teprve z jeho paluby vyvlekli onoho novináře. To jsou dvě věci a ta druhá svojí nehorázností překračuje tu první,“ řekl s tím, že právě tyto události vedou ke srovnání s únosem či aktem státního terorismu.
Srovnání v historii takový okamžik podle něj nemá: „Ruská mašinerie okamžitě přispěchala s připomenutím situace, kdy několik západoevropských zemí odmítlo do svého prostoru pustit speciál bolivijského prezidenta Evo Moralese s tím, že na palubě se má nacházet trestně stíhaný Julian Assange (spoluzakladatel WikiLeaks.com, žijící v exilu, pozn. red.), ale tady se, myslím, míchají jablka s hruškami. Tady nikdo nenutil letadlo přistát, ale několik zemí ho odmítlo pustit do svého vzdušného prostoru, takže piloti se pak rozhodli přistát. Navíc nešlo o komerční, civilní spoj, kde by byli normální turisté nebo cestující,“ popsal Alexandr Vondra. Poznamenal, že šlo o vládní letoun, a tedy úplně jiný příběh. To, že by v Evropě k něčemu podobnému došlo, sám nepamatuje. „Samozřejmě došlo k ještě drastičtějším způsobům, kdy byla některá civilní letadla sestřelena. Naposledy malajsijské letadlo letící nad Ukrajinou, které podle všeho sestřelili ruští separatisté, jak následně ukázalo vyšetřování v Nizozemsku, protože většina pasažérů pocházela z Nizozemí,“ připomněl.
Česko promarnilo svojí neprofesionalitou šanci
Zároveň se zamyslel nad porovnáním reakce Evropské unie v tomto případě a v případě výbuchů ve Vrběticích, kde se žádný koordinovaný postup zemí Evropské unie nechystá. U výbuchu muničních skladů ve Vrběticích existují podle Vondry dva faktory, proč se Česká republika nedočkala silnější podpory. Za minimální koordinaci si prý může česká vláda sama tím, jak odkládala zveřejnění z vnitropolitických důvodů. „Ale zároveň promarnila těch několik týdnů, kdy to odkládala, aby spojence důvěrně informovala o podstatě toho, co se ve Vrběticích stalo, a zároveň o opatřeních, která vůči Rusku přijmout. Současně měla vyžadovat, aby podobná opatření přijaly i další státy Evropské unie. Prostě Andrej Babiš neudělal to, co Theresa Mayová (bývalá britská premiérka, pozn. red.), když byla konfrontována se zjištěními, kdo stojí za otravami v Salisbury. Bohužel tady česká vláda promarnila čas svojí neprofesionalitou a kvůli tomu sklízí ovoce v podobě diplomatického fiaska,“ uvedl Vondra.
A druhý faktor na to navazuje – odkladem se rozhodování dostalo do mezinárodně složitějšího prostředí a podmínek, kdy měly západní země zájem na deeskalaci napětí zejména na rusko-ukrajinské hranici. „V momentě, kdy Vladimir Putin rozhodl o částečném stažení ruských vojsk od této hranice, klíčové západoevropské země nechtěly relaci s Ruskem pro tuto chvíli dále eskalovat. Kdyby česká vláda, přestože to věděla týdny dopředu, přišla s opatřeními dříve a nezohledňovala svůj domácí politický kalendář, tak by podobná situace nemusela nastat, protože by podmínky byly lepší.“ Alexandr Vondra tak souhlasil s výtkou současného premiéra Velké Británie Borise Johnsona, že Česká republika měla spojence o dění informovat dříve: „Tak se to mezi spojenci dělá, že se informují napřímo, důvěrně a dříve, aby se to nedozvídali z médií. To je první věta každé diplomatické abecedy,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
