Vondráček: Kdybychom nabízeli v těchto volbách vystoupení z EU, připadali bychom si jako podfukáři

27.06.2023 8:50 | Rozhovor

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo Alois Rašín byli přece rovněž poslanci Říšské rady v Rakouském císařství, od něhož se chtěli odtrhnout. Právě takovým historickým přirovnáním vysvětluje předseda Svobodných Libor Vondráček, proč se i jeho strana chystá na nadcházející volby do Evropského parlamentu.„Euroskepticismus je validní politický postoj a chceme v europarlamentu zastupovat tu část voličů, kteří si přejí alternativu ke členství v unii,“ říká Vondráček a zároveň však vysvětluje, proč v samotném programu pro eurovolby nemůže být o czexitu vlastně ani čárka, přestože na členství v EU Česká republika prý od roku 2004 prodělala 2,5 bilionu korun.

Vondráček: Kdybychom nabízeli v těchto volbách vystoupení z EU, připadali bychom si jako podfukáři
Foto: Hans Štembera
Popisek: Libor Vondráček

Kritizujete Evropskou unii. Proč vám nevadí kandidovat v eurovolbách a usilovat o peníze pro europoslance?
 
Členové europarlamentu nemají legislativní iniciativu a nemohou ani navrhnout, cokoliv závazného k hlasování. Víme tedy, že europoslanci nemají žádnou možnost hlasovat o vystoupení své ani cizí země z Evropské unie. Kdybychom nabízeli v těchto volbách vystoupení, připadali bychom si jako podfukáři a v programu pro eurovolby v roce 2024 tak vystoupení určitě nenajdete. Z dlouhodobého hlediska je to ovšem něco jiného. 
 
Jak to myslíte? V čem je to mimo eurovolby jiné?
 

Anketa

Bude Vladimir Putin příští rok opět zvolen prezidentem Ruské federace?

94%
4%
hlasovalo: 10472 lidí
Dovolím si historickou paralelu. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo Alois Rašín byli přece rovněž poslanci Říšské rady v Rakouském císařství, od něhož se chtěli odtrhnout. Kritizovat je za to by v dnešní době bylo neomalené, přestože tehdy je za to také kdekdo „nálepkoval“. Euroskepticismus je validní politický postoj a chceme v europarlamentu zastupovat tu část voličů, kteří si přejí alternativu ke členství v unii. Plánujeme brzdit všechny euronesmysly, hlasovat proti nim a plně využívat svého mandátu. EU žádné peníze navíc sama o sobě ani nemá, tyto prostředky jdou z kapes daňových poplatníků. Našeho europoslance tak mezi lety 2014 až 2019 platilo ze svých daní těch téměř 80 tisíc voličů, kteří je podpořili ve volbách.
 
Proč tehdejší europoslanec Svobodných Petr Mach zaměstnával spoustu asistentů?
 
Každý poslanec Evropského parlamentu má k dispozici měsíčně stejnou fixní částku na asistenty a provoz kanceláře. Nezáleží tak na tom, zdali jednomu asistentovi zaplatí vysoký plat, nebo deseti nízký; náklady nesmí přesáhnout určenou částku. Náš europoslanec se rozhodl, že raději využije pomoc více lidí, aby mohl lépe zastupovat své voliče.
 
Proč říkáte, že vystoupením z EU ušetříme? Nejsme snad čistými příjemci z Evropských fondů?
 
Česká republika si každý rok ukrajuje ze státního rozpočtu zhruba 40 miliard korun, které posílá do Bruselu jakožto členský příspěvek. Kdybychom vystoupili z Evropské unie, zprostili bychom se povinnosti přispívat do unijního rozpočtu. Ve skutečnosti ušetříme mnohem víc. Nebudeme totiž muset odvádět cla a DPH ze zásilek původem ze zemí mimo EU, přestaneme platit provoz unijní administrativy a souvisejících úřadů, vyhneme se spolufinancování pochybných projektů a můžeme přestat dělat pro nás nevýhodnou činnost (např. povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a dotování solárních a větrných elektráren). Budeme moci snížit daňové zatížení, zbavit se nadměrné byrokracie a euronesmyslů. O dotace z fondů EU sice přijdeme, avšak ty nelze považovat za bezedný zdroj peněz: Od roku 2024 má být podle plánů EU náš příjem nižší než náš roční příspěvek. Tak či tak bude muset být výstavba a údržba infrastruktury hrazena z běžných rozpočtů územních jednotek. Peníze, které pošleme do EU mají zkrátka větší kvalitu, než ty, které dostaneme zpět, protože ty podobně jako třeba stravenky můžeme použít jen na to, co nám EU dovolí a ne na cokoliv, co bychom za ty peníze chtěli vybudovat. Řeč čísel je však vůči EU neúprosná. Přibližně bilion korun jsme sice od roku 2004 dostali navíc z eurofondů, avšak skryté náklady vyměřené britským eurokomisařem Peterem Mendelsonem na 4 % HDP pro nás znamenali ztrátu 3,5 bilionu korun za 20 let našeho členství!
 
 
Proč i po 14 letech máte vystoupení z EU stále v programu? Jak chcete zajistit volný pohyb zboží a osob a jak se chcete obejít bez miliard z Bruselu?
 
Značná část představ Svobodných o ideálním uspořádání v České republice není realizovatelná bez vystoupení z EU. Unie chrlí obrovské množství legislativy a ta dnes tvoří většinu předpisů platných v ČR. Bez vystoupení z EU není možné zjednodušovat pravidla, snižovat byrokracii a daně. Volný pohyb zboží a pracovní síly nám garantuje Evropský hospodářský prostor (EHP), volný pohyb zase Schengenská dohoda, vstupem do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA) bychom si zajistili volný obchod kromě EU také s celou Severní Amerikou, významnou částí Střední a Jižní Ameriky, Afriky i Asie. Česká republika do EU denně posílá 100 až 150 milionů korun. Z EU sice přiteklo více peněz ve formě dotací, tyto prostředky však byly z velké části promrhány. Vystoupením z EU bychom přišli o dotace na nesmyslné chodníky polem, předražené cyklostezky i předstíraná školení ve firmách. Zbylo by nám zároveň okolo 40 miliard ročně na to, co skutečně má smysl. A to jen na členských poplatcích, nepočítaje náklady na úřady zřízené kvůli EU či náklady dodržovaní nesmyslných směrnic.
 
Jste ochotni připustit vystoupení z EU, takže jste zastánci Ruska a Putina?
 
Ne. Věříme tomu, že dokážeme, podobně jako za první republiky, úspěšně fungovat jako samostatný stát. Abychom mohli prosperovat, nepotřebujeme se stát vazalem nějaké velmoci, ať už to je Evropská unie či Rusko. Po vystoupení z EU bychom rádi zůstali zapojeni do mezinárodní spolupráce – vojensky v rámci NATO, ekonomicky v rámci sdružení volného obchodu, jako je například EFTA.
 
Jste pro vstup Turecka či Ukrajiny do EU?
 
Pokud by byla EU jen zónou volného obchodu, pak bychom byli jednoznačně pro přijetí Turecka, Ukrajiny i kohokoliv jiného. Po přijetí Lisabonské smlouvy ale funguje v EU hlasovací systém založený na velikosti populace a např. Turci jsou nejpočetnějším národem v Evropě. Nechceme se dočkat toho, že nám směrnice EU budou nařizovat turecké záchody (stejně jako nechceme Turkům nařizovat evropské záchody). Otázka přijetí Ukrajiny či Turecka je ale jen teoretická, protože Francie si dala do ústavy, že ke každému rozšíření bude konáno referendum, a souhlas Francouzů s přijetím Turecka je velmi nepravděpodobný a u Ukrajiny je zase problémem velká korupce a nejasné hranice. Svobodní obecně podporují zachování konkurence právních řádů a myslíme si, že pro budoucnost Evropy bude jedině dobře, když v ní zůstanou nezávislé státy. Dohodu o volném obchodu ovšem rádi podepíšeme s každou evropskou zemí.
 

Mgr. Libor Vondráček

  • Svobodní
  • předseda Svobodných
  • mimo zastupitelskou funkci
 
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Výborný

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Žvástů jsem slyšel dost.“ Ivan David skoncoval s von der Leyenovou. Zle

20:20 „Žvástů jsem slyšel dost.“ Ivan David skoncoval s von der Leyenovou. Zle

Blží se dvacáté výročí vstupu ČR a dalších zemí do EU. V europarlamentu už se konalo slavnostní zase…