Vše řešíme ex post, ale musíme konat a napravit, co jsme pokazili. Generál Šándor popsal taktiku boje

Jak vnímáte současná bezpečnostní opatření po útoku kamionem v Berlíně?

Pokud jde o Česko, je ve standardní situaci, kdy na území České republiky není povědomost o tom, že by cokoliv hrozilo, ale vláda z opatrnosti po útoku v Německu posílí policejní hlídky, hlídání obchodních domů a nákupních center a podobně. Dělají se zátarasy před možnými trhy. Já jsem trochu překvapen, nemuselo se čekat na útok, opatření mohla přijít už dříve. Měli jsme podobný případ v Nice ve Francii, kdy člověk s trackem zabil přes osmdesát lidí. Přestože tu jsou takto zvýšená bezpečnostní opatření, která mají občanům České republiky navodit dojem, že se stát a vláda starají o jejich bezpečnost, že by měla nějaký vliv na zvýšení bezpečnosti si nemyslím. Jen to demonstruje případnému pachateli, že by to mohl mít složitější, ale pokud se někdo rozhodne odpálit se a psychicky to zvládne, tak se prostě odpálí, i kdyby kolem bylo dvacet policistů. To je realita života, ve kterém žijeme.

A opatření ve světě odpovídají tomu, jaké mají zkušenosti. Ve Francii platí výjimečný stav, v Británii vyhlásili vysoký stupeň ohrožení a reakce odpovídají možnostem, kapacitám, silám a prostředkům bezpečnostního systému jednotlivých zemí a souvislostem s tím, co se v nich odehrálo.

Někdo tvrdí, že v době po spáchání útoku jsou podobná opatření už zbytečná. Souhlasíte? Nebo se činy opakují i záhy?

Problém je v tom, že kdo chce spáchat útok, ví kdy, kde a jak ho chtějí udělat. Většinou, pokud se nám nepodaří dostat se k nim dříve než útok provedou, podaří se jim to. Říci, že se to nebude opakovat je stejné nepochopení situace jako říci, že všechny útoky teroristů budou pouze kamionem. Každý terorista provede útok způsobem, který mu je nejbližší. Je-li schopen opatřit si výbušniny a umřít mučednickou smrtí, odpálí se. Má-li samopal, použije samopal. Pokud podle příručky Islámského státu, která to velmi podrobně popisuje, vezme nákladní automobil, tak to udělá. Je potřeba dělat bezpečnostní opatření, ale v liberální demokracii není stát schopen ochránit každého občana. A nedokáží to ani v autoritativních systémech v Severní Koreji nebo v Číně.

Dopadený a zastřelený Anis Amri, který má pravděpodobně na svědomí útok kamionem v Berlíně, byl zastaven hlídkou při běžné kontrole, jejichž počet je ale nyní kvůli událostem větší. Má to tedy smysl? Nebo je to jen náhoda?

Je nutné konat. Náhodně došlo k jeho zastavení, ale pokud tu policisté nebudou, takový člověk nikdy nebude dopaden. Když nebudeme dělat nic, tak na nic nepřijdeme, nepodaří se nám je dopadnout. Nemůžeme složit ruce do klína a odevzdaně říkat: nemá to smysl, stejně nás dostanou.

V Německu zadrželi dva podezřelé z údajné přípravy útoku v nákupním centru ve městě Oberhausen. Také v Austrálii v noci překazili mužům pokračovat v přípravě útoku na rušném místě během vánočních svátků, na Maltě únosci postupně propouštěli rukojmí z letadla. Je intenzita útoků větší? Nebo je to zdání způsobené tím, jak velkou pozornost jim věnujeme?

Myslím si, že ve světě, který ovládají média tím, že přinášejí informace téměř online, je nárůst patrný. Nárůst útoků v Německu je patrný, stejně jako ve Francii. Byl bych v tuto chvíli opatrný a netvrdil bych, že se nic neděje. Nárůst je evidentní a obávám se, že bude pokračovat.

A je ten nárůst větší tím, čím více se v médiích o útocích mluví? Analytici tvrdí, že terorista bez médií je jako „Krteček bez kalhot“. Mají pravdu? Způsobujeme si kruh terorista – média – strach sami?

Jak jsem řekl, žijeme v době, kdy média informují o útocích téměř online od doby, kdy se stanou. Neumím si představit, že o něčem takovém nebudou informovat. Terorista samozřejmě potřebuje mediální pozornost, proto to právě dělá. Chce vyvolávat strach, chce, aby se šířil společností, a také tím něco sleduje. Pokud by neměl mediální pozornost, dopad jeho činů by neměl efekt. Neumím si představit, že bychom byli schopni zakázat médiím, aby informace nepřinášela. Možná jde o začarovaný kruh a možná to bude ještě horší.

Na to jsem se chtěla zeptat. Mělo by se na takové události uvalit informační embargo? Jak se díváte na tento rozpor v souvislosti se svobodou slova a s právem na informace? Co by podle vás bylo lepší?

Podívejte, spousta lidí sdílí informace na Twitteru, Facebooku a pokud je budou šířit sociálními sítěmi, je takový nápad iluzorní. Na druhou stranu je dobře, když policie a tajné služby nejsou příliš sdílné, jak se ukázalo v případě Amriho. Policie přišla brzy s informací, že mají pakistánského pachatele. Pak se ukázalo, že to není pravda. To jsou věci, kterých by se bezpečnostní složky měly vyvarovat a neinformovat za každou cenu pod tlakem médií. Média dnes nikdo nezastaví. A spousta mladých šíří informace po sociálních sítích.

Mluví se o vyvolávání strachu. Daří se teroristům vyvolávat strach? Po jednom útoku je celá Evropa vzhůru nohama…

Já si to nemyslím. Tím, jak média přinášejí dvacet čtyři hodin denně informace online a dělají z toho velkou událost, tak to tak vypadá, ale řada lidí strach nevnímá, nebere ho v potaz. Nechci podceňovat a snižovat utrpení a zármutek těch, kteří přišli o své blízké. Nemyslím si ale, že by útoky měly dopad na běžný život Němců, Francouzů nebo Britů.

Jaká jsou vaše doporučení v současné situaci?

My musíme řešit příčiny toho, proč nás část muslimů nenávidí tak, jak nás nenávidí a chtějí nás zabíjet. Pokud neukončíme války v Sýrii, Iráku, nestabilizujeme situaci v Libyi, Jemenu, Afghánistánu a podobně zahraniční politikou, těžko něco dokážeme. Pokud nebudeme schopni účinně řešit migrační krizi, samozřejmě nebudeme schopni něčeho dosáhnout. Pokud nebudeme pracovat na lepších podmínkách přistěhovalců z první vlny, které tu máme už padesát let, zase můžeme jen hovořit o tom, co v oblasti bezpečnosti uděláme. Vše řešíme ex post, ale musíme konat preventivně a napravit věci, které jsme pokazili, a to se nám nedaří. To je evidentní. Musíme se chovat tak, aby muslimové neměli pocit, že Západ je v konstantním boji s islámem.

A odstranit příčiny. Pokud neklekneme na země jako Saúdská Arábie, Pákistán, Katar a další, aby přestaly otevřeně či skrytě podporovat teroristy, kteří bez peněz nemají šanci, pak nám nezbyde než stavět barikády. To financování evidentně funguje a my musíme pátrat po příčinách, po financování a musíme urovnat konflikty, nebo se o urovnání pokusit tak, aby konflikty negenerovaly migrační vlny. Rozpadlé státy jsou působištěm a úrodnou půdou pro teroristy. Mohou nerušeně fungovat, spřádat plány, organizovat útoky. Musíme porazit Islámský stát, oslabit ho, ale zároveň oslabit jeho ideové šíření po internetu, kde stále má své stoupence. Těch úkolů je hrozně moc a my jsme si na tento problém zadělali už dávno.

Čím?

Tím, jak jsme se podíleli na rozbití Iráku, politikou vůči Sýrii, nadále prodlužujeme občanskou válku rozbitím Libye. Je evidentní, že Západ vyvážel hodnoty tam, kde po nich nikdo netoužil. Když se rozhodneme, že budeme někde intervenovat demokracii, potřebujeme k tomu rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Když odstraníme tyrana, musíme vědět, kdo bude po něm, aby nebyl stejný nebo horší. Musíme mít jasnou strategii, co v té zemi bude následovat. Spojené státy se svojí silou rozbijí kdekoho. Něco rozbít je jednodušší, než to dát dohromady. Celkem se ukazuje, že těch chyb je celkem dost.

Jak v této souvislosti vnímáte angažovanost Ruska v boji s Islámským státem?

Putin loni na podzim jasně věděl, že pozice Bašára al Asada je neudržitelná a s pádem jeho režimu by Rusko přišlo o jedinou námořní základnu kterou na světě má – Tartús. To je první kalkul, dále se vrátil na mezinárodní scénu v době, kdy byly uvaleny sankce proti Rusku a za třetí překvapil Spojené státy a ukázal je v té slabší formě. Navíc Rusové mají také problém s muslimským radikalismem. I v Rusku se odehrály útoky a v Rusku je například více mešit než v Egyptě. Rusko má řadu důvodů, proč tam vstoupilo, navíc si vyzkoušeli vedení letecké operace se zpravodajským zajištěním. Rusko je schopno v limitované síle udržet delší dobu kontinuální letecké operace a zároveň si vyzkoušeli techniku. Což povede k tomu, že země nakoupí zbraně, které jsou vyzkoušeny v bojové akci. Už nyní mají údajně více zakázek na vrtulníky, než je samotná operace stála.

Rusko vzhledem k sankcím a ceně ropy, která stoupá, ale ještě není dost vysoko, nebude moci dlouho udržovat vojenskou přítomnost. Bude chtít konflikt nějak uzavřít, ukončit svoji účast jak v Sýrii, tak na Ukrajině, protože to stojí obrovské peníze. Rusko udělalo škrty na ministerstvech, škrtí rozpočet na armádu, kterou po invazi do Gruzie začala modernizovat. Rusko má pořád, a to ví dobře, v podstatě slabší armádu, než Spojené státy a členové Severoatlantické aliance dohromady.