Úspěch kapely Ortel ve známé anketě populární hudby – Českém slavíku – otřásl českou uměleckou scénou i určitou částí naší veřejnosti. Šíří se tedy Českem extremismus? Směřujeme v rámci celosvětového trendu k „trumpismu“? Nebo je to tak, že Ortel je jen „promítací plátno“, kterým dávají naštvaní Češi najevo, co si myslí o politicích, jež je špatně chrání před vnějšími vlivy včetně uprchlíků?
I když televizi nesleduji a informace především čerpám ze sociálních sítí a internetu, tak to hodnotím, jako že se znovu ozvala v souvislosti s vyhodnocením Českého slavíka naše „národní kulturní fronta“. Tak jsem si pojmenovala současnou uměleckou scénu, tedy její nemalou část. Slavíkovská kauza, stejně jako rozruch okolo návštěvy dalajlámy s jejich týdny neklidu, jsou pro mne hodně úsměvné. Akorát mne překvapilo, že se do toho zapojili i takoví Jirka Bartoška a Vojtěch Dyk. Navíc celý ten humbuk okolo Slavíků mi připadá jako účelové se zviditelnění, například Radka Bangy. Nic jiného v tom není, jenom byznys a je jedno, jestli se jedná o pozitivní či negativní reklamu. Hudba pana Bangy stejně jako kapely Ortel mi vůbec nic neříká, a to se považuji za hudebního fajnšmekra. Asi oslovuje jen určitou část mladých lidí. A abych se přiznala, mě vlastně vůbec celý ten problém moc nezajímá a myslím si, že i řadu dalších lidí. Trápí mne teď jiné, důležitější starosti, jako například ta Babišova strašná elektronická evidence tržeb, která se určitě zanedlouho zhroutí.
A ptáte se mě, jestli popularita Ortelu nemůže také znamenat radikalizaci společnosti a vyjádření jakéhosi vzdoru vůči naší politické scéně? Ano může, protože máme tu nejhorší vládu od roku 1989, která na nás valí jen samá omezení, restrikce a pokuty stejně jako Evropská unie.
Někteří lidé si ale z úspěchu zmíněné kapely nedělají velkou hlavu. Říkají, stejně jako vy, že Český slavík je jen jakási pseudosoutěž, kterou většina společnosti ani moc nesleduje. Otazník prý také visí nad kritérii hodnocení této soutěže. Proto se může i stát, že Karel Gott bude zlatým slavíkem až do své devadesátky… Dá se tedy říct, že tato anketa vůbec nevypovídá o hudebním vkusu národa a není třeba bít na poplach, kteří umělci se dnes líbí tuzemským konzumentům populární hudby? Anebo je to zcela jinak?
Ta soutěž mi připadá zcela zbytečná a přirovnala bych ji asi k průzkumům veřejného mínění před volbami, které také mnohdy neodpovídají skutečnosti a v nichž hrají roli různé vlivy. Český slavík je naprosto přežitá záležitost, kde si svými pózami chtějí získat popularitu a prachy i někteří méně talentovaní zpěváci. Já jsem po jeho průběhu napsala na Facebook – Ahoj Věro – a myslela jsem tím Věru Špinarovou, která je pro mne tou pravou hvězdou, když některé písně v jejím skvělém podání ještě nikdo nepřekonal.
I přes výše uvedené, Český slavík letos zahýbal veřejným míněním u nás. Radek Banga, známý romský hudebník, na protest proti ocenění kapely Ortel, kterou někteří lidé označují za kontroverzní kvůli jejím protiislámským a údajně i nacionalistickým textům, začal na slavnostním večeru pískat, z galavečera odešel a vše potom tvrdě okomentoval na sociálních sítích. Kromě něj také odešli asi další čtyři umělci. Byl jejich postup správný? Co si o tom myslíte vy sama?
Tak tam neměli chodit, přece některé výsledky se daly očekávat. Ale opakuji, je to především byznys a ta nynější atmosféra kolem toho se mi zdá i záměrně vyvolaná některými médii, aby se zakryly jiné podstatné problémy. Samozřejmě noviny jako Blesk a AHA na tom teď budou hodně profitovat.
Radek Banga se ale potom stal sám terčem útoků nemalé části veřejnosti, která mu vyčítala texty z počátku kariéry. Domníváte se, že i v tomto případě bylo vhodné, aby tento umělec kritizoval jiné, když se sám podílel na ponižujících urážkách „slabšího pohlaví“?
Spíše se ptám, jestli má takový člověk vůbec právo vystupovat na podobných veřejně známých akcích za pozornosti mnoha médií, světel ramp, blesků a hledáčků kamer. Vždyť to, co prezentoval, není žádné umění, je to jen vulgární a ubohé. A proč ho proboha ještě některé naše osobnosti i média adorují (oslavují)? Protože je Rom…? Protože se chce zviditelnit? Vůbec celý ten náš přístup k těmto menšinovým společnostem se mi někdy zdá hodně submisivní.
Aby toho nebylo málo, tak Lucie Bílá pak vyzvala umělce k větší vzájemné shovívavosti, nepatrně se zastala kapely Ortel a „slízla“ potom také na sociálních sítích tvrdou kritiku, že se zastává „nácků“. O čem to svědčí, opravdu je naše společnost už natolik rozdělená a radikalizovaná, že sluníčkáři a jejich odpůrci si hned při sebemenší zámince vjedou do vlasů?
Samozřejmě kritika Lucie Bílé byla v tomto případě naprosto nezasloužená. Já sice v poslední době také moc nemusím tu její všeobjímající lásku, ale ona je na druhé straně velmi odvážná ženská, která se právě na Slavíku v roce 1997 veřejně zastala Václava Klause po takzvaném sarajevském atentátu Rumla a Pilipa, i když to tenkrát nebylo ve společnosti vůbec populární. Já jsem vlastně pak kvůli tomu jejímu spontánnímu prohlášení vstoupila do ODS a stala se na osm let političkou.
Celou situaci pak ještě více vyhrotila náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (Strana zelených), která je natolik uchvácena bojem Radka Bangy proti údajné nenávisti, že se rozhodla jej navrhnout na udělení Ceny hlavního města Prahy. Opět následovala smršť negativních i pozitivních reakcí na sociálních sítích. Jaký na to zastáváte názor? Nenaštve to znovu větší část veřejnosti, která bude poukazovat na to, že kdyby tak oplzlé texty jako Banga prezentovali Ewa Farna nebo Tomáš Klus, tak by se na popové scéně naprosto znemožnili, ale u romského umělce se to bude tolerovat a bude ještě vyznamenán? Nerozdělí to ještě více českou společnost?
Já se k tomu vyjádřím obecně – nemám vůbec ráda jakékoliv vyznamenávání, tedy ten akt „daj-li mi nebo nedaj-li nějakou medaili“. Jako vzor mi slouží můj bývalý přítel Oldřich Kulhánek, tvůrce výtvarného návrhu pro naše bankovky, který odmítl státní vyznamenání od Václava Klause, byť si ho velmi zasloužil. A to, co předvádí pražská radnice s paní Krnáčovou v čele, je prostě neuvěřitelné…
A když to nyní budeme posuzovat z hlediska úrovně naší populární hudby, proč třeba skončili za Ortelem velmi tvůrčí a oblíbení Chinaski? Má dnes politika opravdu takový silný vliv už i v kultuře? Nebo se více zradikalizovala naše společnost? A jak ji více kultivovat?
Popravdě řečeno, na to neumím moc dobře odpovědět. O kapele Ortel toho zase až tak nevím, zřejmě je to generační záležitost pro určité skupiny mladých lidí, kterou dokáže ta skupina kvůli jejich malým životním zkušenostem dobře ovlivňovat. No a naše společnost se radikalizuje i proto, jakým neskutečným způsobem současná vláda nyní utahuje šrouby. To je naprosto něco šíleného. A může to vést i k tomu, co se stalo v Americe. Před pár týdny přišlo ke mně do galerie pět Čechoameričanů, kteří emigrovali v roce 1968, a ti všichni jednohlasně tvrdili, že budou volit Trumpa, jelikož to je ten pravý zástupce obyčejných lidí i střední třídy na rozdíl od Hillary Clintonové, jež podporuje především elity. Já také velmi vítám zvolení Donalda Trumpa. Považuji to totiž za návrat do normálního světa.
A ještě jedna věc mi na naší společnosti, a zvláště u intelektuálních špiček, hodně vadí. A to je až nezdravá přemíra humanizace, kterou prosazují, jež pramení z jejich rozežranosti. Ta nás mnohdy táhne ke dnu. Naši předkové tímto způsobem rozhodně nežili.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
