Ať už v politice nebo v médiích, slýchám, že rok 2018 znamenal překročení dosud respektovaných hranic. Znamenal? A proč?
Neznám žádné takové hranice a řeči o překročení respektovaných hranic považuji za moralistní klišé.
Jak za loňský rok hodnotíte práci českých médií? Čeho by se měla vyvarovat?
Kvituji s povděkem, že na trhu je široký výběr a konzument si může svobodně vybrat, za co utratí své peníze. K čemu by však občané lhostejní být neměli, to jsou média veřejnoprávní, která nám naši politici zákonem nařídili platit. Domnívám se, že zde již nastala chvíle, kdy bude muset docházet ke změnám. A nemluvím o nějaké vnitřní reformě České televize, protože to už možné není. Zaměstnanci si tu televizi před dvaceti lety zprivatizovali a divák je jen platícím nevolníkem, kterým navíc pánové a dámy z České televize pouze pohrdají. Tak proč Českou televizi nezprivatizovat skutečně? Nechat jeden kanál pro potřeby státu, ostatní zprivatizovat a občany osvobodit od výpalného.
Jakou známku byste udělila české vládě za rok 2018?
Nechala jste se slyšet, že premiér Andrej Babiš se v politice za ta léta „pochopitelně něco naučil, ale stále více ještě těží z toho, že na naší politické scéně není jediná charismatická osobnost“. Platí to stále? A je to důvod trvající podpory voličů?
Platí to stále, naše politika je na osobnosti strašně chudá. Ale k trvající podpoře voličů Andreji Babišovi přispívají značným dílem i média, která vůči jeho osobě používají dvojí metr. Občané nejsou blbí tak, jak se stále domnívá určitá část novinářů. Mají silně zdokonalené umění číst mezi řádky, zdravou skepsi, a vycítí lež, manipulaci, propagandu. Babišovi proto rostou preference s každou další žurnalistickou sviňárnou, jak jsme se nakonec mohli přesvědčit po kauze, kterou rozehráli v uvozovkách investigativní novináři Slonková s Kubíkem.
Psali jsme:
Často zaznívá názor, že Babiš Evropskou unii potřebuje kvůli dotacím. Nedávno ale byly Agrofertu v mediálně velmi propírané kauze dotace zastaveny. Jak premiér zvládá kličkovat mezi Evropskou unií, politikou a podnikáním?
Spíše se obávám, aby premiér nepoškozoval zájmy českých občanů v případě otázek migrace, protože bude dotacemi vydírán, a to nejen ze strany Evropské unie. Přesně tak se totiž jevilo jeho kličkování se schvalováním globálního paktu OSN o uprchlících, který Česká republika ústy ministra Petříčka podpořila i přes odpor vlády. A to by poškodilo zájmy českých občanů rozhodně.
Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství kritizoval takzvané „lepšolidi“, kteří nám diktují, jak tu máme žít. Jsou tu takoví lidé? A co k jeho kritice říci, byla na místě?
Jsou tu, pochopitelně. A všichni víme, o kom je řeč. Pseudointelektuálové, politici současní i bývalí, kteří svými zadky leští postupně všechny židle státních institucí, neziskovkáři, herci a komedianti dotované kultury, ti všichni většinou žijí z peněz těch, kterými hluboce pohrdají. Nejsou totiž financováni ze soukromých zdrojů, jak bychom si mysleli, ale prostřednictvím našich daní. Pseudoelita, která na občana pracujícího rukama plive, ale jejich peníze jim špinavé nepřipadají.
S jakými pocity jste loni sledovala světové – zahraniční dění? Událostí bylo opravdu hodně, od Sýrie, přes Čínu a Spojené státy až po Rusko. Mění se nějakým způsobem světová politika?
Jsem celkem v klidu a neobávám se vývoje. V současné době jsou síly světových mocností poměrně vyrovnané.
Co přejete voličům do roku 2019?
Aby ten rok přežili, protože nás čeká 30. výročí sametové revoluce a tím pádem nejméně 365 dní svatořečení Václava Havla v České televizi.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
