Vykašlali se na české zemědělce. Byznys pro překupníky. Obeznámený ministerský veterán promlouvá, jak se to od „devadesátek“ stalo

15.05.2021 10:35 | Rozhovor

Vykašlali se na české zemědělce a potravináře! Zastupitel Zlína za SPD Stanislav Skála, odborník v oblasti zemědělské výroby, který působil na krajském odboru ministerstva, kritizuje odmítnutí kvót na české potraviny. Přidává také čísla o cenách výkupu a prodeje. A jestli budeme v nastoupeném trendu pokračovat? „Donutíme naše zemědělce některé komodity, které u nás vždy rostly, vůbec nepěstovat, a tím uvolníme místo různým dovozcům a překupníkům.“ Skála podotýká: „V 90. letech zanikly původní zemědělské podniky, menší zelinářské závody a sady. Při transformaci zemědělství a dalším vývoji však byla pomoc státu nedostatečná a výsledkem je dnešní stav.“

Vykašlali se na české zemědělce. Byznys pro překupníky. Obeznámený ministerský veterán promlouvá, jak se to od „devadesátek“ stalo
Foto: archiv S. Skála
Popisek: Ing. Stanislav Skála, zastupitel Zlína za SPD

Anketa

Chcete, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Andreje Babiše?

11%
86%
hlasovalo: 19761 lidí

Do jaké míry vlastně spotřebitelé dávají přednost českým potravinám? Obecně, sledujete u nás vůbec zájem mezi lidmi zvyšovat potravinovou soběstačnost státu?

Pokud se týká obliby českých potravin, jednoznačně vítězí nad produkty z dovozu. Dle názoru menších obchodníků jsou české potraviny zákazníky více preferovány. Mezi lidmi je velký zájem o české potraviny, a zejména v uplynulém roce, kdy nás postihla pandemie koronaviru, se to velice silně projevilo.

Jakým způsobem zemědělské podniky zvládají koronavirovou krizi?

Pro zemědělské podniky byl koronavirus mimořádně velkým problémem, zejména ve dvou rovinách. Jednak v živočišné výrobě, kde se musí zajistit nepřetržitý provoz, neboť zvířata musíte denně nakrmit, poklidit, podojit atd., a každý výpadek pracovníka díky nemoci nebo karanténě je velkým problémem, protože díky manuální náročnosti tohoto povolání není o práci v této profesi zájem. Druhou rovinou byl nedostatek sezonních brigádníků (ze zahraničí) při polních pracích a při sklizni ovoce, zeleniny, chmele, révy vinné atd. Podniky sice situaci zvládly, ale za cenu zvýšených nákladů.

Vy působíte ve Zlíně. Jaké jsou reakce zemědělských podniků v regionu, co se týká potravinové soběstačnosti a debaty kolem kvót na české potraviny?

Celý svůj profesní život působím v zemědělství ve Zlínském kraji. Působil jsem v prvovýrobě jako předseda představenstva zemědělského podniku. Pracoval jsem také ve státní správě. Vykonával jsem tam funkci ředitele okresního a posléze krajského odboru Ministerstva zemědělství ČR. Při své každodenní činnosti jsem přicházel do styku s řídícími pracovníky zemědělských a potravinářských podniků, soukromými rolníky, ale i s pracovníky ostatních úřadů státní správy působících v resortu zemědělství. Musím konstatovat, že velká většina z nich chápe problematiku soběstačnosti v potravinách a podporuje kvóty na české potraviny.

Poslanecká sněmovna novelu zákona o potravinách schválila na návrh poslanců SPD v lednu, pak narazil v Senátu a couvli i poslanci. Můžete popsat, jak vše probíhalo?

SPD v rámci novely zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, prosazovala zavést pro velké obchody nad 400 m2 regulaci nabídky potravin u potravinářských řetězců tak, aby 55 % vybraných položek pocházelo od českých výrobců. Kvóty by se postupně zvyšovaly: rok 2022 – 55 %, až rok 2027 – 73 % českých potravin. Jednalo se pouze o zhruba 120 základních položek z 15 000, které jsou v sortimentu potravinářského zboží. Návrh jednoznačně podpořila Agrární komora ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků.

Sněmovna návrh výše uvedeného zákona schválila 20. ledna 2021. Pro hlasovalo 66 ze 103 přítomných poslanců. Pro přijetí hlasovali poslanci ANO, KSČM, SPD a tři nezařazení. Proti byli KDU-ČSL, TOP 09, ODS, Piráti a STAN. Novelu projednal v půli března Senát a „kvóty na české potraviny“ ze zákona vypustil. Po vrácení zákona Senátem byla novela znovu projednána Sněmovnou dne 13. 4. 2021. Při hlasování najednou většina poslanců změnila názor, vykašlala se na české zemědělce a potravináře, a 146 poslanců hlasovalo pro zákon bez „kvót pro české potraviny“. Projevila se u nich pružnost a bezzásadovost a ukázali všem, že mění svá stanoviska a názory vždy podle toho, jak je momentálně potřeba.

Jaké byly reakce velkých a menších obchodních řetězců?

Velkým řetězcům kvóty od začátku vadily, neboť by nemohly se svými českými dodavateli provádět různé nekalé praktiky typu regálovné, zalistovací poplatky atd. Zajímavý je postoj menších domácích řetězců – např. prodejny COOP mají dobré vztahy na lokální dodavatele a podíl českých potravin dosahuje až 80 %. Menším řetězcům by dle jejich vyjádření kvóty nevadily. Podle vyjádření družstva CBA CZ neschválení zákona v původní podobě ukázalo velmi silnou lobby zahraničních řetězců, které dlouhodobě preferují zahraniční výrobky. Kvóty byly jednou z mála nadějí, jak dostat české potraviny do popředí, zvýšit jejich spotřebu, tím i výrobu, a stabilizovat ceny na přijatelné úrovni.

Hlavní argumenty proti zněly takto: omezení nabídky, zdražování, porušení pravidel volného trhu. Svaz obchodu a cestovního ruchu v dubnu rozjel masivní kampaň. Tomáš Prouza hovořil o zdražení až o čtvrtinu. Co vy na to?

Tomáš Prouza – prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu – od počátku napadal „kvóty na české potraviny“ a tvrdil, že se díky nim zvednou ceny potravin. Říkal, že půjde o „nalití peněz zákazníků do kapes vlastníků českých zemědělských podniků a potravinářů“. Příkladem nesmyslnosti tohoto tvrzení je současná situace na trhu brambor, kdy čeští zemědělci prodávají brambory za cenu necelých 3 Kč/kg, ale v supermarketech je cena více jak 12 Kč/kg – což je rabat pro obchodníky ve výši 300 %. Podobná situace je i u dalšího zboží. Zajímavé jsou např. ceny paprik – 125 až 150 Kč/kg. Kdo tu tedy vydělává a komu jdou tyto zisky do kapes? Z těchto „vydělaných“ peněz si potom supermarkety platí reklamní kampaně v televizích a na internetu o škodlivosti „kvót na české potraviny“.

I z Parlamentu znělo, že kvóty na české potraviny jsou prostě „nesmysl“…

Je naopak vyložený nesmysl dovážet potraviny, které si u nás v dostatečném množství a kvalitě dokážeme vyrobit sami, a navíc dopravou tohoto zboží silně zatěžujeme naše životní prostředí. Pan Tomáš Prouza po odmítnutí „kvót na české potraviny“ v Senátu manifestačně děkoval senátorům, kteří se zasadili o zrušení kvót, a jasně tímto občanům ukázal, pro koho tito vážení senátoři vlastně pracují. Nejde jim o rozvoj českého zemědělství a potravinářství, o zajištění maximální produkce českých potravin a o udržení přijatelné výše jejich cen, ale o otevření našeho trhu pro dovoz zahraničních potravin za každou cenu. Při příjmech těchto zákonodárců je jasné, že jim nevadí, že jsou potraviny čím dál dražší.

„I když vepřové maso a zelenina meziměsíčně zdražily, jsou levnější než loni,“ píší novinky.cz. Každopádně, jak už jste zmiňoval, u některých surovin sledujeme rychlý nárůst. Jaký je váš předpoklad do budoucna? 

Pro některé skupiny sociálně slabých obyvatel jsou už dnes některé potraviny prakticky nedostupné. Zrušení kvót na české potraviny bylo špatné rozhodnutí. Výsledkem této politiky a obdivem některých našich zákonodárců k čemukoliv, co je v zahraniční, znovu potvrzené v tomto případě pány senátory, bude jen to, že donutíme naše zemědělce některé komodity, které u nás vždy rostly, vůbec nepěstovat, a uvolníme tím místo různým dovozcům a překupníkům. Tímto jednáním zajistíme pouze to, že kvalita bude čím dál horší a ceny pochopitelně neustále vyšší díky nedostatečné domácí konkurenci. Časem tak budeme dovážet stále vyšší množství potravin, pokud ovšem díky hospodaření našeho státu, vládnoucích stran a kvalitě této vlády budeme mít ještě vůbec za co.

V mnoha případech ale Česko soběstačné není, a jde o řadu klíčových položek u ovoce, zeleniny či masa. Argumentem proti kvótám bylo i to, že je opatření nešťastně napsané a velké části zemědělců a potravinářů by mohlo ublížit a není ani vymahatelné. Jak zvýšit potravinovou soběstačnost?

Je pravdou, že v některých komoditách (např. vepřové maso, drůbež, ovoce a zelenina) Česká republika soběstačná není. Je skutečností, že před rokem 1989 se těchto komodit vyrábělo více než nyní. V 90. letech zanikly původní zemědělské podniky, menší zelinářské závody a sady. Při transformaci zemědělství a dalším vývoji však byla pomoc státu nedostatečná a výsledkem je dnešní stav. V současné době je třeba více podporovat zejména výsadbu sadů, investovat do skleníků a podporovat „vertikální farmaření“ při hydroponickém pěstování zeleniny. Účelem musí být prodloužení sklizňové sezony, a tím mnohem delší doba nabídky tuzemské zeleniny na trhu. Dále je třeba masivně investovat do moderních skladovacích prostor pro ovoce a zeleninu, aby mohla být úroda déle skladována a prodávána.

Předpokládám, že SPD bude dál prosazovat kvóty na české potraviny. Česko by ale zřejmě mohlo čelit i žalobě z Bruselu v případě přijetí kvót. Počítáte s tím? Jaký bude postup?

SPD bude nadále pokračovat v prosazování kvót na české potraviny. Uvidíme, jak bude vypadat složení nové Sněmovny po volbách. Budeme postupně hledat spojence v jiných stranách, které si uvědomují, že je potřeba zajistit výživu a dostatek základních potravin z vlastní produkce České republiky. Pokud bude v budoucnu po schválení kvót podána žaloba na kvóty v Bruselu, musí se Česká republika bránit právní cestou. Dostatek potravin pro zajištění výživy národa v jakékoli situaci je totiž základní povinností každé vlády. Bez všeho je možné se obejít, ale bez dostatku potravin se prostě žít nedá!!!


Pozn:
Ing. Stanislav Skála
Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. V devadesátých letech absolvoval na Karlově univerzitě Praha – Farmaceutické fakultě v Hradci Králové mimořádné studium „Léčivé rostliny.“ Prošel řadou vysokých hospodářských funkcí. Posléze působil jako ředitel krajského odboru Ministerstva zemědělství ČR ve Zlíně. Je zastupitelem statutárního města Zlín za SPD. Je členem výboru pro dopravu při krajském zastupitelstvu ve Zlíně. Zajímá se o regionální rozvoj kraje – problematiku dopravy, zemědělství, venkova a ochrany životního prostředí.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Věslav Michalik (STAN), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Daniela Černá

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Testování na covid v práci. Neočkovaní proti očkovaným. Je zde zásadní varování od firemního sociologa

12:30 Testování na covid v práci. Neočkovaní proti očkovaným. Je zde zásadní varování od firemního sociologa

„Nejvíce ohrožené skupiny se pod tíhou ‚informačního guláše‘ staví a priori proti…“ Podle firemního …