V posledním blogu jste se zamýšlela nad absurditou doby, kdy jste psala: „Nemohu se smířit s tím, že předem děláme ze zaměstnanců flákače (proto se jim omezovala nemocenská), z podnikatelů zloděje (na které patří EET a tvrdé odvody), z nemocných simulanty, ze starostů úplatkáře. Zkrátka o všech si myslíme to horší, a tomu podezřívání předem přizpůsobujeme právní normy.“ Píšete také, že si s lumpy stát neví rady, a tak raději týrá slušné lidi. Myslíte si, že je to i proto, že normální člověk se prostě neumí bránit tak jako „lump“, a proto zkrátka slabší doplácí? Proč si myslíte, že přizpůsobujeme normy podezírání? Můžou za to „jen“ jejich autoři? Ovšem ty si svobodně volíme…
Jako advokátka musím úvodem říct základní pravdu, totiž že mít mnoho zákonů je obecně špatně. Když vidím, jak stále zasedá Sněmovna a stále chrlí jeden zákon za druhým (protože co by tam jinak dělali, že), křižuji se. Mnoho zákonů totiž neznamená mnoho spravedlnosti, ale právě a přesně naopak – nepřehlednost, zmatečnost, nejasnost, nejistotu... A z toho pramenící malé velké nespravedlnosti. Je chyba si myslet, že svážeme-li lidi tisíci pravidly, bude lépe – je to přesně naopak. Lidé se za chvíli začnou bát cokoli, protože si nebudou jisti, co platí, a jak přestanou být občané aktivní, nápadití, pracovití a podnikaví, bude teprve zle. Společnost začne stagnovat. Ano, a nejhorší je, že si původce těch tisíců zákonů volíme – měli bychom volit ty, kteří se přihlásí k tomu, že právní řád zrevidují na třetinu. To by byl skvělý program kterékoli politické strany.
Psala jste o EET i GDPR. O tom, že snahou o absolutní evidenci ničíme lidský um, sousedskou sounáležitost, snahou „o absolutní hygienické normy se stala z občasného domácího pekaření téměř disidentská činnost a ochrana osobních údajů v současné podobě je směšná – protože někde tajíme nesmysly a někde zveřejňujeme a chceme zveřejňovat téměř návod pro lupiče“. Výsledkem je „ztráta důvěry lidí v právo, v demokracii, v rovnost, v dobré mravy a zdravý rozum“. Když jste situaci tak shrnula, v čí prospěch se tohle děje?
Řeknu vám zážitek z tohoto víkendu. Nádherné trhy v Rožnově pod Radhoštěm – Josefovský jarmark, na kterých nabízeli lidé domácí sýry, uzeniny, rukodělné výrobky, medy, keramiku, svíčky, perníčky... prostě malí výrobci, pro které je to, co dělají a produkují, spíše koníčkem než prvoplánově živobytím. Všichni museli mít izolepou přilepené strojky, z nichž lezly účty byť za jednu klobásu, za malou skleničku medu... a tak dále. Totálně to ničilo atmosféru, kouzlo pryč, a nejde rozhodně o výrobce, kteří by z toho, co tam prodají, zbohatli – otázka je, zda jim vůbec „zisk“ zaplatí nájem. O nějakých daních v řádech desítek korun nemluvě.
Kdo je pro vás nejdůvěryhodnější?Anketa
V kontextu GDPR, na který už se ale zapomnělo, narazil, řekněme, na dno trpělivosti svých stranických kolegů Václav Klaus mladší. Na půdě Sněmovny totiž přirovnal schvalování zákonů kvůli EU k činnosti židovských výborů během druhé světové války. V ODS v sobotu skončil. Skutečně tak přestřelil? Udělala ODS dobře, že Klause vyloučila?
Tu větu Václav Klaus vyslovit neměl, ale ani ODS jej neměla vylučovat. Tedy dobře rozhodně neudělala. Chápu, že solitér ve straně je problém – sama jsem se v politice pohybovala. Ale pokud je ten solitér sběrač hlasů, umí zaujmout běžného občana, není mu líto času a jezdí po republice se s těmi občany setkávat... působí to, ať to tak je, nebo není, dojmem obav ze schopnějšího, populárnějšího a třeba i drzejšího, chcete-li. Petr Fiala je slušný chlap a s ODS se mu podařilo skoro nemožné, totiž udržet ji a pomalu začít vstávat z popela, ale... je akademik, vystupuje tak, do přirozenosti má daleko, a může být svatý, český člověk není na tyto akademické typy připraven. Petr Fiala nikdy nezaujme davy a pozice ODS je nyní taková, jaká je, jen proto, že na pravicové scéně není nikdo moc jiný. Ale Mirek Dušín dnešní doby není ten, který porazí Andreje Babiše dnešní doby. Na toho musí přijít jiný kalibr.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Kdyby Václav Klaus mladší založil novou politickou stranu, o čemž tu jisté náznaky byly, měl by nejspíš šanci vyplnit prostor na pravici. Jak velkého úspěchu by mohl u voličů dosáhnout? Byl by to potenciální partner Andreje Babiše do vlády? A pro vás, mohla by to být zajímavá politická strana?
Proti ODS minulý týden silně vystoupil i někdejší prezident Václav Klaus. „Dříve či později musí vzniknout nová, skutečná pravicová strana,“ uvedl exprezident. Připravuje si tím podle vás půdu na vlastní návrat? A v jaké roli? Spekuluje se o opětovné kandidatuře na prezidenta…
To je třetí varianta – syn nová pravicová strana a otec opět na Pražský hrad a vzájemná podpora. Oba Klausové, jak senior, tak junior, jsou sakra chytří chlapi, které náročné situace jen posilují a provokují k vyšším výkonům, a mám pocit, že se na to velmi zapomíná. Vzpomeňme na sarajevský atentát. Klaus posílil, vyvolávači skončili v propadlišti dějin s puncem zrádců. I vyloučení z ODS mladého Klause přes noc velmi posílilo. A mohu-li si dovolit spekulovat, vyloučení mohlo být jeho cílem. Proto padaly věty, jaké padaly. Tipuji, že je to velký hráč – jako otec.
Psali jsme:
Už před koncem roku jste zmiňovala, že potřebujeme nový listopad. A mluvila jste o tom, že vám situace u nás připomíná název filmu Prohnilí proti prohnilým, a výjimky slušných politiků jen potvrzují pravidlo. Vím, že je to krátká doba, ale za poslední tři měsíce, změnilo se něco? A jak si v situaci Prohnilí proti prohnilým stojí Václav Klaus ml.?
Za tři měsíce se nezměnilo nic moc, vyjma toho, že vedoucí stranu ANO, která si drží stále stejně vysoká procenta, začíná dohánět její politika zejména ve finanční realitě. Podle mne například Václav Klaus mladší, pokud založí novou pravicovou stranu, vyčká, až ta realita přijde v plné nahotě, a zaútočí. A nebude to dělat v rukavičkách ani akademicky, ale natvrdo – podobně jako to kdysi dělalo ANO a kdysi dávno jeho otec. A nedivila bych se, kdyby se vrátila věta o utahování opasků.
Zatímco se živnostník, a vracím se k vašemu blogu, bojí přešít sousedce šaty, natož vzít si za to stovku, v Poslanecké sněmovně řeší politici údajné ovlivňování mýtného tendru. Baví vás tahle kauza kolem Jaroslava Faltýnka? Mimochodem, myslíte si, že situaci Jaroslav Faltýnek ustojí? A váš odhad, u koho bude zasahovat policie příště?
Mne osobně baví všechny tyto kauzy, protože za prvé stojím nezávisle a vně politiky, a bavit se tím proto mohu (mám přátele napříč spektrem a politicky žádného favorita ani nepřítele), a za druhé například veřejným zakázkám dost rozumím profesně. Ostatně jako celé veřejné sféře – mým profesním „domovem“ je samospráva, dotační kauzy, často stojím proti státu... tedy veřejné právo znám opravdu dost dobře. Z toho, co zatím padlo, a je-li to pravda, pak tuto kauzu pan Faltýnek nemůže ustát. Čekala jsem vysvětlení ve Sněmovně, ale hovořilo se tam úplně o něčem jiném. To mi vlastně stačilo. Je to holt tak. S vlivy na státní úřady se nezahrává. Alespoň v právním státě.
V minulých dnech se hovořilo v poněkud méně dramatických souvislostech také o předsedovi Sněmovny. Uniklo totiž staré video, na kterém předseda Radek Vondráček s kolegou Janulíkem hrají na kytary na sněmovním řečnickém pultíku. Vondráček se za své chování omluvil a dodal, že vše proběhlo v době, kdy se jednací sál rekonstruoval. Miroslava Němcová ale Vondráčka vyzvala k rezignaci, další politici Vondráčkovo chování odsoudili. Je to ostuda? Projevil Vondráček neúctu sněmovním prostorám, potažmo Česku? A měla Miroslava Němcová pravdu, měl by Vondráček rezignovat?
(Úsměv). Jsou na to dva pohledy, patrně podle politických sympatií. Jeden pohled říká „ukázal, že je jen člověk, bravo“, a druhý pohled zase „měl by odstoupit, je to ostuda“. Nesouhlasím ani s jedním z nich. Dospělý člověk, předseda Sněmovny, by měl mít soudnost a nedělat takové zhovadilosti, a už vůbec na takovém místě. Je to tedy jeho ostuda jako hrom – kdybych jako advokátka něco podobného udělala v jednací síni soudu, komora mi napaří pokutu jako blázen, a dobře mi tak. Advokátní stav má nějakou důstojnost a člověk ji ctí, protože si své práce váží. Alespoň já to tak mám. Pokud si pan předseda Sněmovny své pozice neváží, je to jeho věc, ale občané této země mají právo za ten „tanec na sněmovním stole“ na omluvu. A ta měla ihned se vší pokorou přijít. Zkrátka, přijde mi to chování pubertální, a to skutečně k předsedovi Sněmovny nepatří. Čekala bych ale, že ho k tomu vyzve Andrej Babiš, ne paní Němcová, to byl takový přehnaně patetický výkřik pro zviditelnění. Naopak kdyby zavelel premiér, byla by to jiná liga.
V jednom z předchozích našich rozhovorů jste v souvislosti s evropskými volbami uvedla, že si budete vybírat ze subjektů, v nichž budou v čele tvrdí kritici současné EU, „kteří si nebudou brát servítky a kteří proto neschopnost nazvou neschopností, opilce opilcem a nebudou se tajit záměry současnou podobu EU rozbít a předělat směrem k efektivitě a zdravému rozumu“. Už máte vybráno? Případně zaujal vás v poslední době nějaký kandidát do voleb ať už pozitivně, nebo negativně? Případně něčí výrok?
Zatím nemám favorita, čekám na kampaň. Budu ale volit z volebních stran, které patří k euroskeptikům a k EU jsou velmi kritické. Protože i já se těmito názory netajím. EU dnešní doby je tragická. Nekvalitou svých představitelů, frázemi a nulovou akceschopností. Jsou tam členové první a druhé kategorie, zkrátka mám obavy, že Margaret měla tehdy pravdu. Čekám na zázrak, který, mám obavy, nepřijde.
O Česko se bojí filmař Fero Fenič: „Čechy jsem si idealizoval. Z pohledu toho východoslovenského Slováka Praha pro mě byla symbol kultury. Domníval jsem se, že český národ je vzdělanější než slovenský. Pohled na český národ mi změnili sami Češi, když vidím, jak se vyvíjejí. Neváží si svobody, chybí respekt k lidskému životu…,“ uvedl v pořadu Prostor X na serveru Reflex. „Vzdělaný národ si nezvolí počurávajícího se staříka,“ vyjádřil se jasně s tím, že se rozmýšlí, zda v této zemi chce zůstat. Co k tomu říci?
S ohledem na poslední větu o staříkovi se k tomu nechci vyjadřovat. Musela bych o panu Feničovi říct něco hodně nepěkného, a to až tak nechci, protože jeho díla si vážím. Každý člověk si ale zaslouží důstojné vyjadřování o sobě sama, a já bych nikdy o nikom starém podobný výrok neřekla. Myslím, že útočením a úšklebky na Zemanův věk a zdraví ztratil i jeho protikandidát Drahoš, který si sám nasadil falešné brýle. Češi to prostě nemají rádi, když se útočí na něco, za co člověk nemůže, a proto Zeman zvítězil. Podobně se teď většina staví i proti Feru Feničovi, a to i ti, kteří Zemana nevolili a nemají ho rádi. Odsuzuji to také.
Fenič by podle šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla „měl i s celým svým cirkusem odtáhnout zpět na východní Slovensko“, protože „zemře velmi, velmi nespokojený. A podle všeho zemře jako počurávající se stařík, což ho evidentně děsí nejvíce“. Je to adekvátní reakce, nebo si ji měl Plesl nechat pro sebe?
Podobná diskuse je nehodna dospělých a vzdělaných mužů. Na obou stranách.
Fero Fenič konsternovaně sdělil, že lidé, kteří podepsali před lety petici za přejmenování ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla, čelí v dnešní době takovým útokům, že svůj podpis chtějí zakrýt. Co s tím?
To nevím. Ještě nikdy jsem nebyla v situaci, kdy bych chtěla odvolávat svůj podpis. Nebyla jsem nikdy postavena, díky věku, před povinnost podepsat Antichartu (nikomu to proto nevytýkám, neb podle mne nemohli jinak, chtěli-li dál dělat svou práci), Chartu (to zase nepřeceňuji, protože podpis Charty nebyl taky patent na budoucí rozum, jak mnozí očekávali), či něco podobného. Připojím tedy jen svůj osobní názor na přejmenování letiště. Bylo to unáhlené a zavání to přílišnou adorací Václava Havla. Stejně tomu říkáme stále Ruzyně. Takové věci se mají dělat s odstupem času. Tedy je možné, že lidé podepsali unáhleně, pod tíhou úmrtí člověka, s nímž nějak souznili, ale to mohlo vyprchat. V každém případě nikoho za podobné věci neodsuzuji, nejsem v jeho kůži. Doby, kdy bylo důležité, kdo co podepsal, kdo co podepsal proti, kdo co podepsat musel, jsou už naštěstí pryč. Nekádruji. Ostatně soudě podle výsledků voleb, lidé také ne. Jde jim o současnost, a na vzdálenější minulost už dávno kašlou. Měli by na to myslet všichni političtí lídři. Lidi oslovuje současnost a budoucnost, na minulosti se už dávno body nesbírají. Byť bychom na ni samozřejmě neměli zapomínat. Hlavně proto, aby se neopakovala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
_profil_top.jpg)
