Fotogalerie: - Zatýkání A. B. Bartoše
Fotogalerie: - Konvoj cestou z Vyškova
Jak vnímáte aktuální kauzu „zavřeného Hradu“ pro amerického velvyslance?
Myslím si, že to prezident rozhodně neměl dělat, v tom se adekvátně vyjádřil pan premiér Sobotka. Vyjádření pana velvyslance Schapira bylo velice korektní a umírněné, a pokud se prezident rozhodl, že amerického velvyslance nebude zvát na Hrad, jak to dělá s některými rektory vysokých škol, měl to udělat potichu, abychom jako Česká republika nevypadali jako oslové. A oslové, to je ještě slabé slovo. Problém vznikl kvůli události, která se bude v květnu konat v Moskvě, kde bude defilovat armáda, která nás přímo ohrožuje. Americký velvyslanec se vyjádřil velmi zdrženlivě na adresu našeho prezidenta, který se zúčastní přehlídky armády, u níž bohužel není zcela nereálné, že bude ohrožovat náš stát.
Co může tato roztržka znamenat?
Prezident se v tomto případě svým chováním dotkl našeho velmi významného spojence. A ten význam je hlavně v tom, že Spojené státy nepochybně nesou hlavní náklady na vyzbrojování jednotek NATO v Evropě a my na ně spoléháme při obraně naší země, respektive při obraně našich spojenců. Bezprostředně ohroženy jsou přitom pobaltské země, které byly součástí Sovětského svazu jako takového a nepatřily jen do kolony satelitních států, jako jsme byli my. My bychom při eventuálním ohrožení ze strany Ruska byli nepochybně až v druhém sledu.
Ohrozí to vztahy mezi USA a Českou republikou? V Americe zřejmě není každému jasné, že český prezident má jiné postavení a kompetence než v USA nebo Rusku…
Myslím, že to se o postavení českého prezidenta v USA ví, je ale asi otázka, kdo to ví, a kdo ne. Pokud jde o širokou veřejnost, tito lidé to zřejmě nemusí rozlišovat. Jsou to ale právě ti přísloveční daňoví poplatníci, kteří se pak třeba budou ptát, co je jejich zájmem a jestli budou chtít vynakládat své peníze na obranu zemí, kde se objevují tyto spory. To může být krajně nepříjemné, na druhou stranu věřím, že pokud se bude realisticky jednat o otázkách zahraniční a vojenské politiky USA, budou rozhodovat lidé, kteří ten rozdíl znají a vědí, že prezidenta, kterého tady máme, jako primárního reprezentanta země brát nemusí. I toto je ale stanovisko, které není bezbolestné, protože v naší ústavě se říká, že prezident vystupuje za Českou republiku jako za stát.
Co v tomto směru znamenal průjezd amerického konvoje přes naše území? Ovlivní to pohled na nás zvenčí?
Vracel jsem se z neděle na pondělí ze zahraničí a dopoledne jel po dálnici D1 z Prahy. Viděl jsem zástupy lidí, kteří čekali až konvoj projede, to na mě osobně působilo velice příznivým dojmem a nepochybně jde o výraz jakéhosi lidového přesvědčení, které je mnohem zdravější než to, co předvádějí někteří politici. Ohlasy na to v zahraničí, to ale mohou být jen střípky, ze kterých se celkový pohled skládá. Pořád tady zůstává viditelná symbolika českého prezidenta přihlížejícího vedle pana Putina a pana Kim Čong-una přehlídce armády, která se podílí na decimování Ukrajiny, respektive na záboru její části. To podle mne bude dostatečně silné a bude to viditelnější než lidové nadšení a mávání americkému konvoji.
Často se mluví o tom, jak se Američané chovají nebo nechovají ve světě, ale rozhodně neanektují teritoria a nepřipojují je k vlastnímu území. Další věc, která je pro mě podstatně odlišná, je fakt, že v USA se nepořádají manifestace vojenské síly, tak jako na Rudém náměstí, kam jsou zváni státníci, aby se dívali na jaderné zbraně, které jsou potenciálně namířeny na obyvatele jejich země. To je jako rozdíl mezi dnem a nocí a nechápu, z čeho čerpají ti, kdo ho nevidí.
K argumentům odpůrců konvoje patřila obava, že průjezd amerických vojáků bude destabilizovat situaci na východní Ukrajině…
Myslím, že konvoj určitě neměl na tuto situaci vliv a nebylo jeho cílem zvyšovat napětí na Ukrajině. Z hlediska České republiky, pobaltských států a Polska je dobré si uvědomit, že není samozřejmostí, že jsme členy NATO. Diplomatická aktivita, která svého času v tomto směru musela být vynaložena, nebyla jednoduchá, u Američanů je dost velký podíl představ, že by neměli dál vyhazovat peníze v Evropě, kterou za dvou světových válek pomáhali zachraňovat. Že jsme se stali v této atmosféře členy NATO, nebyla žádná samozřejmost. Průjezd konvoje byl v tomto světle jen malou ukázkou toho, že naši spojenci mohou počítat s tím, že počítáme se vzájemnými závazky. Pokud jde o transport vojsk, jistě se dal udělat i jinak, myslím ale, že u nás žádné kalamity nezpůsobil a že jej obyvatelé vnímali pozitivně. Pozitivní je i pocit, že nejsme sami.
I celkově průjezd konvoje chápu jako příspěvek ke zklidnění situace. Ve světle toho, co Rusko dělá na Ukrajině nebo dříve udělalo v Gruzii, jsou zde důvody se domnívat, že se nebude opakovat situace z předvečera druhé světové války, kdy nás spojenci opustili. Beru to spíš jako pozitivní věc, a kdybych měl použít další analogii z počátku druhé světové války, musím konstatovat, že pokud by se demokratický svět postavil Německu silou místo Mnichovské dohody, výsledkem by byla mnohem klidnější Evropa, než jak tomu pak bylo.
Jak ovlivňují veřejné mínění nová média a sociální sítě. Původní dojem byl, že nastanou mohutné protesty proti konvoji.
To je přeceňování skutečné váhy tohoto prostoru. Na sociálních sítích se nebojuje pěstmi, ale má to tento charakter. Když projde hrstka lidí skandujících nenávistná hesla po náměstí malého města, také bude docela vidět, na sociálních sítích je to podobné. Díváme se na prostor, kde je hodně vidět pár křiklounů, to ale neznamená, to že jde o nějak reprezentativní skupinu. Ve skutečnosti je to jinak a je dobré si tyto věci uvědomovat.
Otázka objektivity se týká i veřejnoprávních médií…
Jejich napadání je součást politického boje, nemáme sice bezprostředně před volbami, ale různá politická uskupení se snaží před veřejností profilovat – vůči veřejnosti a vůči kanálům, kterými se informace sdělují. Nemá ale smysl to příliš přeceňovat, je to jen nepříjemné.
Jaká je podle vás situace Pobaltí, odkud jel konvoj ze cvičení?
Pobaltí je přímo ohroženo tím, jak se Putin vyjádřil ve smyslu, že rozpad Sovětského svazu byla historická chyba. Tyto státy navíc mají jako bývalé součásti Sovětského svazu početné ruské menšiny. A ruská menšina byla důvodem k přímé intervenci na Krymu a ke skryté na východní Ukrajině. Nedivím se pobaltským zemím, že se cítí přímo ohroženy.
Co říkáte na krok Polska, které na hranicích rozmístí pozorovatelny kvůli raketám?
Poláci mají s ruskou armádou své zkušenosti, na začátku druhé světové války si Němci se Sověty Polsko rozebrali. Když dnes Poláci vidí, jak se Putin chová, je zcela přirozené, že s vědomím historie takto jednají.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
