Stejně jako ostatní lídři všech politických stran, které kandidují ve volbách do Poslanecké sněmovny, jste byl pozván jako lídr VOLNÉHO Bloku na závěr pořadu Události a komentáře České televize ke krátkému rozhovoru. Ten ale zdaleka neproběhl standardně a vzbudil pozdvižení. Popište, co jste v ČT zažil?
Má být Hana Lipovská odvolána z Rady ČT?Anketa
Pracovnice České televize mě upozornila, že při vstupu do budovy na Kavčích horách budu muset mít respirátor, ale ve studiu si ho už mohu sundat. Pokud mi to bude vadit, můžeme udělat rozhovor před budovou televizních novin. Je to prý běžná praxe. Pro mě naprosto a věřím, že pro každého myslícího člověka je to absurdní! Vážně někdo věří tomu, že covid se jinak přenáší ve studiu, kde jsou kromě hosta také moderátor, kameramani, zvukaři, osvětlovači a řada dalších lidí, a jinak na chodbě? Představte si, že mám covid a mohu vás nakazit. Opravdu ten vir pozná, že jsme opustili chodbu a v září reflektorů studia České televize se umravní a rozhodne se na pana Železného neskočit, zatímco mimo studio si jej okamžitě najde? A navíc – ani někteří pracovníci ČT ve vrátnici roušky neměli.
Absurdní to asi je, ale je to přece běžné a dělá se to tak snad všude. Proč to jako všichni ostatní prostě nepřejdete a nepřizpůsobíte se? Vždyť je to pořád dokola.
Udělám malou odbočku: Když jsme byli v úterý ve Sněmovně na jednání volebního výboru, který odvolával Hanu Lipovskou z Rady České televize, říkal mi poslanec SPD Jaroslav Foldyna, že si respirátor nasadil, protože se prostě ve Sněmovně udělalo pravidlo, že se nosit budou. Rozumím tomu, že je taková kapitulace pohodlná a na první pohled logická. Koneckonců, i u nás ve VOLNÉM Bloku mi někteří kolegové vyčítají, že kvůli mé zásadovosti se občas nedostaneme k obhajobě našich programových bodů a hodnot. Ale já s tím zásadně nesouhlasím. Přece si nenasadím ohlávku pohodlné absurdity, abych mohl pak z milosti covidové mafie říci pár slov.
Proč?
Zásadní hodnotou – mou, VOLNÉHO Bloku, ale snad každého člověka – je přece pravdivost a odvaha, ne pokrytectví a dvojí morálka. Na výboru ve Sněmovně seděli poslanci Sommerová (SPOLU), Gazdík (PirSTAN), Foldyna (SPD) nebo Blažek (SPOLU) bez respirátorů a žádná pravidla je nezajímala. Když jsme jim nastavili zrcadlo a sedli si tam bez respirátorů také, najednou si na svá vlastní nesmyslná pravidla (o kterých po straně mimo kamery hovoří jako o „pakárně“) vzpomněli. Podobně ochranka v České televizi ve vrátnici chodila bez respirátorů, ale občan bez něj ve stejné vrátnici stát nesmí.
Tohle je ta dvojí morálka, tohle je ten dvojí metr, proti kterým bojuji, a který rozděluje a drolí naši společnost. Samozřejmě že se tomu mohu pohodlně podvolit, samozřejmě že mohu, jak říkám, „políbit prsten covidové mafii“ a žít bez problémů. Jenže tady jde přece právě o princip – o ohnuté hřbety, o dvojí morálku, o pokrytectví. A tomu se fakt podvolovat nehodlám. Je mi přitom jedno, jestli je symbolem pokrytectví rouška nebo třeba čtyřlístek v klopě. Vždyť už Karel Kryl v Pasážové revoltě zpíval: „Na klopě placku jak psí známku – znak příslušnosti k davu. I naše generace má svoje prominenty: Program je rezignace a facky argumenty.“
Kdo je podle vás ta covidová mafie, o které často mluvíte?
Covidová mafie jsou ti kmotři, kteří si z lidského utrpení udělali byznys. Jsou to obchodníci se strachem: Pochopili to, co věděli všichni diktátoři dějin – že když nejprve vezmete všem lidem svobodu, a pak jen dáte některým určitá privilegia, upevníte si takřka neomezenou moc. Vždycky je ale odhalí jejich pokrytectví – a to je pěkně vidět právě v případě České televize.
Takže kvůli pokrytectví jste se odmítl podvolit a rozhodl jste se zůstat před budou České televize. Nebyl jste tam ovšem sám.
Ano. Víte, pro mě je strašně důležité, že nejsme stranou jednoho muže nebo jedné ženy. Ve zmiňované písničce zpíval Kryl „Ne, nejsme na kolenou – ryjeme držkou v zemi!“ My v našem Volném songu jsme ale optimističtější a zpíváme „Ještě nejsme na kolenou… Naše síla kolem lítá“. Tím nejcennějším je, že nejsme sami, rozhodujeme se společně, bojujeme za sebe navzájem, a když je jeden na kolenou, druzí mu pomohou vstát. V tomhle je pro mě VOLNÝ Blok neskutečně krásný a cenný. A proto jsme rádi využili možnosti, že se bude točit před budovou a řada příznivců, navzdory pokročilé hodině, mě přijela na Kavčí hory podpořit.
Zaujalo mě, že jste si během rozhovoru několikrát zakryl tvář transparentem s nápisem „Babiš drží Dvořáka, Okamura přicmrndává“. Jaký to mělo smysl?
Je to trochu legrační, ale po začátku živého vstupu jsem ve sluchátku, které mi nasadili, zaslechl pokyn kameramanovi: „Zabírej ho tak, aby hlavně nebyli vidět ty lidi a transparenty“. Takže to je demokracie podle České televize. Na druhou stranu, docela jsem pokyn v dnešní totalitě chápal, protože lidi si donesli transparenty třeba s heslem „Kvůli tobě, Dvořákova sebranko, do spacáků nepůjdeme!“, „Petr Dvořák, člen KSČ, absolutní jednotka bezcharakternosti a lži“ nebo „ČT patří občanům, ne zaměstnancům“. Redakce proto asi měla strach, aby si vysíláním nenaštvali Dvořáka. Tak jsem se prostě otočil a vzal si první ceduli, která byla po ruce.
Krátce po skončení vysílání napsal moderátor Jakub Železný na svůj twitter: „Dík za reakce na rozhovor s p. Volným. Po vysílání jsem mu poctivě řekl, že mě mrzí, že jsme nedošli k programu. Opáčil, že jsem lhář. Kritika ok, na urážky si jeden zvykne. Ale tohle fakt ne! Kdo mě zná, ví… Ale tu práci budu dál dělat stejně. A klidně.“ Řekněte, co se vlastně stalo?
Pan Železný po skončení pořadu přece jen vyšel ven, vzorně v respirátoru, za námi. S povznesenou shovívavostí, jako kdyby mluvil k nesvéprávným a nechápavým lidem nám začal vysvětlovat, že ho program VOLNÉHO Bloku zaujal, že jsou v něm rozpory, a že ho moc mrzí, že mi tedy nemohl položit své otázky, které si připravoval. Já jsem doslova odpověděl: „Pane Železný, vy jste řekl teď pár zajímavých věcí a já si myslím, že lžete. Vy jste se se mnou vůbec bavit nechtěl. Dokažte, že ano a pojďte, já vás zvu do své show. A tam se můžete zeptat.“ On jakoukoli veřejnou diskusi se mnou odmítl, čímž dal jasně najevo, že ho skutečně nezajímají programové body VOLNÉHO Bloku, nezajímá ho, co si myslím, ale jen velmi zkušeně a zručně manipuloval. Všimněte si: já jsem řekl, že si myslím, že lže, když říká, že ho zajímají odpovědi. On ukáže, že ho odpovědi nezajímají, a pak napíše, že jsem jej označil za lháře.
Ale abychom zaměstnance České televize Železného nechytali za slovo: To, že lže, ve skutečnosti prokázal už v minulosti. Loni, 28. října, napsal tweet, ve kterém označil za estébáka mimo jiné advokáta Jana Kříže, který ovšem podle soudu s STB nikdy nespolupracoval. Za tuto lež se však pan Železný nikdy neomluvil a když byl Radou České televize volán k odpovědnosti, vykrucoval se jako malý zbabělý kluk. Takže ano, trvám na tom, že pan Železný je lhář. A já jako koncesionář mám veškeré důvody automaticky předpokládat, že když mluví, neříká pravdu. To je koneckonců u České televize, jejího ředitele Petra Dvořáka a některých jejich zaměstnanců pomalu běžný standard. Tolerovat jej však nesmíme.
Nelitujete někdy své činnosti? Označují vás za blázna a bitkaře…
Rozhodně ne. Jednám zodpovědně a hlavně svobodně. VOLNÝ Blok je tady přece i proto, aby nastavil zrcadlo těm, kteří ve stylu bolševické normalizace tvrdí při pohledu na zelený čtverec, že vidí červené kolečko. Jen proto, aby měli dobré bydlo a klid. Takovou budoucnost pro svého syna, pro naše děti i pro naši zemi nechci. Je to cesta do otroctví a chudoby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Martin Huml
