Byli potrestáni ti, kteří mohou za teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001?
Většina pachatelů při sebevražedných útocích zahynula, další byli pochytáni a uvězněni. Vůbec nic to ale nezměnilo. Pokud jde o islámský terorismus, situace je podstatně horší. Prohlášení George Bushe mladšího o válce proti terorismu vedlo k řadě chybných opatření, které stav v islámském světě velmi zkomplikovaly. Samotný pojem válka proti terorismu je nesmyslný, neboť terorismus je prostředkem k dosažení nějakého cíle. Proti prostředkům nelze bojovat, je nutné bojovat proti příčinám islámského terorismu a tady jsme jako západní světové společenství udělali spoustu chyb, které v podstatě situaci zhoršily. Že jsme dopadli Usámu bin Ládina, že jsme rozprášili starou al-Káidu? Nic z toho nevedlo k tomu, aby byl svět bezpečnější. Svět je podstatně méně bezpečný, než byl před 11. zářím.
V reakci na teroristický útok, který změnil svět, provedly Spojené státy americké invazi do Afghánistánu a svrhly hnutí Taliban, které poskytovalo zázemí teroristům z al-Káidy. Jak vnímáte po letech tuto reakci prezidenta George W. Bushe?
Spojené státy vycházejí z pořekadla, že lze dobít jakékoli území, máte-li sílu. Obtížné je ho ale udržet. Pokud odstraníte špatný režim, je obtížné ho nahradit lepším. To se příliš nepodařilo ani v Iráku, totálně tento postup zkrachoval v Libyi a vše se bude opakovat v Damašku, pokud nastavený trend bude dál pokračovat. USA asi v první fázi byly schopné smést Taliban, o tom není pochyb, pak ale, místo toho, aby se věnovaly mírové rekonstrukci a obnově nějakého zřízení, které by odpovídalo historickým zkušenostem v Afghánistánu, se jejich úsilí obrátilo k Iráku a odstranění Saddáma Husajna. Nový režim nebyl schopen zajistit inkluzi všech šiítů a sunnitů a výsledkem je Islámský stát a jeho aktivity jak v oblasti Iráku, tak Sýrie.
USA a samozřejmě mnoho dalších zemí také posílilo antiteroristickou legislativu a pravomoci svých bezpečnostních složek. Byla opatření účelná, nutná a která chybí?
V situaci, kdy se neřešily příčiny islámského terorismu, nezbylo nic jiného než zvyšovat pravomoce tajných služeb. USA po 11. září založily další dvě zpravodajské služby a dnes už jich mají 16. Je pravda, že na území USA kromě útoku na Bostonský maraton nedošlo k ničemu závažnému. Samozřejmě za to zaplatili daňoví poplatníci spoustu peněz a svobody občanů byly omezeny. Z tohoto pohledu byla řada opatření nutná, ale neřeší se příčiny. Řada mladých muslimů má pocit vykořeněnosti, pocit, že se jim nedostává stejného pracovního zařazení jako původním obyvatelům. Kdykoli se podívají na televizi, mají dojem, že Západ je ve válce s islámem. Vidí zabité muslimy a to jsou věci, které k jejich radikalizaci přispívají. Destabilizovaly se státy jako je Libye a podobně. Měli bychom přestat vyvážet naše životní hodnoty, které oni nechtějí a být více pragmatičtější. Vládci, kteří byli svrženi, to znamená Kaddáfí a Husajn, byli samozřejmě tyrani, ale své země drželi v situaci, kdy pro nás nepředstavovaly nebezpečí, a to se dnes říci nedá.
USA po 11. září nečekaly při útoku na Irák na rozhodnutí Rady OSN. Koalice vedená Spojenými státy svrhla diktátorský režim Saddáma Husajna, zahájila okupaci Iráku. Jak tento fakt ovlivňuje dnešek?
CIA zesměšnila vlastního ministra zahraničních věcí generála Colina Powella tím, že mu dala do rukou snímky, které v Radě bezpečnosti pak ukazoval jako pojízdné výrobny biologických zbraní. To je samozřejmě ostudná věc, ale v dějinách CIA není ojedinělá. Ona své informace často píše tak, aby se hodily politikům, a ne pravdě. To byl asi základní problém. Útok USA byl v rozporu s mezinárodním právem, protože chyběla rezoluce OSN, to je vše pravda. Dnes s tím ale nic neuděláme. Problém je, že USA nebyly schopné přesvědčit vládu al-Málikího, aby se nestalo to, že se šiíté budou mstít sunnitům za to, co jim sunnité za vlády Saddáma Husajna dělali. Společnost nespojil, nesnažil se a přispěl k tomu, že Islámský stát má kromě jiných „dovedností“ i ty vojenské, protože v jeho řadách jsou i bývalí důstojníci irácké armády, kteří mají spoustu zkušeností.
Psali jsme:
Obecně se hovoří o souvislostech vývoje, o kterém hovoříme, s uprchlickou krizí. Jak vy vnímáte tuto návaznost?
Je potřeba si říci, že migrační krize není pouze výsledek aktivity Islámského státu. Řada lidí utíká z mnoha dalších zemí i z těch, které například požádaly o přijetí do EU… To, co se na základě migrační vlny děje, je zbytečně vyvolaná hysterie, byť nic nechci podceňovat. Politici překotně hovoří o tom, že v těchto vlnách k nám mohou pronikat bojovníci Islámského státu. To je přesně to, co Islámský stát potřebuje a nemusí hnout ani prstem. Nepopírám, že se k nám nemohou přesunout nějací lidé, ale Islámský stát je veliké nebezpečí pro západní civilizaci, o tom není pochyb, ale jeho primární aktivity a cíle jsou boje proti šíitům a upevnění pozic na území, kde se nachází. V tuto chvíli nemá vojenskou sílu, aby otevřeně konfrontoval Západ. To, jak jsme ze situace hysteričtí, jim ale nahrává.
Podezřelých ve Francii z aktivní přípravy džihádu je 3500 lidí, ve Velké Británií 1500 a také v Belgii je dostatek lidí, kteří jsou schopní nás poškodit. Vyvoláváním strachu podporujeme jen aktivity, které povedou k radikalizaci pravicového extremismu. Mimochodem pravicová extremistická scéna potřebovala nový náboj. V tuto chvíli si zaděláváme na velký problém. Upozorňuji, že nejsem obhájcem migrace. Pomožme v rámci omezených možností, dělejme to s rozumem a nedělejme hysterické vlny.
Vy jste zmínil v Českém rozhlase: „Můj přítel Tonda Rašek napsal článek, že nás čeká izraelizace Evropy, a já si myslím, že je to velmi příznačné. Budeme konfrontováni čím dál tím víc s teroristickými útoky a naučíme se s tím víc žít.“ Takže nemáme šanci teroristickým útokům zabránit?
Neřeší se příčiny islámského terorismu. Navíc je dostatek lidí, kteří nás mohou potenciálně ohrozit, a my s tím nebudeme mít možnost nic dělat. Tak, jako občas bouchne autobus v Jeruzalémě nebo Tel Avivu, takové věci se budou dít na území Evropy. Představa, že policie a tajné služby jsou schopné tomu včas zabránit, je naprosto iluzorní. I když má Francie velké policejní sbory a tajné služby, tisíce radikálů nelze hlídat každý den. Navíc policejní sbory nejsou určené pouze k tomu, aby hlídaly potenciální pachatele teroristických útoků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
