Jak byste zhodnotil I. kolo prezidentských voleb? Jste spokojený s vaším umístěním a ziskem voličských preferencí? Co například říkáte na neúspěch Mirka Topolánka, který byl některými médii pasován na černého koně prvního kola? Domníváte se, že se opravdu nedařilo především těm kandidátům, které podporovaly politické strany na rozdíl od těch bezpartijních?
Vítězi jsou pouze ti, kteří postoupili do druhého kola. Z tohoto pohledu nemůže být spokojen nikdo, kdo se umístil od třetího místa dále. Když objektivně posoudím moje šance před celou kampaní, tak výsledek nebyl špatný. Svoji kandidaturu jsem oznámil 21. srpna 2017, v té době jsem byl veřejnosti téměř neznámý a na kampaň jsem měl omezené finanční prostředky. Důležitý je můj vnitřní pocit, že jsem nemohl udělat nic víc, aby to dopadlo lépe. Navíc kandidáti nominovaní na základě petice od občanů měli velkou výhodu tím, že se dostali do povědomí lidí již během sběru těchto podpisů. Vždyť Michal Horáček, který je veřejnosti známý desítky let, svoji kandidaturu ohlásil v listopadu 2016. Neúspěch Mirka Topolánka je a není překvapením. Lidé ho znají a je kvalitním řečníkem s největšími politickými zkušenostmi, a to ze všech protikandidátů prezidenta Miloše Zemana. Myslím si, že ho dohnalo, jak veřejnost vnímá jeho minulost.
Většina pravicově orientovaných kandidátů přislíbila po prvním kole podporu Jiřímu Drahošovi a vyzvala k tomu své příznivce. Podle médií vy sám ještě váháte a chcete nejprve od Zemanova soupeře, aby vám sdělil, jak by se zachoval vůči direktivě EU, která by nám přikazovala přijímat neomezený počet migrantů. Jsou tyto informace pravdivé? A jak se v této souvislosti k Jiřímu Drahošovi vlastně zachováte?
Považuji za neúctu vůči voličům, aby je ihned po skončení prvního kola voleb neúspěšný kandidát vyzýval k tomu, že mají podporovat někoho jiného. Šlo jim o prosazování svých myšlenek, nebo se jim názory scvrkly na „Zeman či Antizeman“? Udělal bych to jedině v případě, že jeden z postupujících by mi byl velmi názorově blízko. Ale stávající prezident Zeman na naše společné debaty nechodil a pan Drahoš na nich nikdy nesdělil jasný názor. Oba se tak do druhého kola promlčeli. V nejbližších dnech oběma kandidátům odešlu otázky, které považuji za důležité, vše také zveřejním. Moji voliči jsou inteligentní a svéprávní a umí se sami rozhodnout, ale chci jim v jejich rozhodování pomoci získáváním informací. Každý občan by měl využít čas do druhého kola voleb na to, aby sledoval oba kandidáty, jejich projevy a názory, a pak se rozhodl podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Jak jste spokojeni s výsledky voleb?Anketa
Zaujala vás více kampaň některého z vašich soupeřů? Kterou z nich byste označil za nejzdařilejší? A co vám účast v prezidentské kampani přinesla pozitivního?
Kampaň Mirka Topolánka byla opravdu dobrá. Sice některé slogany, třeba část mého volebního hesla „silný prezident pro těžké časy“, si „vypůjčil“, ale nevadí mi to. To využívání cizích sloganů, výroků, postojů mezi kandidáty bylo až legrační. Na jedné debatě Mirek Topolánek řekl, že sice nechce euro, ale je to lepší než rubl nebo čínská měna. Na příští debatě padl dotaz na pana Fischera, který neváhal a použil stejnou odpověď. Pro mě byla prezidentská kampaň obrovská zkušenost. Jako politický nováček jsem se hodně naučil, ale některé metody nebudu ve svém životě nikdy používat. Pro mě je politika nástroj, jak prezentovat své názory a postoje a přesvědčovat o nich veřejnost. I když jsem pochopil, že by bylo jednodušší sdělovat lidem to, co chtějí slyšet. To je ale v rozporu s mým svědomím.
Některé známější osobnosti, ale i mnoho obyčejných lidí se nechalo před volbami v médiích slyšet, že raději podpoří kandidáty, kteří získali potřebný počet podpisů od lidí, než ty, kdo je dostali od poslanců či senátorů. Myslíte si, že i tento faktor se projevil ve výsledcích I. kola prezidentských voleb?
Nemyslím. Výhodou těch, kdo sbírali podpisy občanů, bylo, že kontaktní kampaň vlastně probíhala již během tohoto sběru, a tím se více dostávali do povědomí veřejnosti.
Psali jsme:
Bývalý prezident Václav Klaus zas nechce na Hradě žádného „Marťana“, tedy člověka, který nemá žádné politické zkušenosti. Má jeho tvrzení logickou podstatu a projevilo se nějak na výsledcích? Přehlížela větší část české veřejnosti velké manažerské schopnosti u některých kandidátů, kteří je například získali i u velkých, známých mezinárodních společností? A bylo to tak vůbec správně?
Někdy mám pocit, že takové výroky mají za cíl zajistit, že úzkou skupinu politicky angažovaných lidí nebudou ohrožovat ti, kteří do politiky vstupují později a mají praxi a zkušenosti z běžného života. Mně vadí Marťani, kteří se po vystudování vysoké školy, třeba fakulty humanitních věd, vrhnou hned do politiky. Pak se přes různé stranické funkce či protekčně získaná místečka ve státní správě v politice drží zuby nehty desítky let. Silně mi připomínají svazácké funkcionáře a stranické soudruhy z období před rokem 1989. Do politiky by měl vstupovat člověk zralý, životem trochu otřískaný, který už v civilním povolání něčeho dosáhl a má zkušenosti. Takoví jsou pro naše občany přínosem.
Pojďme nyní v krátkosti k finále prezidentských voleb. Alexandr Mitrofanov, politický komentátor, napsal v deníku Právo, že člověk, který bude volit Zemana, není tím pravým občanem ČR, a už vůbec ne demokratem, jelikož chce mít nad sebou diktátora. Jak se na takový „specifický“ názor díváte?
Jsem zklamán z toho, co se mezi lidmi odehrává v souvislosti s volbou prezidenta. Říkám si, jestli opravdu musí být taková nenávist kvůli jinému politickému názoru. Ve svém novoročním poselství jsem se zabýval tím, jak se příkopy mezi lidmi nadále prohlubují. Dovolím si z něj citovat: „Nepochybujme o tom, že naši budoucnost tvoříme my všichni, každý jeden z nás. Nepovažujme ty, kteří mají odlišné postoje než my sami, za nepřátele, hlupáky, namyšlené sobce, zločince či všehoschopné manipulátory. Názorové odlišnosti na každodenní správu země jsou zdravé. Protože pouze tehdy, když názory na řešení situace projdou diskusí, v jejímž rámci bude vybrán ten nejlepší, je demokracie skutečně funkční.“
Čeští a moravští biskupové vyzvali věřící, aby se zúčastnili prezidentské volby, ale nedali jmenovité doporučení, koho mají volit. Někteří duchovní se však přece jen neudrželi. Profesor Tomáš Halík dal jasně najevo, že Zemana nehodlá volit. Podle jeho vyjádření je Miloš Zeman jako kandidát naprosto nevhodný pro svůj údajně nedobrý zdravotní stav a také proto, že prý svými činy a prohlášeními morálně poškozuje společnost. Domníváte se, že má pan Halík pravdu anebo je zcela vedle ohledně posuzování lidských kvalit současného prezidenta a také toho, co si přeje běžný český občan?
Přiznám se, že pana Halíka už delší dobu neberu vážně a k jeho výrokům se nebudu vyjadřovat, protože to považuji za ztrátu času.
Koho vlastně tipujete jako absolutního vítěze voleb a proč? Média se zatím v názorech dost rozcházejí. U mnoha redaktorů je vidět, že přání je skutečně otcem myšlenky. Tedy jednoduše řečeno, ti pravicově orientovaní tvrdí, že pokud jen příznivci pánů Horáčka, Hilšera, Fischera a Topolánka dají nyní hlas Jiřímu Drahošovi, tak musí akademik suverénně vyhrát. Naopak levicově smýšlející žurnalisté říkají, že k prvnímu kolu nepřišla řada Zemanových příznivců (účast byla asi 62 procent), takže nyní opět bude s přehledem triumfovat současný prezident. Ke kterému z těchto názorů se kloníte vy sám? Nebo máte jinou verzi, proč zvítězí jeden ze dvou výše jmenovaných kandidátů?
Aritmetické součty volby nevyhrávají. To, že někdo volil někoho v prvním kole, ještě neznamená, že dá na doporučení svého kandidáta. Lidé nejsou ovce, ač je ze strany mnohých politiků k nim takto přistupováno. Těším se na debaty pánů Drahoše a Zemana, které dle mého názoru budou pro konečné rozhodování voličů dost důležité.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
