Jak vnímáte spekulace v amerických médiích o tom, že Moskva ovlivnila tamní prezidentské volby, aby dopomohla ke zvolení Donalda Trumpa?
Ty spekulace dostávají v amerických mainstreamových médiích stále větší prostor, ačkoliv nejsou podloženy žádnými důkazy. Pro mě to jednoznačně znamená, že nejde o poukazování na realitu, ale o vykonstruovanou politickou kampaň s cílem znesnadnit Trumpovi jeho snahu mít nekonfliktní vztah s Ruskem a eventuálně připravit půdu pro pozdější snahu odstranit ho z prezidentského úřadu. Takový názor ovšem není nic objevného, říká to už řada komentátorů.
Ale víte, co považuji v této věci za opravdu zajímavé? Že se v souvislosti s tím hackováním e-mailů volební kampaně Hillary Clintonové znovu a znovu omílá, že právě Rusové pro takovou operaci měli zvlášť závažné mocensko-politické motivy. To má jaksi zamlžit tu důkazní nouzi, že to opravdu udělali. Když máme jedinečný motiv, tak vlastně máme také viníka, že? Jenže měli opravdu jenom Rusové závažné mocensko-politické důvody přát si, aby vítězem voleb nebyla Clintonová, ale Trump?
Podle mě velmi závažné mocensko-politické důvody přát si takový výsledek nepochybně měla ještě jedna jaderná mocnost. Konkrétně Izrael. V současné době Izrael vidí jako zcela zásadní otázku své existence porážku strategie řešení izraelsko-palestinského konfliktu vznikem palestinského státu. Což je koncepce, kterou propagovala Obamova administrativa a kterou by se nepochybně snažila prosadit i Hillary Clintonová, kdyby vyhrála volby. A co Trump – přes svých pár smířlivých, ale nekonkrétních projevů vůči Rusku – mohl pro Rusy představovat? V podstatě jen mlhavou naději na zlepšení vzájemných vztahů. Pro Izrael od začátku představoval perspektivu daleko solidnější.
Kdo o tom pochybuje, ať se laskavě podívá, koho se Trump chystá jmenovat do pozic, které budou určovat americký postoj k Izraeli a jeho další expanzi. Trumpův zeť Jared Kushner, známý svým vřelým vztahem k Izraeli, bude hlavním poradcem prezidenta pro Střední východ a obchod. Americkým velvyslancem v Izraeli má být nekompromisní zastánce budování nových izraelských osad v okupovaných územích David Friedman. Trump se také netají přáním přestěhovat americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a uznat ho tak – na rozdíl od všech ostatních členských států OSN – za hlavní město Izraele.
Tím ale nechci říct, že za tím hackováním e-mailů kampaně Hillary Clintonové byli ve skutečnosti Izraelci, a ne Rusové, přestože Mossad vládne jedním z nejskvělejších hackerských týmů na světě, například zavirovali íránský program na obohacování uranu. Co chci, je jenom poukázat na to, že je opravdu divné, že když se mluví o potenciálních motivech hackerů, kteří se nabourali do digitální databáze kampaně Hillary Clintonové, na ty izraelské nikdo ani slůvkem nepoukázal. To mlčení je opravdu zvláštní náhoda.
Zdrojem zprávy amerických rozvědek, o níž se dnes nejvíc mluví, měly být informace republikánského senátora Johna McCaina, které získal od soukromého detektiva. Proč McCain tak tvrdě útočí na stranického kolegu? A jsou zprávy detektiva, jenž dříve působil v britské MI6, důvěryhodné?
Osobní historie senátora McCaina jako příkladného amerického vlastence je rozporuplná. S tím, co je považováno za standardní etické chování, byl opětovně na štíru. O svém sestřelení nad Hanojí v roce 1967 například tvrdil, že ho zasáhla protiletecká raketa. Vyšetřování ale ukázalo, že piloti, kteří s ním letěli ve formaci, se dokázali protileteckým raketám vyhnout. McCain byl sestřelen, protože v rozporu s předpisy letěl příliš nízko, což vedlo k tomu, že byl jako jediný zasažen protileteckým dělostřelectvem. Vzhledem k tomu, že byl pak pět a půl roku vězněn Vietnamci za hrozných podmínek, se to přešlo.
Mimo jiné pravděpodobně i proto, že jeho otec byl admirál, který velel námořním operacím Spojených států amerických ve válce ve Vietnamu. Jako letec byl John McCain III. prokazatelně nezodpovědný již dříve. Během své vojenské kariéry zničil při haváriích dvě letadla a těžce poškodil třetí. Záhadné je i to, jak se asi choval během svého zajetí ve Vietnamu; protože opětovně využíval svého politického postavení k tomu, aby zabránil odtajnění výpovědí svých spoluvězňů z Vietnamu.
Takže já sám ho za důvěryhodného a charakterního člověka nepovažuji. Co nám mainstreamová média prezentují, je uměle vytvořená čítanková fikce vhodná pro volební kampaně určitých vrstev, která má s realitou málo společného. Pokud jde o ten svazek tvrzení o Trumpových údajných stycích, který McCain předal FBI, není to zpravodajská zpráva, ale klasický bulvární blábol. Samotný server Buzzfeed, který se jejich publikací na internetu výnosně zviditelnil, je označuje za „neověřené a potenciálně neověřitelné“.
Už vše komentoval známý „putinobijec“ z Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda. Jak vnímáte tohoto odborníka přes proruskou propagandu?
Díky Bohu za takové protivníky.
Také díky jemu se na českém ministerstvu vnitra dává dohromady útvar proti dezinformacím. Co vy na to?
Předchozí odpověď je přesná. Myslím, že to hodně pomůže široké veřejnosti identifikovat to, co jim chce establishment nalhávat. Tedy, pokud to nebude násilně likvidační. Ale pak by to asi radikalizovalo i ty, kteří si zatím myslí, že se jich to netýká. Tudíž i tak by to mohlo být přínosné.
Neměla by být posílena Trumpova ochrana?
Trump odmítl nechat se chránit standardní prezidentskou ochrankou, která se trochu nepříznačně jmenuje Secret service. Místo toho se nechá chránit svou soukromou, což jistě něco říká. Myslím si, že zdaleka není tak naivní, jak si mnozí myslí.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Jan Rychetský
