Vznikla sněmovní komise pro hybridní hrozby: Víme, čím se bude zabývat

24.06.2020 17:35

ROZHOVOR ParlamentníListy.cz měly možnost hovořit s poslancem hnutí ANO Robertem Králíčkem. Ten byl jedním ze zástupců dolní komory Parlamentu, který podporoval vznik shora uvedené komise.

Vznikla sněmovní komise pro hybridní hrozby: Víme, čím se bude zabývat
Foto: Archiv VÚA - VHA Praha
Popisek: Poslanec ANO Robert Králíček

Pane poslanče, zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro hybridní hrozby neprovázelo žádné drama. Kdo s tímto nápadem přišel?

Anketa

Je Jaromír Soukup dobrý moderátor? (Ptáme se od 24.6.2020)

3%
24%
hlasovalo: 12590 lidí
S nápadem přišel poslanecký klub TOP 09 a kolegyně Helena Langšádlová. Drama nebylo proto, že panuje obecná shoda se této oblasti věnovat. Myslím si, že to je velmi dobrý nápad, a od začátku jsem ho podporoval. Pomohl jsem s tím, aby stálá komise Poslanecké sněmovny pro hybridní hrozby měla co možná nejširší podporu napříč Sněmovnou. 

Téma hybridních hrozeb je velmi frekventované. Jak si ale běžný obyvatel, který se v tématu neorientuje, tuto hrozbu může představit?

Hybridní hrozby jsou ohrožení v širokém spektru a jsou jimi zasaženy oblasti informační, diplomatické, ekonomické, finanční a legislativní. Mohou to být cílené dezinformace, kybernetické útoky, útoky v oblasti energetiky a strategických komodit, ale může to být také šíření extremismu, hrozby terorismu. V zásadě jakékoli působení s cílem prolomit nebo oslabit bezpečnostní systém.

A jak přesně zasahují do života?

Cílem je destabilizace, mohou podlomit důvěru občanů ve stát a jeho orgány, vyvolávat nejistotu, relativizovat hodnotový systém. Ve svém důsledku hybridní hrozby a útoky mají vliv na každodenní život.

Můžete dát příklad, jak takový útok vypadá?

Velkým prostorem pro hybridní útoky je především digitální prostředí a elektronické formy komunikace. Sítě ve firmách, státní správě. Cílem může být každý občan, například ve veřejné Wi-Fi, veřejné dobíječky, v době práce z domova na home office vzrostlo napadení sítí firem přes domácí počítače, mohou to být kyberútoky na kritickou infrastrukturu státu.

V informační oblasti se nemusí jednat vždy o dezinformační platformy a weby, ale také o projekty „soft power“, skrze mezinárodní spolupráce škol, kulturní projekty, různé vzdělávací či neziskové programy. Těch podob může být celá řada, nikdy nebudeme schopni všechny tyto aktivity zachytit a pojmenovat, ale můžeme přispívat k bezpečnostní gramotnosti, pozorně sledovat vývoj a distribuci nových digitálních technologií, včas identifikovat hrozby, podněcovat audity zaměřené na kyberbezpečnost a tak podobně. 

Jaké mocnosti podle vašeho názoru podobné nástroje nejvíce užívají a proč?

Anketa

Vadí vám údajný střet zájmů Andreje Babiše?

9%
91%
hlasovalo: 16982 lidí
Nemusí se vždy jednat o cizí mocnosti. Kvantita a intenzita útoků jsou sice přímo úměrné ekonomické síle, kterou útočník disponuje, mohou to být cizí mocnosti, stejně ale tak korporace a zájmové skupiny. 

Zvažujete v rámci této komise nějakou mezinárodní spolupráci?

Bez toho se neobejdeme. Za prvé tento druh hrozeb nezná hranice a za druhé je třeba sdílet maximum zkušeností a rychle a efektivně je aplikovat. 

Budou členové komise pracovat nebo hodnotit konkrétní výstupy konkrétních médií?

Pokud se tato komise bude zabývat nějakými konkrétními mediálními kauzami, pak určitě spíš ve smyslu identifikace nějakého obecného bezpečnostního problému a hledání jeho řešení v legislativní rovině, popřípadě zjišťování, jak efektivně pracují orgány státu, které mají tyto věci v kompetenci. Jejím hlavním cílem je dát legislativní podporu exekutivním a preventivním složkám.  

Máte představu, jaké první body se v rámci komise budou probírat?

Nejprve si musíme zpracovat jasný status komise a s odborníky definovat oblasti a stanovit priority, kterými se chceme zabývat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Žvástů jsem slyšel dost.“ Ivan David skoncoval s von der Leyenovou. Zle

20:20 „Žvástů jsem slyšel dost.“ Ivan David skoncoval s von der Leyenovou. Zle

Blží se dvacáté výročí vstupu ČR a dalších zemí do EU. V europarlamentu už se konalo slavnostní zase…