V období ekonomického růstu je u nás často slyšet, jakým profesním skupinám se bude přidávat na platech, o kolik si kteří státní zaměstnanci polepší. Hasiči, jejichž nástupní plat bez praxe se pohybuje kolem 20 tisíc korun a průměrný přesahuje 30 tisíc, se nijak hlasitě přilepšení nedomáhají. Neméně důležité v jejich případě je, jakou technikou a ochrannými prostředky jsou vybaveni. Ani v tomto směru si nemají co stěžovat?
Dnes je finančních prostředků hasičským sborům přidělováno poměrně dostatečně. Pokud jde o provozní prostředky, tam si zcela určitě nemají co naříkat. Jiné to je, pokud jde o investice a obměnu techniky, kde existují velké rozdíly mezi kraji. Třeba v Ostravě je velice dobré technické zázemí, nejen pro profesionální, ale i dobrovolné hasiče. Byl jsem tam, když slavili výročí založení útvaru, kde jsem byl také velitelem. S překvapením jsem hleděl na to, že se ta nejmodernější technika dostává i dobrovolným hasičům, konkrétně v Severomoravském kraji. Ale jsou kraje, kde je to podstatně horší, kde ani ti profesionální hasiči nemají nejlepší techniku, kde se jezdí na vozidlech, která jsou třicet let stará a zasluhovala by obměnu. To je dáno také tím, že některé prostředky se přidělují přes ministerstvo, některé jdou přes kraje. A pak záleží, jak štědré k hasičům jsou.
Vláda Andreje Babiše tento týden rozhodla o personálním posílení Hasičského záchranného sboru ČR v příštích třech letech o celkem 450 osob, každý rok navýší počty služebních míst o 150 příslušníků. Zároveň schválila i adekvátní navýšení prostředků na platy a s nimi souvisejících výdajů a provozních výdajů. Vypovídá to o tom, že hasičů bylo už nyní málo, nebo spíš o tom, že budou z nejrůznějších důvodů čím dál víc zapotřebí?
Připomněl jste časy, kdy jste byl aktivním hasičem, ale zmínil jste i nynější špičkovou techniku, kterou mají vaši pokračovatelé k dispozici. Můžete o něčem z toho říci, že něco takového jste si v dobách, kdy jste sám zasahoval, nedokázal ani představit?
Když si vzpomenu na dobu, kdy jsem dělal řadového hasiče a na to, jaké jsme měli ochranné oděvy a techniku, tak to je opravdu neporovnatelné. V tom, v čem my jsme chodili k zásahu, by dnes hasič vůbec nešel. Těžko ale vyzdvihnout jednotlivost. Vývoj jde postupně a v celé šíři, zdokonaluje a vylepšuje se všechno z hasičského vybavení. Zasahuje se převážně vysokotlakou vodou, což je nejefektivnější. Byly vyvinuty úplně jiné typy proudnic, používají se efektivnější hasidla, výkony čerpadel jsou nesrovnatelné. Zrovna tak prostředky pro technické zásahy.
Psali jsme:
Nemáte jako prezident České hasičské jednoty pocit, že role dobrovolných hasičů není doceňována tak, jak by si zasloužila?
Problém vidím v tom, že se dost zapomíná na to, že to není jen o řízení, ale že nakonec budou zapotřebí ty ruce, které budou záchranné práce provádět. Potom už mnohdy nestačí profesionální jednotky, ale jsou zapotřebí i ruce členů dobrovolných útvarů. Když se začaly rozvíjet aktivní zálohy Armády České republiky, tak se tvrdilo, že budou pomáhat při živelných pohromách. Ano, ale čím? Samopalem? Když tu byly velké povodně v roce 2002 a zalily Prahu, tak se objevily i takové úvahy, že se na pomoc pošle i Hradní stráž. V polobotkách, vycházkovém stejnokroji s těmi parádními šňůrami? To by příliš velká pomoc nebyla. Opomíjí se, že je třeba vytvořit nějakou základnu, která bude schopná tu pomoc plošně pokrýt. Profesionální hasiči všechno ze svých stanic nestihnou, někdy jde o takový rozsah, že se prostě musí povolat dobrovolné jednotky. To si uvědomují zejména v sousedním Rakousku a Německu, kde to mají dobře zorganizované.
Co by tedy dobrovolným hasičům nejvíce pomohlo?
Nechci si stěžovat za dobrovolné hasiče, protože ti byli vždy hodně skromní. Také časy se mění, už to neláká jako dřív. Ale především požární zbrojnice dobrovolných hasičů nemohou vypadat jako „za krále Klacka“, tedy že v nich není odpovídající sociální zařízení, že si tam po zásahu nemohou zajít ani na toaletu, osprchovat se a převléci se do oděvu, který si vzal z domova. Tomu by se ze strany nejvyšších státních orgánů měla věnovat větší pozornost.
Vraťme se zpátky k moderním prostředkům požární ochrany. Jak si se špičkovou technikou vědí rady dobrovolní hasiči?
Profesionální hasiči se s ní snaží držet krok, to je logické, ale u dobrovolných to pokulhává. Je ale třeba si uvědomit, že dnes představují požáry tak 20 procent činnosti hasičů, hodně jde o nehody a technické zásahy. K tomu je také zapotřebí mít výkonné prostředky, umět s nimi pracovat, znát pravidla bezpečnosti práce, která musejí příslušníci jednotek požární ochrany také dodržovat. Dobrovolní hasiči by si zasloužili, aby se pro ně na takové prostředky vydávaly větší finanční objemy. Profesionální hasiči mají provozních prostředků dost, ale těm dobrovolným se jich nedostává pro zbrojnice, především na opravy, na údržbu a všechno to, co souvisí s provozem. Pak se různě shánějí sponzoři, jakým způsobem tohle všechno zajistit, takže by to rozhodně chtělo na tyhle položky přidat.
Prezident České hasičské jednoty Vasil Pekar uprostřed skupiny účastníků Mistrovství mládeže Moravské hasičské jednoty a České hasičské jednoty v požárním sportu v červnu 2018 v Brně.
Má Česká hasičská jednota vůči státu takovou pozici, aby tohle mohla ovlivnit?
Úzce spolupracujeme se státní správou, ta spolupráce je dlouhodobě dobrá, a to s nejvyšším vedením, jako je Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, ale i s krajskými ředitelstvími. Jsou výjimky jako Praha, která vystupuje ve stylu „My žádné dobrovolné hasiče nepotřebujeme, my na všechno stačíme“. Ale když dojde k něčemu plošnému, tak se ukáže, že nestačí. Podporu od nich máme, ale prostředků pro dobrovolné hasiče je pořád málo třeba ve srovnání s tím, jaké prostředky se vynaložily do aktivních záloh Armády České republiky. Najednou tu byly obrovské prostředky, které do toho šly. Když to srovnám s tím, co jde na hasiče, to je na pláč a slzy. Možná ty aktivní zálohy budeme někdy potřebovat, ale dobrovolné hasiče potřebujeme pořád, protože rizika ohrožení při plošných mimořádných událostech tu jsou neustále.
Proč se vlastně prezident České hasičské jednoty rozhodne, že vstoupí do komunální politiky?
S čím by chtělo hnutí ANO při budování lepší Prahy 9 začít?
Nejdůležitější je brát především ohled na požadavky obyvatel. Při tom dlouhém neomezeném vládnutí jedné strany se tu vytvořil stereotypní náhled na některé věci. Ti, co tu byli nepřetržitě u moci, si myslí, že nejlíp to umí řídit oni. Ale občané se ozývají, zejména po realizaci některých investic, které se jim zdají předražené. Nebo namítají, že jim vlastně ani k ničemu nejsou, proč se to s nimi neprojednávalo, proč s tím nebyli seznámeni. A to je přesně to, co my chceme dělat jinak. Aby se víc myslelo na občany, aby se jejich názory víc braly v potaz, aby hospodaření bylo průhledné. Rozklikávací rozpočet, na který se nikdo nedostane, za průhledné hospodaření považovat nelze. Navíc je třeba, aby byl rozpočet srozumitelný. Vím, že některé městské části mají vypsané jednotlivé akce, kolik na ně bylo plánováno, co se konkrétně udělalo. Přehledně, tak, aby tomu každý rozuměl. Ne rozpočet v podvojném účetnictví, v němž se normální člověk nevyzná. A hlavně to s občany dopředu projednávat. Teprve před koncem volebního období si to tahle „vláda“ na Praze 9 začala uvědomovat. Ale to jen proto, že vidí, že je na ni tlak, že jsou tu i konkurenční strany, které na problémy upozorňují a chtějí je řešit.
Máte jasno o tom, v jakých oblastech je třeba Prahu 9, respektive celé hlavní město, přednostně přetvářet k lepšímu?
Je úsměvné, jak všechny politické strany pro toto volební období vyhlašují stejná témata. Ale ty problémy přece nevznikly v posledním roce nebo v posledních letech, hromadily se tu delší dobu. Ty strany, které měly možnost něco změnit, pro to neudělaly nic. Teď, když jsou pod tlakem občanů a dalších politických subjektů, tak to chtějí řešit. Jako by se tu o problémech s dopravou nevědělo celá desetiletí. Jako kdyby tady parkování nebylo problémem od té doby, co začala vznikat sídliště. Ale hlavně už od roku 2000 bylo jasné, že je nutné to řešit. Nic se však neudělalo. Můžeme ovlivnit jen to, co se týká Prahy 9. Nicméně jsme přišli s plánem, že auta patří pod zem. Chceme vyhledávat lokality, kde bude možné zajistit parkování, nebo spíše skladování aut pod zemí. Funguje to takhle v celé řadě měst v různých zemích.
V Praze 9 máte docela dost parků, spoustu zeleně. Za to si dosavadní osazenstvo radnice pochvalu nezaslouží?
Je tu spousta parků, nějaké se v poslední době také vybudovaly, ale za neúměrné náklady. Kupříkladu proběhla revitalizace parku Balabenka před školou. Stálo to spoustu peněz, čerpaly se na to prostředky z Evropské unie. Ale co je na tom zarážející, že se plocha zeleně v tom parku snížila téměř o třetinu! Tam, kde dřív byla tráva, je buď jakási štěrková plocha, nebo beton. Laviček tam u cesty nastavěli jako před Hlavním nádražím, místo aby tam byl ochranný pás zeleně a keřů, který by celý park od hlavní cesty odstínil. Občané to však k připomínkám nedostali. A když to připomínkovali dodatečně, tak byly jejich připomínky bagatelizovány. Je třeba začít nad těmi projekty přemýšlet. Proč není, proboha, možné si vybrat ze dvou, tří návrhů? Takhle tam je součástí projektu vodní prvek, což je betonový válec uprostřed s mělkou prohlubní, kde jsou ovšem teď odpadky a hnijící voda. To přece není vodní prvek. Kdo mohl něco takového vymyslet? A tak bychom mohli jít park od parku.
Máte další konkrétní příklady toho, jak by se nemělo s veřejnými prostředky zacházet?
Nedávno jsme měli akci na Proseku a tam si jedna občanka stěžovala na to, jak se zbudovala Prosecká vyhlídka. Schválně jsem si tam zašel. Pořídilo se to za peníze Evropské unie ve výši 12 milionů korun. Jsou to dva kamenné bloky. Pod nimi se osadily nové koše, ale ty jsou už vytrhané a poházené pod tím. V létě se tam scházejí bezdomovci, feťáci, je tam kravál a lidé, co tam kolem té vyhlídky bydlí, si na to samozřejmě stěžují. A reakce radnice? Nulová. Proto je třeba se zaměřit na investiční akce tak, aby byly jednak k užitku a jednak aby se nemrhalo finančními prostředky. Nebo krásná cyklostezka kolem Rokytky. Ta byla otevřena už v předminulém volebním období, ale zůstalo tam nedodělaných asi 250 metrů, kde skončila ta zámková dlažba a zbytek už bylo jen bahno. Takhle to tam vypadalo až do podzimu minulého roku. Začaly se blížit volby, tak se to rychle dodělalo. Ale už za více peněz. Je třeba přemýšlet a s lidmi se bavit o tom, co se jim bude líbit.
Věříte tomu, že hnutí ANO, za které v Praze 9 kandidujete do zastupitelstva, dokáže být jak hospodárné, tak vstřícné vůči přáním obyvatelů této městské části?
Jsem o tom naprosto přesvědčen. Vede mě k tomu skutečnost, jak se letošní kandidáti ANO iniciativně věnují poznávání problémů. Protože když chci něco zlepšit, tak ten problém musím nejdřív poznat, provést si analýzu a pak přijít s návrhem, jak to vyřešit. Peněz je dost na městských částech i na Magistrátu, ale jde o to, aby se jimi neplýtvalo a nerozhazovalo se za něco, co lidé nepotřebují.
Když je peněz dost, na co, kromě toho, co jste zmiňoval, by bylo dobré je použít, pokud by zástupci hnutí ANO poprvé zasedli na radnici Prahy 9 a mohli o tom spolurozhodovat?
Prvním krokem by mělo být seznámit se kompletně se vším, protože ne všechny informace byly dostupné. Navíc rozpočet na příští rok už byl schválen. Je nižší než na letošní rok při tom obrovském přebytku peněz a při tom, že se rozprodávají bytové jednotky. U možností bydlení bych se krátce zastavil. Místostarosta Prahy 9 například prohlásil o startovacích bytech, že to je zvěrstvo. Přitom jsou tady domovy mládeže a senátorka za náš obvod paní Baudyšová apelovala, aby ti mladí, když z nich musí po dovršení plnoletosti odejít, nezůstali bezprizorně na ulici. To je taky nehorázné. Staráme se o ně do osmnácti let a pak je vykopneme na ulici. Tomu, kdo žije v normální rodině, poskytuje rodina určité zázemí a vede ho při těch jeho dalších krocích i v dospělosti. Startovací byty by mohli využívat do určité doby, do určitého věku, aby se neocitli hned po odchodu z dětského domova na ulici. Když to přednesla paní senátorka Baudyšová na zastupitelstvu, tak jí zatleskali, ale na dalším zastupitelstvu už to označili za zbytečné. I proto bude záležet na tom, jakou koalici se na Praze 9 podaří sestavit.
Na předsedu hnutí Andreje Babiše i kandidáta ANO na primátora Petra Stuchlíka létala při sousedských večeřích pořádaných před volbami vajíčka. Setkáváte se při kontaktní kampani s podobnými negativními reakcemi?
Těch lidí, co to hází, je mi upřímně líto. Jenom tím dokazují, jací vlastně jsou oni sami, ne jaký je Babiš nebo Stuchlík. My jsme tu večeři s naším lídrem na primátora absolvovali minulou neděli, dopadla velice úspěšně, byl jsem až překvapen, kolik lidí přišlo. Hnutí ANO má oporu v sídlištích, protože tam žijí normální lidé, kteří nejsou naočkovaní mediálním tlakem a kteří si nemyslí, že je dobré věci negovat a do některých lidí kopat. Byla tam velice příznivá odezva, moc se mi to líbilo. Přišlo i hodně dětí, vládla příjemná atmosféra. To, že tam byl nějaký guláš a pivo a pro děti skákací hrad, to byly takové okrajové záležitosti. Hlavně bylo milé moci se s těmi lidmi setkat, promluvit s nimi. Setkali jsme se i s tou občankou, co jí vadí ta Prosecká vyhlídka. Lidé za námi chodili a vyslovovali nám podporu, k žádné výtržnosti nedošlo. Při kontaktních kampaních se setkáváme i s reakcemi typu: „Vás nikdy volit nebudu“. A když jim řekneme, ať se podívají, co bychom pro Prahu 9 rádi udělali, tak ukážou vztyčený prostředníček. Ale je to ojedinělé a spíš to svědčí o nedostatku argumentů a neochotě k diskuzi těchto lidí.
Takže dopředu počítáte s tím, že zloba, kterou vůči Andreji Babišovi projevují někteří politici, mnohá média a část veřejnosti, dopadne i na vás jako komunální politiky hnutí ANO i při té kampani na ulici?
No, není se co divit, vždyť je dennodenně špiněn, dennodenně se na něj vylévá špína. Jestli jsou média přesvědčena, že tím získají na světovosti nebo sledovanosti, tak já si to nemyslím. Řada lidí to už odmítá. Víte, proč já obdivuji pana Babiše? Protože normálního člověka by to muselo dávno zabít. Znám ho od těch prvních dnů, kdy ANO bylo ještě občanské sdružení. Nešel rozhodně do politiky, aby z ní něco získával. To, co se na něj pořád kydá, to jsou úplné nesmysly. Obdivuji ho, že je schopen to ustát, že je schopen tak vysokého nasazení. Takové nasazení ze sebe nevydáte, pokud nejste přesvědčen o tom, že konáte dobře. On by mohl jak nějaký lord mít nohy na stole, popíjet drink a slunit se. Tohle rozhodně nedělá pro peníze. Vím to od těch prvních dnů, protože říkal věci tak, jak se mu nelíbí, co se mu nelíbí, proč se mu to nelíbí, jak je to třeba napravit. Takže to přesvědčení vychází z něj, aby tu bylo líp, abychom nebyli dennodenně naštvaní a neuvažovali o emigraci, abychom udělali místo těm, co sem přicházejí. Právě v tom je mi blízký, neboť právě hasiči jsou lidé, kteří se rozhodli nezištně pomáhat druhým. Ostatně je to i jejich historické motto „Ni zisk, ni slávu, ale pro bližního svého“. A to by mělo být i mottem každého skutečného a odpovědného politika.
| Ing. Vasil Pekar, PhD. je prezidentem České hasičské jednoty, pracuje jako technický ředitel společnosti Pyroservis, která poskytuje služby v oblasti požární ochrany a bezpečnosti práce. Začínal jako hasič, byl velitelem hasičského útvaru v Ostravě a ředitelem Technického ústavu požární ochrany v Praze. Svoji vášeň pro všechno, co souvisí s technikou a výbavou hasičů, promítl do zřízení muzea České hasičské jednoty v Praze 9, které jako jedno ze dvou na území České republiky se může pochlubit certifikátem mezinárodní hasičské organizace CTIF (Comité Technique International de prévention et d´extentinction du Feu). |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
